1

703 17 0
                                    

,,Cassie?" Zavolala mamka. ,,Ano mamí?" Vykřikla jsem a balila věci do kufru. ,,Za chvíli odjíždíme,tak si pospěš." Po zabalení mého kufru jsem vešla do druhého pokoje,pokoje vedle mě. ,,Míšo chceš pomoct?" Můj malý brácha seděl na posteli a hrál si s hračkami na motivy dinosaurů. ,,Cassandro prosím pomoc mi." Sedla jsem si k němu na postel. ,,A kde máš kufr?". Aniž by se na mne podíval,ukázal na okno. Kufr jsem uviděla a praštila s ním na postel. Pootevrela jsem pořád zavřený kufr, který byl téměř v polovině obsahu plný. Pomalu jsem mu skládala další oblečení ze skříně a dávala mu je do poloprázdného kufru. ,,Pak tam dej ještě svoje dinosaury a tady máš oblečení do kterého se pak převlečeš jo?" Jen pokynul hlavou.
Zase jsem šla do svého pokoje podívala jsem se na mobil. Napsala Millie.

Millie_Virg:,,Cassie! Užij si to a buď hlavně už šťastná. Určitě tě přijedu někdy navštívit. Budeš mi chybět kočičko. Pa a miluju tě."

watsoncassie: ,,Děkuju. Ty mne budeš tak mooc chybět."

Millie byla moje jediná kámoška, i když ona měla několik kamarádek, tak mě nikdy nenechala ve štychu. Pak jsem si všimla ještě jedné SMS od jedné holky. Jmenovala se Sára. Sára je královna školy, kluci se po ní pořád ohlíží. Ten kdo se jí jednou postaví, tak mu udělá ze života peklo. Já se jí postavila,když kárala Millie a od té doby máme spolu rivalitu,boj. Nebo vlastně všechno to začalo jinak..... No každopádně, jakmile po mne jde lvice,jde po mně celý její stádo.

Sára_Turner: Cassandro,hra ještě nekončí...:-D"

Na tu SMS jsem ji neodepsala.
,,Cassie?" zavolal můj brácha a vešel nově oblečený a s kufrem do mého pokoje. ,,Můžu za tebou?" Kývla jsem na souhlas.,,Cassie? Jaké to tam asi bude?" Přemýšlela jsem a nakonec jsem řekla ,,Všude to je hezké,tak tam snad taky. Neboj." Míšovi se rozzářily oči. ,,Děkuji Cassie."
,,Cassandro, Michale.Pojďte dolů." zavolal náš táta. V jeho hlase se mi něco nelíbilo. Doufám, že zas nebyl v hospodě a neopil se. Protože poslední dobou má problém s pitím. Sešli jsme po schodech dolů a táta tam stál s mámou,ale máma měla zvláštní pohled,takový smutný. Jasně...táta byl zase skoro na mol. Poznala jsem to podle jeho pohledu, podle očí a pak podle toho jak tónu hlasu a prazvlástního pohybu chození .,,Tati? Proč teď? Za chvíli máme odjet." vyjekla jsem na něj. On se jen zasmál a já už měla slzy v očích. ,,Já budu řídit." Řekla nakonec pevným hlasem mamka.,,Ale nejdřív ho musíme nechat chvíli vystřízlivět. Tak snad hodinu a nebo dvě počkáme ano?". Podívala jsem se na bráchu, odešel do pokoje. Já si pustila mezitím film: Twilight saga: Stmívání. Když mi film skončil,podívala jsem se na tátu. Táta spal na posteli a chrápal. Už jsem chtěla odejít, otočila jsem a udělala dva kroky.,,Cassandro promiň,asi jsem to přehnal. " Otočila jsem se zpátky a usmála se na něj.,,Tak pojedeme už?"

-------------------------------------------

Dorazili jsme na místo. Byl to domeček se zahrádkou a uvnitř bylo příjemně. Rozdělili jsme si pokoje. Já s bráchou jsme měli zase pokoje nahoře. Vešla jsem do svého nového pokoje a vybalila si. Pak jsem zašla za bráchou,který byl hned naproti. ,,Bráško,chceš pomoct?". Michal zakýval.,,Cass? Jaký to je ve škole?" Jelikož byl poslední den prázdnin a Michal měl jít do 1. třídy na základku,měl strach,že ho budou šikanovat,tak jako mě první rok na střední. ,,Neměj strach. Na prvním stupni je to prima.A jak se ti tu líbí?". ,,Moc." Řekl a já se zachichotala. ,,Cassie? Půjdeme ven?". Zakývala jsem hlavou. Vyšli jsme spolu ven ze zahrádky a vydali si to po kamenité cestičce. ,,Chyť mě. " řekl Michal a rozběhl se ode mne, Běhala jsem za ním a pak když za mnou jelo kolo a já se uhnula (ale byla jsem stále pootočená dozadu) tak jsem najednou do něčeho napálila. Nebo spíš do někoho....
,,Au. Promiň." Zvedla jsem oči o kousek výš. Uviděla jsem tmavě oříškové hnědé oči. Člověk do kterého jsem napálila byl kluk s hnědými vlasy a krasnýma očima. Chvíli jsem stála s polootevřenou pusou. ,,Nestalo se ti nic?" Zeptala jsem se. ,,Ne v pohodě. A Ty?". ,,Já jsem úplně v pohodě. "A odběhla jsem pryč. Nad tou vzpomínkou jsem se musela začervenat.

---------------------------------------------

Ahoj!
Jednou jsem četla příběh, který mě motivoval napsat tenhle příběh. Snad se vám bude líbit. Mějte se hezky a Ahoj u další kapitoly.

Stay with me...[One Direction]Kde žijí příběhy. Začni objevovat