Sedm

It's not your bussines

"Už tu jsou Nat!" Slyším Dominika jak křičí odněkud z bytu. Je zoufalý, protože mají přijít holky ostatních kluků, které jsem ještě nepoznala a kluci mají jít někam do klubu. Já samozřejmě nejsem hotová a on se může zbláznit.

Z holek znám jenom Aničku, která tu ale nemůže být, protože to já jsem její hlídání a i kdyby si hlídání našla, nešla by, protože to teď nemá jednoduchý. Samozřejmě znám i Hanku, která je do teď s Danem a tvoří spolu snad ten nejvíc harmonický vztah, který jsem kdy viděla.

No a pak má přijít Kamil s jeho holkou, Kája myslím, že se jmenuje. Jakub si přivede Kristýnu a Pepa jsem má přijít s Natašou. Ostatní kluci jsem přijdou taky, ale ty buď holky nemají nebo to s nimi na dlouho prý nevidí, takže nám je představovat nechtějí.

Ještě bych zapomněla na velkého Jakuba, který přijde s jeho přítelkyní, ale ty snad přijdou jenom na chvíli. Oni se kluci stejně za chvíli opijí tak, že nebudou schopni se normálně bavit.

"Už běžím medvídku." Pudruju se ještě naposledy a vycházím z pokoje. "Ještě mi jednou řekneš medvídku, tak, že si zítra nesedneš." Řekne ještě než otevře dveře. Při pomyšlení na jeho návrh si skousnu ret, ale než stihnu cokoliv říct, do bytu začnou proudit páry .

"Natalie!" Zakřičí Hanka a obejme mě. Nevím, která z nás je ta víc hlasitá, ale ta silnější je rozdílné ona, protože mě malém udusí jejím obejmutím.

"No nazdar." Odpovím ji ironicky, ale jsem neskutečně ráda, že ji vidím. Co bych já bez ní dělala, to nevím.

"Kájo tohle je Natalie a Natalie, tohle je Kája." Říká Kamil, který vychází do dveří s Kájou. Nevím proč, ale všichni jsou tu neskutečně hezcí. Ať už jsou to kluci s těly jak z katalogu nebo holky, které jsou jak z obrázku.

"Ahoj." Pozdravím ji nervózně. V seznamování nejsem dobrá a neumím to. "No čau, konečně tě taky potkávám." Zdraví mě a objímá mě jemně, narozdíl od Hanky, která mě málem udusila. Za ní už vidím černovlásku s krátkými vlasy, kterou objímá Kuba zezadu.

"A to nejlepší nakonec." Usměje se Jakub a pustí svoji holku, aby se mohla vydat za mnou. "Tohle je Kristýna." Usměje se na ní tak, jako se snad na nikoho neusmíval a vypadá k sežrání. Ona se na něj usměje a vidím mezi nimi ty jiskry, které sálají na půl metru daleko.

"Slyšela jsem, že máš ráda kočky, tak jsem ti přivezla tohohle plyšáka." Řekne taky tak trochu nervozně. To mě potěší, že nejsem sama, která je neschopná se seznamovat a ještě víc mě potěší, že si na mě vzpomněla. Ani ve snu by mě nenapadlo, že by to někoho mohlo napadnout.

"Ježiš, děkuju moc. Ty jsi zlatá." Podává mi dárek a já si ho beru. Je to krásná bílá kočička, která je s největší pravděpodobností napodobenina britské modré. Je to jedna z mých nejoblíbenějších na seznamu koček, které si jednou pořídím.

"Jinak já jsem Natalie." Říkám ji, když Kuba zavře dveře. Kluci o něčem debatují, zatímco my dvě odcházíme za ostatními holkami do kuchyně. Sedí tam na barových židlích a něco řeší. Kristýna jde za mnou a usmívá se.

"Navrhuji vyhnat kluky a udělat si tu dámskou jizdu, protože oni se stejně zase opiji jak dobytci a my tu pak s nimi budeme trpět." Zavelí Kája. Všechny se zasmějeme, ale horlivě přikyvujeme. Jestli tu chceme mít holčičí party, tak je musíme vyhnat.

...

"Prý hledáš práci." Zeptá se mě najednou Kája. Holky si odešli zakouřit a my jako jediné nekouříme. Nechápu, jak se to dozvěděla, když jsem to řešila doteď akorát s Dominikem. Evidentně ho to muselo hodně zajímat, že to s kluky řešil. Jenže co jiného mám dělat, než jít dělat po nocích do klubu na bar, když peníze jít vydělat musím a mám školu. Navíc tam budu mít dobré peníze a zaplatím si školu.