Zlatá Pravidla Střední Školy ✔️

-17-

Ticho... Melody strašně dlouho mlčela než odpověděla.

,,Já si myslím, že se k sobě hodíte a že byste byli jeden pro druhýho dokonalý tím, jak oba nejste dokonalí, ale teď asi řešíme něco jinýho."

Odmlčela se.

,,Podle mě sis ho už dávno blokla jako kámoše a nic jinýho a když nad tím začneš uvažovat víc, tak možná potom k němu doopravdy něco cítit budeš, protože je to logický."

,,Co když k němu právě něco cítím? To by bylo naprosto nepřijatelný!"

,,Sidney klid, prostě nad tím přestaň přemýšlet a počkej až jak se s Jaredem uvidíte... Potom poznáš, co cítíš!"

,,Dík Melody... Jo a Ted tě pozval na páteční filmovej večer."

,,Super! Já myslela, že tam chodíte jen vy čtyři."

,,Ted pozval Daisy, a tak musel pozvat i Adamovu přítelkyni, takže si asi řekl, že bude lepší, když tam nebudeme jen my dva jediní bez partnerů."

,,Ok, budu tam, ještě mu zavolám pro jistotu."

,,Dobře, tak čau!"

,,Ahoj." Zavěsila jsem.

Potom jsem se vydala po dlouhém dni domů. Měla jsem to docela daleko, takže jsem raději zavolala bratrovi, jestli by mě nevyzvedl.

Takhle jsem už do půl hodiny byla doma.

,,Ahoj," zavolala jsem do domu.

,,Ahoj zlatíčko," vyšla máma z kuchyně.

,,Jak bylo ve škole?" hned se začala ptát. Wade za mnou se jen uchechtl.

,,Ale Ted zorganizoval požární poplach, takže jsme první tři hodiny trčeli před školou, po škole jsem šla s Jaredovou přítelkyní na kafe a potom mě Wade svezl domů."

,,Za což mě bezmezně miluješ," doplnil mě bratr.

,,Maximálně ti za to poděkuji," ušklíbla jsem se.

,,Ted uspořádal požár?" vylekala se mamka.

,,Každej rok na svoje narozeniny pořádá nějakou bombu. Letos požár!" usmála jsem se.

,,Doufám, že jsi mu popřála i za nás!" křičel někdo ze shora. 

,,Ne, ale prej můžete přijít v sobotu na večírek... Pokud vám nebude vadit, že tam asi budete nejstarší."

Nick seběhl dolů a jako pozdrav se na mě ušklíbl.

Společně jsme zamířili do kuchyně, kde máma chystala svačinu.

,,A jsou Tedovi rodiče doma?" vyptávala se máma.

,,Ne, prej jsou někde pracovně," řekla jsem a kousla si do chleba. Wade si jen vzal jídlo a zamířil rovnou do garáže, kde měl rozdělanou práci.

,,Měla bys ho pozvat k nám na večeři! Když má narozeniny, tak by neměl být sám!" navrhla mamka.

,,Co?" zeptala jsem se pro jistotu.

,,No jistě Sidney! Ted je u nás dost často a myslím, že nikomu nebude vadit, když ho pozveš na večeři. Nicku nevadilo by ti kdybys skočil do centra pro dort? A ty mu jdi zavolat ať přijede na šestou! A pozvi i Jareda, je to jeho nejlepší kamarád!"

Chvíli mi trvalo než jsem zpracovala všechny informace, ale pak jsem se vydala do pokoje, splnit to, co mi máma řekla. Jared a Ted u nás večeřeli docela často. Vždycky když jsme u nás hráli nějakou hru nebo jen byli na návštěvě, tak mamka trvala na tom, aby tu zůstali i na jídlo. 

Dalo by se říct, že tohle byly jediný rodinný večeře, který Ted kdy zažil a že jsme pro něj byli taková druhá rodina. Věřila jsem, že svoje rodiče má rád, ale za to, jak moc byl doma sám, je musel i nenávidět.

Hned jsem vytočila Tedovo číslo a musela se usmát.

,,Čau, co je?" zeptal se hned.

,,Zaprvé VŠECHNO NEJLEPŠÍ! A zadruhé mluvila jsem s mámou a nějak jsem nadnesla, že tvoji rodiče jsou na pracovní cestě a moje máma teď trvá na tom, abych tě pozvala dneska k nám na večeři. Přijdeš?"

,,A nebudu otravovat?"

,,Prosimtě, vždyť ty jsi už prakticky součást rodiny, vždycky když  přijdeš, tak je to hrozně super. A dostala jsem nakázáno pozvat taky Jareda, takže se neboj, že bys byl Scottovým na Pospíšil sám!"

,,Přijdu hrozně rád a v kolik?" zeptal se ještě.

,,V šest a nemusíš se extra strojit jako posledně," trochu jsem se zasmála.

,,Byl večer před Halloweenem!" obhajoval se.

,,No, ale nemusel jsi chodit v kostýmu... Tak čau."

,,Čau."

Chvíli jsem váhala se zavoláním Jaredovi, ale stejně jsem to udělat musela. Tušila jsem, že se bude vyptávat na Daisy a nevěděla jsem, co mu přesně všechno říct.

Chvíli to zvonilo a já si představila, jak mu zrovna vyzvání jedna z mých nejoblíbenějších písniček a musela jsem se pousmát.

,,Čau Sidney," podle hlasu jsem poznala, že se usmívá. Dneska má doopravdy dobrou náladu.

,,Ahoj, prosimtě mamka k nám na večeři pozvala Teda, když má ty narozeniny a je doma sám... No a samozřejmě mě donutila pozvat i tebe!"

,,Donutila?"

,,Znáš to řekla jsem, ale co když tam bude mě a Tedovi křenit a blbě se tlemit!" začala jsem se smát.

,,Nemohla sis to odpustit, že?" 

,,Ne, nemohla. Takže přijdeš? Budou tu bráchové, rodiče a budeš moct celou dobu sledovat, jak se mě Nick s Wadem snaží před vámi shodit!"

,,Jasný a v kolik?"

,,Mamka říkala, že v šest."

,,A nebudete chtít s něčím pomoct? Nebo tak?"

,,Nevím, asi ne. Chceš se dostat dřív z baráku?"

,,Otec se zrovna pohádal s Avou... Už na ni trochu leze puberta."

,,No jo dvanáct, pomatuju si, jak jsi mě v té době strašně vytáčel."

,,Čím?"

,,Oholil sis hlavu! Víš, jaká to byla rána?"

,,Jsem se ti snad líbil?"

,,Ne, ale rána to byla. Vždycky mě bolí, když si někdo zkazí vlasy nebo vzhled. Byl si takovej roztomilej a od té doby to s tebou jde jen z kopce!" dělala jsem si srandu.

,,No ve dvanácti jsi taky měla ránu... Akné a rovnátka."

,,Jo prostě dokonalej věk," zasmála jsem se.

,,Takže kdy přijdeš?"

,,Možná o něco dřív, Ava chce odvést za přítelem a nějak jsem omylem zrovna byl v obýváku a Susan mě do toho zatáhla."

,,Nezapomeň ji poučit o tom, jak jsou kluci zlí!" 

,,Samozřejmě hlavně ti dvanáctiletí. Mohli by po ní třeba hodit barbínu!"

,,Máš zkreslený představy o dvanáctiletých."

,,Nebo o svý sestře..."

,,Tak čau Scottová."

,,Nazdar Hansone."