Zlatá Pravidla Střední Školy ✔️

-26-

,,Ale jak si tam mám pouštět písničky?" zeptala jsem se zmateně. Stála jsem ve dveřích a dívala se na Wadea. Potom co jsem se vzpamatovala z prvotního šoku, tak mě to docela i dojalo a potěšilo. Museli na tom s tátou strávit hodně hodin, protože to auto vypadalo skvěle, navíc se docela šiklo. Konečně jsem nebyla závislá na bratrech a kamarádech.

,,Jsi ráda ne? Vím, že se bojíš řídit, ale auto se ti hodí," chlácholil mě Wade a ignoroval moji otázku.

,,Jo, hodí se. A jsem ráda. Je nádherný, ale jak si tam budu pouštět písničky?" zeptala jsem se snad na nejdůležitější otázku.

,,To jsem nechal na Jaredovi! A teď už běž!" postrčil mě ze dveří a zavřel je.

U auta mě čekal Jared a prohlížel si ho zvenku. 

Beze slova jsme oba nasedli.

,,Není Daisy divný, že jsi celej den někde pryč?" zeptala jsem se narovinu.

,,Není. Psal jsem jí, že se pro ni stavím v 18:50." Promnul si spánek.

,,Co máš s tímhle vším společný?" ukázala jsem na celý auto.

,,Wade mi řekl, že ti chtějí dát auto a poprosil mě, jestli bych ti nenahrál všechny tvoje oblíbený písničky na kazety."

,,Cože?" zeptala jsem se překvapeně.

,,No, nahrál jsem ti několik kazet. Mám tam tvoje oblíbený písničky, interprety, písničky z filmů a seriálů, který zbožňuješ."

Vrhla jsem se mu do náruče.

,,Děkuju," zašeptala jsem.

,,Nemáš vůbec za co," usmál se a jemně mě stisknul.

,,Ne vážně Jarede. Hodně pro mě znamená, že tu jsi a navíc auto a kazety s písničkama? Mám dneska doopravdy skvělej den. Muselo ti to dát hrozně práce," usmála jsem se a znovu se posadila.

,,Jsem tu pro tebe vždycky Sidney," usmál se.

Což nebyla úplně pravda. Jared tu pro mě byl vždycky, když jsem ho potřebovala, dokázal za mnou přijet kdykoliv, kamkoliv. Ale pokaždý, když měl přítelkyni vídala jsem ho mnohem méně. Skoro nikdy jsme nechodili nikam sami a málokdy šel ven i se mnou nebo Tedem o samotě. Chodil s náma do Barney's a na naše tradice, ale svobodnýho Jareda jsem měla radši. 

A nenáviděla jsem se za to.

Zastavila jsem auto u jeho domu. Jared vystoupil a rychle si zaběhl do garáže.

,,Tady jsou všechny ty kazety," podal mi krabici, ve které se nacházelo asi 15 kazet s mýma oblíbenýma písničkama.

,,Panebože musel jsi nad výběrem strávit hodiny," poznamenala jsem a vděčně se na něj podívala.

,,Dárek k přijmutí na vysokou," pokrčil rameny.

,,No, myslím, že těch už je za dnešek dost. A navíc já ti žádnej nedala."

,,To nech být, ber to jako úplatek. Uvidíme se u Teda," usmál se ještě na mě a při odchodu se otočil a mávl.

Vyjela jsem a díky mojí soustředěnosti na řízení jsem nemusela přemýšlet nad ničím jiným. Naštěstí.

I když jsem neřídila, tak cesty k mým kamarádům a škole nebo na jiná mnou navštěvovaná místa, jsem znala. K Tedovi jsem dorazila asi do dvaceti minut. Bydlel v té lepší části. No, ne úplně lepší. Spíš takové té pro extra bohaté lidi.

Zaparkovala jsem na obrovském vjezdu a hned vytočila Tedovo číslo.

,,Jak pak se má náš oslavenec?" zeptala jsem se vesele.

,,Spíš jak pak se má naše vysokoškolačka?" 

,,Otevřeš mi prosím garáž?" 

,,Počkat! Počkat! Počkat! Ty řídíš!" chvíli jsem neslyšela nic než jen zvuk kroků, potom jsem zahlédla Teda u velkého okna, které směřovalo na příjezdovou cestu.

,,Kdes to sebrala? A ty řídíš?"

,,Taťka s Wadem mi to dali k přijetí na vysokou, prej už auto potřebuju a že se konečně musím zbavit strachu z řízení!" předvedla jsem mamčin hlas.

,,Musím si někdy nechat upravit auto od Wadea, je to génius," poznamenal.

,,Otevřeš prosím? Já vím, že na párty ji ze zásady neotvíráš, ale když jsem to já," chtěla jsem předvést psí obličej, ale pak mi došlo, že to neuvidí.

,,Jasně, přijď pak do obýváku," ještě poznamenal, než zavěsil. 

Vjela jsem do docela velké podzemní garáže. Když jsem pečlivě zaparkovala, tak jsem se nejdřív jako vždy rozdýchala, abych zahnala úzkost ze řízení. Potom jsem se odpoutala a podívala se na krabici s kazetami.

Postupně jsem se na každou z nich dívala. Jared na ně vypsal písničky a dal jim název. Vždycky to bylo docela vtipný a nutilo mě to přihlouple se usmívat.

Kapely, které by Scottová mohla milovat. Best songs from YOUR movies. Soundracky!!!

A tak dále.

Málem mě to rozbrečelo, celá ta situace s autem a kazetama. A dnešek. Přijali mě na vysokou, táta s Wadem pro mě opravovali auto, mám auto a Jared mi nahrál 15 kazet, nad kterýma doopravdy strávil hodně. Tolik mě znal.

Přestala jsem se dojímat a konečně vyšla z auta.

Dům Tedových rodičů byl obrovský. Už několikrát jsem tam samozřejmě byla. Nejen na párty, ale i jen tak u kamaráda. Když jsem tu byla poprvé, pamatuju si, že jsem se ztratila. Bylo mi asi 10 a s klukama jsme blbli. Omylem jsem pak narazila na Tedova otce...

Nějak jsem se vymotala ze schodišť a chodeb a objevila obrovský obývací pokoj. Z obou stran prosklený, s velkou sedačkou a několika křesly. Měl výhled na zahradu a z druhé strany na ulici.

,,Ahoj," usmála jsem se do prostoru. Ted seděl na sedačce a zkoumavě se díval do telefonu.

,,To jsi ty v autě, panebože! Kdy to Jared fotil?" zeptal se, aniž by mě pozdravil. 

,,Taky tě ráda vidím," sedla jsem si vedle něj.

Z kuchyně zrovna přišli i Adam s Laurou, na které jsem se usmála.

,,Kdy to fotil?" zeptal se znovu Ted a zvednul obočí.

,,Byli jsme venku, když nás ředitel vyhodil ze školy."

,,Jo, ten váš boj všichni řešili. Je pravda, že jste dostali podmíněný vyloučení?" zeptala se Laura.

,,Ne," řekla jsem docela v klidu.

,,Přespíš tu?" zeptal se rovnou Ted.

,,Jestli můžu, jet domů v noci mě docela děsí... A navíc jsem si vzala věci," pokrčila jsem rameny.

,,Počítám s tebou a Melody tu přespí?" zeptal se a zkoumavě zvednul obočí.

,,Nevím, říkala jsem ji, že tobě to určitě vadit nebude, akorát, že si nejsem jistá, jestli bys ji nedal místo na spaní vedle tebe," ušklíbla jsem se a schytala to od Teda polštářem.