Zlatá Pravidla Střední Školy ✔️

-43-

Úterý. Den demonstrace proti zákazu pravidel. Už půl hodiny jsem seděla v autě před školou a oddalovala vystoupení. Čekala jsem až přijedou Ted s Jaredem. 

Kolem školy se shlukovali všichni studenti. Měli transparenty a spoustu plakátů. Někteří byli pokreslení... Prostě normální demonstrace.

Začal mi zvonit telefon.

,,Kde jsi?" ozval se naléhavě Ted.

,,V autě před školou, kde jste vy?"

,,No teď stojíme u bočního vchodu."

,,Tak já jdu za váma." Položila jsem to. Konečně jsem se vykopala tam jít. 

Asi měl Jared pravdu. Pravidla pro naši školu byla důležitá, ale někdy to ti lidi prostě přeháněli.

Našla jsem je docela snadno. Jared se opíral o zeď a poslouchal Teda, kterej hrozně máchal rukama.

,,Co vám hrabe?" usmála jsem se na ně. 

,,Nic, jen vysvětluju Jardovi, že je vlastně dobře, že se demonstruje," pokrčil rameny Ted.

,,A co se zatím děje?" 

Jared se zhluboka nadechl: ,,Zatím všichni plánují, jak to bude probíhat. Myslím, že dokonce někdo zabarikádoval nějakej kabinet jako loni... Asi z toho bude průser."

,,Tady máš transparent." Ted mi podal ceduli s nápisem: Pravidla nás sbližují.

,,Víte, že tím si to ještě víc posereme?" podotkla jsem.

,,Jo, ale ostatním je to asi jedno," pokrčil rameny Ted. Všichni jsme se připojili ke skupině lidí, kteří se shlukovali před hlavním vstupem do školy. Všude se motaly transparenty a obrovské plakáty. Někteří studenti měli dokonce megafony a křičeli povzbudivá slova.

,,Panebože, tady je vážně celá škola!" zakřičela jsem na ty dva, aby mě slyšeli přes hrozný hluk.

,,A to je prej půlka ještě vzadu na školních pozemcích. Prej si tam všichni sedli na celý hřiště a odmítají jít pryč," taky zakřičel Jared.

Už byla asi půl hodina po začátku vyučování. Několik učitelů postávalo za okny a nechápavě kroutilo hlavou. Chudáci.

Asi v devět přede všechny, vystoupil ředitel.

,,Rád bych vás všechny upozornil, že všichni dostanete neomluvené hodiny!"

Ozvalo se jen bučení.

,,Chudák," zašeptala jsem směrem ke klukům. Jared jen kývl hlavou.

,,Chování, jaké ukazujete, vrhá špatné světlo nejen na vás ale i na celou školu. Proto teď dávám v platnost, že pokud se nevyřeší všechny nepokoje s pravidly a dokud se autoři nepřiznají, ruším všechny akce, všechny zápasy a hlavně maturitní ples!"

V davu to zašumělo.

,,No do prdele," zašeptal Jared.

Najednou všichni začali křičet a nadávat. Někdo na ředitele, jiní na pravidla. Začal zmatek. Nikdo nevěděl, co dělat. Na čí stranu se přidat.

,,To nemůžou!" ,,Ať se ti idioti přiznají!" ,,Zbývají nám tři zápasy do konce sezóny!"

Chvíli trval zmatek, dokud si všichni neuvědomili, že všechno bylo v pohodě, dokud ředitel nepřišel. Celou vinu valili na něj. Znovu se křičelo, dokonce někteří házeli věcmi a mám pocit, že někteří to prožívali vážně až trochu moc.