Ředitel se přede všechny postavil a začal mluvit: ,,Prosíme všechny o zachování naprostého klidu, školní detektory zachytili zdroj kouře a tak jsme vás pro jistotu vyvedli z budovy. Dokud nenalezneme zdroj kouře, tak budete nuceni zůstat tady. Ještě se ale nerozcházejte, nejdřív vaši učitelé udělají prezenci!"
,,To jsem zvědavej, kdo bude počítat nás," prohlásil jeden z mých spolužáků.
Na těchhle akcích se vždycky nejvíc poznalo kolik lidí jsem tu doopravdy znala. Naše škola byla obrovská, v každém ročníku bylo několik tříd, které spolu skoro hodiny ani neměli. Předměty jsem si mohli vybírat a navíc nás potom rozdělovali podle úspěšnosti testů. Proto jsem s Tedem a Jaredem mívala jen některé hodiny. Oba byli v jiné kmenové třídě, ale něco jsme společně naštěstí měli.
,,Pane řediteli! Ztratil jsem svou třídu!" ozvalo se zepředu.
,,Ajeje," řekl Ted tiše.
Zbytek rozhovoru jsme naštěstí neslyšeli.
,,Neměl by tam někdo jít?" zeptala jsem se Teda.
,,A kdo?"
,,Klidně tam půjdu já," řekla jsem docela odhodlaně.
,,A nemyslíš si, že to někdo bude brát za podlejzání učitelům?"
,,A kdyby?"
,,Já nevím, já za porušování pravidel tresty nedávám, ale jsou tu jiní," kývl hlavou k Turnerovi.
Pravidlo číslo 10. Nepodlejzejte učitelům!
,,Scottová?" řekl někdo hlubokým hlasem. Otočila jsem se a spatřila právě našeho učitele. Nechápu, proč mluvil zrovna na mě...
,,Ano, pane profesore?"
,,Jak jste se sem dostali? Hledal jsem vás snad všude a vy nikde! Jak si to představujete?!"
Ještě dlouho měl proslov k naší třídě a pak naštěstí vyčerpaně odešel.
,,Jdeme najít Jareda?" zeptala jsem se Teda. Ten jen přikývl a rozhlížel se okolo.
Jared seděl kousek dál na obrubníku a už z dálky se usmíval.
,,Scottová? Vidíš toho člověka? Nevíš, kdo to sakra je? Protože já Jareda znám a ten takhle nevypadá!" ukázal Ted na něj.
Pak mu Jared přál a spolu se smáli celé situaci, která tu nastala. Někteří studenti totiž přitáhli repráky a teď tu dokonce hrála i hudba. Doopravdy to bylo fajn zazdění školy.
,,Kde jsi včera vůbec byl?" zeptal se Ted Jareda.
Jared se na mě podíval a hned na to se rozhlédl. Ted kývl a mrknul na mě. Moc jsem tady ty jejich pohledy nechápala.
,,Kryješ mě brácho?" zeptal se rychle Jared.
,,Jasně, tentokrát to nesmíš posrat."
,,Nevím, jestli je lhaní správný v tomhle případě," přidala jsem se k nim.
,,Dobře převedeme to do tvýho světa. Jak by ti bylo kdyby jsi chodila s Jaredem každej den hrát basketball. A Jared by se ti jednou omluvil, že nemůže jít hrát. Ty bys mu pak zavolala a on by ti řekl, že si dneska šel zahrát fotbal, i když ve skutečnosti byl hrát basketball s někým jiným."
,,Dobrej příklad," pochválil ho Jared.
,,Ale i tak není základ zdravýho vztahu pravda?" zeptala jsem se těch dvou.
,,Nechte mě oba domluvit," přerušil mě Ted ,,Jak by ti bylo Scottová? Byla bys radši kdyby ti řekl to s fotbalem nebo pravdu s basketem? Když ti bude lhát přece se logicky vyhne hádce, která by tě ranila!"
,,Ale když mi bude lhát, zraní mě to ještě víc!"
,,Nechci se s ní hádat a stejně, kdyby tě měla ráda, tak by jí to nevadilo. Když ji řeknu, že jsem s Miley, taky jí to nevadí," pokrčil rameny.
,,Jarede!" vypískl někdo za mnou.
Daisy mu vběhla do náručí. My s Tedem se jen nuceně usmáli.
Daisy byla doopravdy milá a roztomilá. Nechápu, proč ji nedokážu mít ráda.
Potom, co se hrozně dlouho sladce vítali, se Daisy otočila na nás.
,,Ta párty je kdy v sobotu nebo v neděli?" zeptala se Daisy Teda.
,,No pro celou školu je v sobotu, ale jestli chceš můžeš přijít i v pátek. Budeme se se Scottovou dívat na film a Jared slíbil, že přijde taky."
,,Jo to by bylo fajn a na co?" zeptala se mile Daisy. Možná když se budu snažit, tak mi přestane být nesympatická. Asi se doopravdy snaží s námi vyjít...
,,Ještě jsme se nerozhodli, ale vede Star Wars: Impérium vrací úder. Sice já bych se radši podíval spíš na šestku, ale ti dva mě přehlasovali. Navíc Adam se vždycky zdržuje hlasování, zrádce."
Po chvíli se k nám přidal i Adam a společně jsme tam jen tak seděli a povídali si. Stihli jsme se pohádat o tom, jakej díl Star Wars je nejlepší. Jared byl ale rád, že Ted i já se snažíme Daisy do našeho kolektivu přijmout.
Po třech hodinách nás konečně pustili do školy, jak zjistili byl to nějaký vtípek studenta, který na čtyřech požárních senzorech způsobil jejich zapnutí. Nikdo, ale neukazoval prstem naštěstí.
,,A může přijít v pátek i Laura?" zeptal se Adam.
,,A nebude jí Star Wars vadit?" zeptal se opatrně Ted.
,,Ne, určitě ne!" ujistil ho a rovnou odešel.
,,Můžu sebou přivést svýho imaginárního přítele?" zeptala jsem se změněným hlasem, když jsem tam zůstali s Tedem jen my dva.
,,Jo, asi by tam byl nejmíň otravnej... Myslíš, že jim Star Wars doopravdy nebude vadit?"
,,Hodně holek se dívá na Star Wars, ale podle mě Daisy na to určitě není a u Laury si spíš myslím, že to nikdy neviděla."
,,Víš co, pozvi Melody!"
,,Oka, ale nic si neslibuj!" ušklíbla jsem se.

ČTEŠ
Zlatá Pravidla Střední Školy ✔️
RomanceČím je střední škola zajímavá? Asi ničím... Většina lidí se na ni těší, většina se ji snaží přežít a někomu je to naprosto ukradený. Ale jedno mají všichni v naší střední společné: Zlatá pravidla střední školy. Všichni je dodržují a všichni se jimi...