Zlatá Pravidla Střední Školy ✔️

-32-

Nový týden a já ho začínala nachlazená v posteli. Měla jsem teplotu a rýmu. Asi jsem nastydla, když jsem na hřišti v dešti křičela na Jareda. 

Mluvila jsem zatím jen s Tedem a psala Melody, že jsem nemocná. Nějak jsem neměla energii ani chuť řešit tu hádku.

První dva dny jsem proležela v posteli a byla ráda. Sice takhle zameškám spoustu hodin, ale na vysoké už jsem. Nepotřebuju lepšit známky.

Ve středu jsem měla už jen 37, ale už mi bylo o dost líp. Bratři mě naštěstí nepráskli, že jsem na tom hřišti zůstala dýl, což bylo doopravdy super. Během nemoci jsem si zároveň začala psát s Tomem, což byla další kapitola. 

Ten kluk byl moc milej a doopravdy hezkej, ale nevěděla jsem, jestli s ním chci chodit. Poslední dobou byl můj život moc komplikovanej. 

Mamka mě pro jistotu nechala doma do konce týdne, abych nikoho nenakazila. Takhle týden doopravdy uběhl rychle a bylo tu nové pondělí a všechny moje hrůzy.

Poprvé jsem jela do školy svým autem, což bylo super, ale pořád jsem se docela bála. 

Tolik jsem se chtěla usmířit s Jaredem a zároveň jsem se celé té situaci chtěla vyhnout. Chyběl mi. Prostě jen to, že jsem byli pohádaní mi vadilo, i když jsme se pohádali ze správnýho důvodu.

Kafe jsem si radši nekoupila a šla rovnou do školy. Už se to tam hemžilo lidmi a já jsem si radši dala sluchátka do uší a všechno ignorovala.

První hodinu jsem měla sama, bez kluků, takže jsem ji strávila potichu. Bylo docela zvláštní, že jsem ani Teda ani Jareda nepotkala, ale nějak jsem to neřešila. 

Teda jsem potkala hned potom. Čekal u mojí skříňky a zaujatě hleděl na telefon.

,,Ahoj!" usmála jsem se na něj. Ted mě hned objal a usmál se.

,,Co se děje?" vytušila jsem průšvih.

,,Potom," řekl a neustoupil od svýho falešnýho úsměvu.

,,Jdeme do třídy?" zeptala jsem se a ukázala na chodbu za mnou.

,,Jo jasně, četla jsi stánky? Dneska chce mít ředitel proslov."

,,Kdy?" zeptala jsem se nechápavě.

,,Čtvrtou hodinu a do té doby si potřebuju s tebou a Jaredem vážně promluvit. Další přestávku se sejdeme v chemických laborkách jo?"

Nebyla jsem nadšená z toho, že bych měla mluvit s Jaredem, protože omluvit se mu fakt nehodlám a předpokládám, že on mě taky ne. I když mě vážně štvalo, že jsme pohádaní, ale zase já ustupovat nebudu.

Ted vycítil, co se děje a rychle se zeptal: ,,Co se mezi váma sakra stalo?!"

,,Nic!" řekla jsem a hodlala jít na hodinu. Ted se raději rozhodl to ze mě netahat, protože věděl, že to nemá smysl. Pronesl ještě něco ve stylu, že jsme jak malí a že Jared řekl to stejný. 

Po dalšího hodině jsem si ještě rychle skočila do skříňky pro čepici, kterou jsem si narvala do batohu a rychle vyběhla do druhého patra, kde byly chemické laboratoře, kde podle všeho asi nikdo nemohl být a kupodivu tam bylo otevřeno.

Vevnitř už čekali Jared s Tedem. Přišla jsem k nim a opřela se o stůl.

Jared se zarytě díval do země, takže na omluvu to nevypadalo. 

Dobře, jak chce.

,,Takže o co jde?" zeptala jsem se upjatě a sledovala jen Teda.

,,Dobře, jak chcete, budeme ignorovat, že se spolu nebavíte... Scottová máme doopravdy velkej problém," řekl Ted a s Jaredem se střetli pohledem.

,,O co jde?" zeptala jsem se napřímo, protože jsem nehodlala zase chodit kolem horké kaše.

,,Jak byl předmilnulej pátek ten incident, tak to ředitele docela naštvalo... No a kvůli stížnostem učitelů se rozhodl konečně uzavřít kapitolu Zlatá pravidla střední školy!" vysvětlit Ted a já začala chápat, kam tím míří.

,,Učitelskej sbor rozhodl, že to budou plně šetřit a konečně to celý uzavřou," dovysvětlil Jared, ale nepodíval se na mě.

,,Jak to chtějí uzavřít?"

,,Jsou přesvědčení, že když najdou autory, tak se pravidla vytratí a nikdo je používat nebude." Ted si promnul nos a chvíli bylo ticho.

,,Naprostá blbost, vždyť je mohli vymyslet lidi, kteří už jsou dávno z téhle školy pryč!" 

,,No, tak trochu oni vědí, že to byl někdo z letošních maturantů, protože ti přece měli v prváku ples a nikdo jinej než jejich třída tam nebyl, tu noc... A to oni se mohli vloupat do tříd... Takže se to prej bude řešit a autoři ponesou následky," dokončil to Ted.

,,To přece nemůžou nijak zjistit!" namítala jsem tiše.

,,Kdo to tehdy všechno psal?" zeptal se Jared a konečně se nedíval jen do země.

,,Všichni tři. Nějak jsem to nechali kolovat," řekl Ted a vyčerpaně se opřel.

Vzpomněla jsem si na tu noc. Byl to nějakej stupidní seznamovací ples. Všichni tři jsme se tam strašně nudili a Ted tam v batohu propašoval nějakej alkohol. Tehdy to bylo snad poprvé, co jsem se opila.

Vytratili jsme se a pomocí klíčů, který jsme sebrali nějakýmu učiteli, kterej je nechal na stole, jsme se dostali do budovy školy. Procházeli jsme si třídy a dělali naprostý blbosti a u toho pili...

,,Takže jaké byly vaše první dva týdny na střední škole slečno Scottová?" zeptal se hlubokým hlasem Ted a předváděl, že se mnou dělá rozhovor.

Já jsem se zasmála a odpověděla: ,,Naprosto katastrofální! Zase mě tu všechny holky nenávidí a já nevím proč!"

,,Asi jsi na ně moc hezká," ušklíbl se opilecky Jared.

,,Nějaký poznatky z prvních dvou týdnů?" zeptala jsem se jich dvou. 

Jared si přihnul z láhve a podíval se mi do očí: ,,Jo, zjistil jsem, že každej tady má nějakou trapnou přezdívku nebo zkomoleninu jména, co nesnáší!"

,,Jo jo, Jar-jare!" ušklbíl se Ted a schytal od Jareda ránu do ramene. Vzal si od něj flašku a taky se napil: ,,Střední je jen základka blíž vysoké! Akorát nechápu, proč musíme nosit trapnou oranžovou na dny, kdy jsou školní zápasy! Co ty a poznatky o střední Scottová?"

Předal mi flašku a já se smíchem dopila obsah v ní.

,,Já myslím, že by se v tělocvičně měla spravit ventilace, protože tam je sakra velká zima, když tam sedíme. Jakože si asi příště vezmu čepici!"

,,To bysme měli sepsat!" ušklíbl se Jared.

A takhle stupidně to vzniklo. Opileckou nocí tří studentů.