Zlatá Pravidla Střední Školy ✔️

-36-

,,Neměla jsem chodit na to stupidní rande," zašeptala jsem a zamyšleně hleděla na zelenou trávu školního fotbalového hřiště.

Celá ta situace je absurdní. Tom je fajn, ale chodit s ním asi nechci. Budu se s ním muset sejít a nějak to ukončit. Super...

Někdo vyšel ze šaten a začal se rozhlížet po tribuně. Poznala jsme ho hned.

Musela jsem se ušklíbnout, protože tohle dělal vždycky. Vždycky se chodil dívat na prázdný tribuny po zápase, protože si chtěl ještě zaběhat. Což bylo pro mě naprosto nepochopitelný, ale teď bych byla radši kdyby běhal a nešel rovnou ke mně.

Beze slova se vedle mě posadil.

,,Ted tu nebyl?" promluvila jsem první.

,,Byl, odešel chvíli před koncem... Má rande," řekl ledabyle.

,,Páni ten to s tou holkou myslí nějak vážně... Jak že se jmenuje Ginny?"

,,Jo," řekl Jared a opřel se. 

Chvíli bylo ticho. Slyšela jsem, jak zhluboka dýchá... Začala jsem si nervózně třít ruce.

,,Dobře, tak já začnu," prohlásil Jared. Kývla jsem hlavou, abych mu dala najevo, že to bude nejlepší. Důležitě se opřel lokty o kolena a díval se na svoje sepnuté ruce.

,,Nesnáším ho," řekl naprosto v klidu.

,,Toma?"

,,Neee tvýho bráchu," pronesl ironicky. Normálně bych ho plácla do ramene, ale teď jsem to radši vynechala.

,,Byla jsem s ním jednou venku."

,,Dvakrát."

,,Sakra, jak to víš?!" zeptala jsem se už nakvašeně.

,,Ne, radši nic neříkej," zastavila jsem ho, protože bylo jasný, že mu to řekl Ted. ,,No a co, že jsem s ním někde byla! Jak jsem řekla, není to tvoje věc! A vůbec nechápu, proč tě to tolik žere?"

,,Pravidlo číslo 8. Nikdy nechoď s nikým, koho tví kámoši nesnáší!" prskl najednou a já se na něj konečně podívala.

,,Já tu tři roky trpím, protože všechny tvoje holky měly inteligenci opice a vždycky s tebou zametaly. Snažím se nic neříkat, protože vím, že by ti to zlomilo srdce a ty se ke mně chováš takhle?! Co proti němu sakra máš?!"

Tohle přehnal. Nikdy, nikdy, nikdy jsem mu tímhle pravidlem srdce nezlomila, protože jsem sakra dobře věděla, jak moc by ho to mrzelo. Ne, že by byl citlivka, ale říct někomu hele nemůžeš s ní chodit, protože ji nenávidím, je docela hnusný. Zvlášť, když to s těma holkama myslel vážně.

,,Je to idiot! Jen se s tebou vyspí a pak tě odkopne! Není pro tebe dost dobrej! Tvoji bráchové by souhlasili a co to sakra máš na sobě?" poslední větu pronesl spíš překvapeně než naštvaně.

,,Melody a já jsem se loni na mejdanu o něco vsadili a já jsem prohrála. Slíbila jsem ji, že jak půjdu někdy na rande, tak si budu muset oblíct, co mi řekne... No, ale to bylo mimo téma. Co ty o tom máš vůbec co rozhodovat, jestli je pro mě dobrej?! Sakra je milej, hezkej, hraje sport, vždycky ses s ním bavil a najednou není dost dobrej?!"¨

,,Znám ho, on není typ kluka, se kterým bys chodila," naprosto v klidu pronesl Jared. Tvářil se tak vítězně. Sakra, kéž by se mi typově aspoň ten kluk líbil, abych mu to mohla vmést do ksichtu... Bohužel ne, Jared mě znal až moc dobře.

,,Nerozejdu se s ním!" prskla jsem naštvaně a myslela to vážně. Skoro... Ještě si to rozmyslím...

,,Nadáváš mi, že na tebe kašlu, když  mám holku a teď když si najdeš kluka děláš úplně to stejný!"

,,To není pravda! Jednou vynechám tvůj zápas, kde jsi mě ani podle tvýho obličeje nechtěl, a najednou se ti vyhýbám?! Děláš si ze mě srandu?!"

,,Vyhýbáš se mi už dva týdny!"

,,Ne, to ty se mi dva týdny vyhýbáš! Nezavolal jsi!"

,,Ty taky ne!" prsknul naštvaně. Já jsem se rozhlídla po hřišti a měla chuť odejít. Asi bychom se měli přestat vídat na fotbalových hřištích. Poslední dvě setkání dopadly katastroficky...

,,Chceš říct, že když jsem loni chodila s Tristanem, tak jsem na tebe kašlala?" zeptala jsem se hnusně.

Neodpovídal.

,,Chodili jsme spolu tehdy čtyři měsíce. Byla jsem na všech tvých zápasech, chodila jsem s váma každej pátek do Barney's, hrávala jsem s tebou o víkendech fotbal a normálně se s tebou bavila! Ale jednou něco vynechám a hned jsem já ta špatná!"

,,Tristan byl idiot," pronesl najednou, ,,celou tu dobu jsem ho nesnášel, ale taky jsem neřekl ani slovo, protože jsem tě nechtěl ranit. Ale jednou řeknu svůj názor, protože tě chci chránit a protože mi na tobě sakra záleží, a jsem ten špatnej."

,,Možná kdybys to řekl normálně a nebyl kvůli tomu na mě hnusnej a naštvanej!"

,,Ale tys na mě byla naštvaná první! Celou tu párty ses mi vyhýbala!"

,,Protože jsem zaprvé byla na tebe naštvaná a protože jsem se bála, že mě s tebou uvidí Daisy!" oba jsme zvyšovali hlas.

,,Proč by ti jako vadilo, že nás Daisy uvidí?"

,,Nechtěla jsem, aby se s tebou rozešla! Poprosila mě, abych se s tebou co nejmíň vídala o samotě, protože tě miluje a nechce tě ztratit. Já jsem jí to slíbila a byli jsme v pohodě, jenže pak jsme s Tedem hráli takovou tu hru, jak oba hrozně přehráváme nějakou situaci a plácáme blbosti, no a Daisy to slyšela... Bála jsem se, že když nás uvidí spolu mluvit, tak se s tebou rozejde! Nedochází ti to?! Já nechci, aby ses s ní rozešel! Je to sakra tvůj nelepší vztah! Ale zároveň mě hrozně bolí a mrzí, že mě z tohohle tvýho životního období vynecháváš!"

Vstala jsem a začala odcházet. Oba jsme spíš vypadali víc naštvaně, než že bychom si to konečně vysvětlili.

Doma na mě čekal Nick, kterej očividně chtěl vysvětlení ohledně toho ohozu.

,,Nic, mohl bys to prosím přestat řešit?!" řekla jsem naštvaně. Měla jsem chuť brečet... Jako bych Jareda ztrácela. Tolik mě to bolelo, jak se ke mně choval... Sice já se k němu nechovala o moc líp, ale i tak...

,,Tys byla s někým na rande?" zeptal se rychle, než jsem stihla odejít do pokoje.

,,To není tvoje věc!" 

Rychle jsem vyběhla schody a zavřela se v pokoji. Nic už nebude dobrý...