Zlatá Pravidla Střední Školy ✔️

-10-

Po šesti úporných hodinách jsme konečně mohli jít na oběd. Tentokrát jsem končila zároveň s Tedem, takže jsem si nemusela sedat sama. U našeho stolu už seděl i Adam a nadšeně se bavil s Jaredem.

,,Takže už to víš?" usmála jsem se na něj a schválně Jaredovi rozcuchala vlasy. 

,,Jo, je to skvělý! A pro kterou se rozhodneš?" vyzvídal Adam a já jsem se taky se zájmem na Jareda podívala. Vždy mluvil o Kaliforské univerzitě jako o prioritě, ale hlásil se i na jiné. Nikdy, ale nemluvil o jiné variantě.

,,No, zatím se ještě budu rozmýšlet..." přiznal, a pak se podíval do talíře.

,,Počítáte všichni s tou párty u nás tento víkend, že?" zeptal se Ted.

Ted měl tento čtvrtek narozeniny a vždy to slavil ve velkém. Pozval celou školu a párty trvala doopravdy dlouho. Všichni ze školy o Tedovi tvrdí, že mívá nejlepší párty na škole.

Asi to byla pravda, vždy tam byla sranda a vždy se tam něco podělalo, takže proč ne.

,,Jasně, mám říct bráchům?" zeptala jsem se, protože jsem věděla, že Ted moje bratry zbožňoval. Vlastně i Jared. Oba dva mí nejkámoši s nima měli dobrej vztah, protože přeci jen měli hodně společnýho.

,,Jo ti tam určitě musí přijít! Jsou to nejvíc týpci ve městě!" řekl nadšeně Ted.

,,A čím víc dárků a lidí, tím pro Králíčka líp!" řekl dětským hlasem Jared a začal se se mnou smát Tedovu obličeji. Králiček byla naše přezdívka pro Teda. Nesnášel to.

Pravidlo číslo 4. Každý musí mít jméno nebo přezdívku co nesnáší. 

,,Mám říct taky sestře nebo bratrovi?" ušklíbl se Jared už trochu vážněji.

,,Jasně, desetiletý dětičky tam ocením!" ušklíbl se Ted zpátky.

,,Tvoje ségra jde, ne?" ujistila jsem se směrem k Adamovi.

,,No, asi je pozvaná, ale nevím, jestli se ji bude chtít jít na párty bejvalýho," zamračil se na Teda a ten nasadil svůj nevinnej pohled.

,,Aby nepřepadla Sidney jako dneska ráno Stacy..." poznamenal tiše Jared, ale Ted ho moc dobře slyšel.

,,Stacy tě napadla?" zeptal se směrem ke mně.

,,Ne, jen měla nějaký kecy, že spolu chodíme, a pak mi řekla že jsem děvka. Tak jsem ji vysvětlila, že děvka je tady jenom ona, která chodí s půlkou školy a že je buď pitomá nebo ubohá," pokrčila jsem rameny a dál jedla.

,,Ty a děvka?" začal se smát Adam.

,,Jo, taky jsem se divila."

,,Vždyť jsi s nikým ze školy nikdy nechodila!" přidal se k tomu Jared.

,,Asi si myslí, že tajně spím s váma se všema," musela jsem se nad tím uchechtnout.

Najednou začala hrát doopravdy poutavá hudba, kterou jsem doopravdy milovala. Kupodivu to vycházelo z telefonu, který ležel přede mnou. Došlo mi že mi někdo volá a musela jsem se pousmát, protože se to moc často nestávalo.

Na telefonu zářila fotka blondýnky, která držela láhev od piva a tlemila se.

Melody Kerrová. Moje jediná holčičí kamarádka (nepočítám přítelkyně bratrů, protože ty už patří spíš do rodiny a jsou spíš ségry) a zároveň moje nejlepší kamarádka. Seznámili jsme se doopravdy náhodou. Pracovala jsem v jednom baru léto před prvákem na střední a zrovna tam byla nějaká párty, kde se ona dívka doopravdy ztřískala. Musela jsem ji vzít k sobě, protože neměla kde spát. No a od té doby jsme se nějak začaly kamarádit. Nechodila na stejnou střední školu, vzdělávala se doma. A teď už je na místní univerzitě a studuje žurnalistiku.

,,Jak pak se má naše hvězda?" ozvalo se z telefonu.

,,Proč hvězda?" 

,,Nevím, přišlo mi to jako dobrej pozdrav. No nic. Neruším? Nevím totiž, kdy máš oběd, tak jsem zkoušela tipovat..." omluvila se.

,,Ty neznáš můj rozvrh nazpaměť? A to si říkáš nejlepší kamarádka?!" vyjela jsem na ni jakoby naštvaně.

,,Haha, tak co dneska my dvě? Potřebuju s tebou probrat spoustu věcí!"

,,Promiň, dneska fakt nemůžu, protože - to se podrž - Jared se dostal na vejšku, takže ho musím celej den štvát svou přítomností a říkat mu, jak jsem hrdá!"

,,No, upřímně jsem čekala, že se tam dostane, je to fakt šprt!" poznamenala kysele ,,A zítra můžeš?"

,,Jasně tak ve čtyři v Clouds?" 

,,Platí, těším se Kočko!"

,,Mohla bys mi přestat říkat těma přezdívkama?"

,,Doma ti říkají Side a tobě vadí, když ti říkám normálníma přezdívkama?"

,,No-" řekla jsem, ale Ted mi skočil do řeči.

,,Můžu s ní mluvit?" zeptal se a hned mi chtěl vytrhnout telefon z ruky, ale já jsem uhnula.

,,Theodor s tebou chce mluvit," poznamenala jsem k Melody.

,,Dej mi ho, zase se s ním ráda pozdravím," řekla zvesela a já jsem podala telefon Tedovi.

,,Nazdar Krásko, tak jak jde život?" začal s jeho obvyklýma narážkama.

,,Ten ji nikdy nedostane," poznamenal Adam a Ted na něj hodil zlostný pohled.

,,V sobotu je u mě velká pařba a říkal jsem si, že bys mohla přijít!" pozval ji přes telefon.

,,Nikdy jsem mu o ní neměla říkat," poznamenala jsme a kývla hlavou k Tedovi.

,,Kdybys mu nic neřekla, urazil by se," poznamenal Adam a sledoval Teda, kterej se usmíval.

,,Ty víš Krásko, že pro tebe budu mít slabost vždycky...Jo, takže přijdeš?... Super, těším se... Jo máš pravdu. S tebou je Scottová vždycky víc odvázaná... Pá puso!" položil to a podal mi zpátky telefon.

,,Chtěla jsem s ní ještě mluvit!" prskla jsem na něj.

,,Prej ti pak zavolá večer, máš ji napsat!" jen mávnul rukou a pořád se tlemil. ,,Letos ji dostanu!"

Ted se snažil Melody sbalit už snad od prvního okamžiku, kdy ji poznal. Vždy jsem o ní mluvila, ale on ji považoval za nepodstatnou a dělal si z toho spíš legraci. Když jsem ji pozvala na jeden mejdan na ukončení prváku, se ji pokusil sbalit, aniž by vůbec věděl, kdo to je.

Melody sice byla víc na kluky, ale naschvál zrovna jeho odmítala. Moc dobře věděla, že Ted je pro mě doopravdy důležitej a nechtěla tím ohrozit naše přátelství.

Jakmile se Ted dozvěděl, že jsme kamarádky, využíval jakékoliv akce a vždy Melody zval. Ta ho ale pořád odkopávala, až se z toho stala taková malá tradice.

,,Určitě, Melody je dost chytrá na to, aby si s tebou něco začala!" prohlásil Adam, který ji snad v životě neviděl jinak než nalitou. Takže ji vůbec neznal.

Melody, jelikož nechodila do školy, se snažila svůj život žít teď na maximum. Nikdy jsem v ní neviděla děvku, ale brala to na volno. Občas se ji někdo líbil, ale v druhou chvíli ji přišel nudný a chtěla být radši sama.