-16-

166 5 0
                                    

Po škole na mě u skříňky čekala Daisy. Nevypadala naštvaně, nadšeně ani šťastně. Působila prostě neutrálně.

,,Kam vyrazíme?" zeptala jsem se trochu s nuceným nadšením.

,,Nevím... Co Clouds?" 

,,Jo dobrej nápad."

Ani jedna jsme neměly auto, takže jsme museli jít pěšky. Bylo to asi dvacet minut, takže se to dalo zvládnout, ale i tak to bylo docela trapný. 

Začaly jsme konverzací o počasí a u kavárny jsme už nevěděly, o čem se bavit.

Potom, co jsme si obě vybraly a objednaly doopravdy musela začít nějaká konverzace.

,,Jak jste se vůbec daly s Jaredem dohromady?" napadla mě první věc. Jared o tom sice před dávnou dobou mluvil, ale on to bral jen tak, že řekl, že tuhle holku poznal. That's all...

Daisy ale měla vymyšlený doopravdy hezký příběh. Vysvětlovala, jak moc se jí Jared líbil, jak moc na každou holku žárlila, co se k němu jen přiblížila, jak to vypadalo, když se poznali, a tak dále, a tak dále...

Bylo těžký poslouchat takový věci o Jaredovi. Nevím, ale prostě mi to vadilo.

,,A co ty a Ted?" zeptala se zničehonic.

,,Já a Ted jsme jen kámoši, beru ho spíš jako bráchu."

,,Aha. Hodili byste se k sobě."

,,Víš, že jsi první, kdo mi to kdy řekl? Většina lidí si myslí, že-" přestala jsem v půlce věty, protože jsem si uvědomila, že říct ji, že mě hodně lidí dává do páru s Jaredem, je hrozná hloupost.

Všimla si mého zamyšleného obličeje a zamhouřila oči.

,, ...že se k sobě vůbec nehodíme," dokončila jsem větu a dál se k tomu nehodlala vyjadřovat.

,,Hele já vím, že se k tobě chovám docela odtažitě, ale nějak si neumím pomoc. Nejsi mi moc sympatická," přiznala barvu.

,,Upřímně, ty mně taky ne."

,,Ale Jareda miluju, je to ten nejúžasnější kluk pod sluncem. Je tak pozorný, ohleduplný, romantický a tolik si rozumí s mou rodinou..." Zasnila se.

Jared a romantickej? To určitě...

,,Nechci žárlit, ale prostě si nejsem vztahem tebe a Jareda úplně tak jistá, chápeš? Jsi holka určitě mě pochopíš," upřeně se na mě podívala.

Připadala jsem si jako u výslechu, kdy na vás někdo mluví, přesvědčuje vás o něčem a vy mu odkýváte všechno jenom kvůli nepříjemné situaci.

,,Trávíte spolu hodně času a Jared o tobě často mluví... On k tobě asi nic necítí, ale tebou si nejsem jistá. Nechci tě obviňovat, ale jestli se mám nějak vyrovnat se vztahem tebe a Jareda, tak si musím být jednou věcí jistá... Doopravdy k němu nic necítíš?"

Vždycky jsem o tomhle byla naprosto přesvědčená, nikdy jsem nad tím neuvažovala, zakázala jsem si nad tím uvažovat. Ted i Jared pro mě byli jako bráchové a v době, kdy se mi začínali líbit kluci, si můj mozek tyhle dva naprosto zablokoval. Nikdy se mi nemohli líbit, protože by to mohlo znamenat konec našeho přátelství.

Ale teď když se na mě dívala holka, která jen chtěla pravdu a nic víc. Musela jsem se nad tím zamyslet. Jsem si stoprocentně jistá, že k Jaredovi nic necítím a nikdy nic cítit nebudu?

Jared byl můj nejlepší kámoš, věděl o mně všechno, znal mě líp než kdokoliv jinej, vycházel s mou rodinou, nejlepší okamžiky mého života jsou s ním... Je doopravdy hezkej a má skvělou povahu, splňuje pět pravidel... A teď když jsem nad tím přemýšlela, doopravdy se zdál jako někdo, kdo by se mi normálně hrozně moc líbil.

Když jsem nad tím uvažovala víc a víc, to, jestli bych k němu něco mohla cítit, začínalo být až moc reálný...

Rychle jsem se vzpamatovala a odpověděla na její otázku: ,,Ne, necítím. Je to můj nejlepší kámoš. Ani kdybych chtěla, nic k němu cítit nemůžu ! Nedopustila bych, aby naše přátelství mohlo cokoliv ohrozit. Asi bych nezvládla, kdybych ho ztratila..."

Nechtěla jsem dál uvažovat, jestli je to, co jsem řekla, pravda nebo ne. Nějakým způsobem to byla pravda, kterou jsem chtěla, aby byla reálná. Jestli doopravdy byla, to je zase jiná otázka. Ale i tak mi nasadila Daisy brouka do hlavy.

,,Doopravdy se mi ulevilo, díky."

Jen jsem se usmála a nic neříkala, protože jsem nad tím pořád musela přemýšlet. Nesnášela jsem situace, kdy po mně někdo chtěl naprostou pravdu. 

Potom Daisy už byla uvolněná. Její výhoda byla, že dokázala vždycky o něčem tlachat. Probrala se mnou drby a hrozně se divila, že je neznám. Mluvili jsme o škole, o učitelích a o Tedovi. 

Asi po hodině jsme se už rozhodli toho nechat a rozloučit se.

,,Bylo to fajn SS," usmála se mile. Proč mi proboha všechny holky říkají takhle?!

,,Jo to bylo," pokusila jsem se taky o úsměv.

,,Díky za upřímost... Nechci Jareda nutit do ultimáta vůči tobě a díky, že jsi mi řekla pravdu a promluvily jsme si o tom... Ale i tak se bojím, že Jared tě možná bere jinak. Nechci ti nějak vyhrožovat to ne, ale jako holka holku tě chci poprosit, abys prostě nějak se pokusila zabránit tomu, aby se mezi vámi něco stalo."

,,Abysme jako nebyli třeba někde sami?"

,,Ne, takhle jsem to říct nechtěla, já ti doopravdy nechci vyhrožovat, ale jen tě prosím. Tenhle vztah je pro mě důležitej..."

,,Jasně chápu," usmála jsem se. A pak odešla. Já ještě asi pět minut seděla na místě a přehrávala si celou scénku v hlavě. Potom jsem odemkla mobil a bezmyšlenkovitě vytočila číslo.

,,Ahoj," ozvalo se.

,,Čau Melody, takže jsem byla na kafi s Jaredovou přítelkyní..."

,,Ne ne! Ona vážně šla, upřímně jsem tomu tvýmu plánu, jak se omluvit Jaredovi nevěřila..."

,,Já nevím, co si mám sakra myslet, ona mě očividně nesnáší a navíc Jared jí lhal, když jsme spolu byli venku a celá tahle situace je hrozná."

,,V klidu Sidney... Jsi jeho nejlepší kamarádka je jasný, že to bude složitý."

,,A nejhorší byl okamžik, kdy ke mně měla proslov, jaký je bezvadný mít kluka jako je Jared a jak je romantickej a dokonalej... A já si jen říkala, vždyť nemají nic společnýho! Jader nesnáší romantický věci a miluje akční filmy a knížky! A potom mi vysvětlovala, jak je pro ni težký být v roli holky kluka, kterej má nejlepší kamarádku."

,,Upřímně bych fakt nechtěla být tebou," přiznala se Melody.

,,No a pak se mě zeptala, jestli k němu něco cítím a já nad tím strašně dlouho přemýšlela, asi mě musela mít za idiota. No a na konci mě poprosila, abych nedopustila, aby se mezi mnou a Jaredem někdy něco stalo... Mám z toho pocit, jako by mi řekla, ať už s ním nikdy nejsem sama..."

,,V klidu Sidney... Nechceš se zastavit, vypadá to, že jsi dost mimo."

,,Ne, to je jen chvilková panika z toho, kolik času jsem strávila s holkou... Upřímně Melody, myslíš si, že k Jaredovi něco cítím?"

Zlatá Pravidla Střední Školy ✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat