Zlatá Pravidla Střední Školy ✔️

-49-

Celou fyziku jsem se přesvědčovala, abych se nešla převléct. Po ní jsem ještě jako všichni musela být hodinu po škole.

Ze třídy jsem odcházela jako poslední, neměla jsem zájem se s někým bavit a držet se od lidí dál byla moje specialita. Když jsem vyšla ze školy, skoro nikdo tam už nebyl. Jakoby se všichni snažili vypadnout co nejdřív.

Jared se opíral o auto a čekal na mě. Ted dneska skončil dřív, takže se domluvil s Ginny na rande. Jared čekal. Asi aby se ujistil, že jsem to celý doopravdy zvládla.

,,Zvládla jsem to! Ha, budeš muset chodit týden bez mikiny! Ha ha, jo já vyhrála!" začala jsem zpívat a divně tančit. Jared se jen usmál a zakroutil pobaveně hlavou.

Když jsem se po dlouhé době uklidnila, Jared kupodivu pořád vypadal pobaveně.

,,Skočím si ještě pro pití, počkáš na mě?"

Přikývla jsem a opřela se o jeho auto. Teoreticky vzato bych mohla jet domů, ale mě se doopravdy nechtělo.

Začala jsem projíždět instagram, když v tom na mě někdo začal mluvit.

,,Sidney?"

Otočila jsem hlavou za hlasem.

,,Jé čau Colline," pozdravila jsem jednoho z kluků, kteří s náma chodili hrát fotbal.

,,Skončila ti škola?"

Ne, asi...

,,Jo jo, teď čekám na Jareda," usmála jsem se mile.

,,Hele napadlo mě, že bysme si někdy mohli někam zajít. Nemáš třeba v sobotu čas," usmál se. To mě dost vykolejilo. Teoreticky vzato, bych s ním někam mohla jít. S nikým nechodím, ale zase nevadilo by to Jaredovi?

,,Promiň v sobotu nemůžu, domlouvala jsem se s kámošema," pokrčila jsem rameny a omluvně se usmála.

,,A v pátek?" 

,,Promiň, že jsi musela tak dlouho čekat." Jared mě objal kolem pasu a přitiskl se ke mně zezadu. Vykolejilo mě to, což jsem rychle musela skrýt za úsměvem.

,,Jé čau Colline," řekl Jared a já cítila, že mluví kousek od mého ucha.

,,Ahoj," usmál se Collin rozpačitě.

,,Kotě, půjdeme dneska do 'Clock? Mám docela hlad."

Otočila jsem k němu hlavu. Vyděsila mě vzdálenost mezi náma, ale usmála jsem se a přikývla. Strašně mě znervózňovala jeho ruka na mém břiše. Sakra dotýkal se mojí kůže, holou rukou. 

Nemysli na to. Nemysli na to. Nemysli na to.

,,Já už asi půjdu, ahoj," rozloučil se nervózně Collin.

,,Čau," usmála jsem se rozpačitě za ním. Chvíli jsme mlčky stáli a čekali až Collin odejde. Hned, jak jsme ho ztratili z dohledu, jsem plácla Jareda do ruky a odstoupila od něj.

,,Co to bylo?" zeptala jsem se vysokým hlasem.

Jared jen pokrčil rameny a usmál se.

,,Jsi divnej a jsem na tebe naštvaná! Co kdybych s ním někam chtěla jít?!"

,,Ale ty jsi nechtěla."

,,Jak to můžeš vědět?" vyprskla jsem navztekaně.

,,Protože o Collinovi tvrdíš, že je nafoukanej kretén," pokrčil klidně rameny.

To sice byla pravda, ale i tak to neměl rozhodovat.

,,Počkám na tebe vevnitř," usmál se a nastoupil do auta.

,,Ale ta debata neskončila!" ještě jsem křikla. On si ukázal na ucho, jakože mě neslyší a ušklíbl se.

Šla jsem raději ke svýmu autu. Tam jsem se ještě rychle převlékla do volného oversize trička a zase se cítila jako já.

Jared už čekal v bistru. Zrovna se bavil zase s tou servírkou. 

Dobře, jak chce...

Přišla jsem ke stolu a ignorovala tu holku. Sedla jsem si vedle Jareda a natiskla se k němu. Dala mu pusu na tvář a chytila ho za ruku.

,,Promiň zlato, nemohla jsem najít parkovací místo... No nevadí, stejně si to výročí užijeme! Už jsi mi objednal?" pronesla jsem přeslazeným hlasem.

,,Tak já přijdu později," pronesla servírka.

Mile jsem se na ni usmála.

,,Co to sakra bylo?" vyjel po mně Jared, když byla v dostatečné vzdálenosti.

,,Co? Tys s ní přece nechtěl nic mít?" ušklíbla jsem se škodolibě.

,,Vyrovnáno?" vytáhl obočí.

,,Vyrovnáno."

,,Takže cos mi objednal?" změnila jsem téma a pustila jeho ruku. Teď budu muset celou dobu takhle debilně sedět vedle něj, aby ta holka neprokoukla, že to byl vtip.

,,No, vzal jsem ti hranolky a sprite."

,,Jsi nejlepší," usmála jsem se spokojeně a posunula se kousek od něj.

Jared mě chytil za pás a přitáhl mě zpátky.

,,Teď budeme muset dělat, že jsme spolu, takže tohle nezkoušej," zašeptal. Naskočila mi husí kůže.

Sakra, Scottová vzpamatuj se! Je to Jared! Sakra Jared!

Nic jsem na to neřekla a dál přemýšlela nad jeho rukou u mého pasu. Sakra proč ji nesundá? To neví, co to se mnou dělá? Očividně ne!

Bere tě jako sestru. Bere tě jako sestru. Nebo kluka. Nebo kámoše. Prostě ne tak jak bys čekala... nebo spíš chtěla.

,,Susan tě prosí, jestli bys nemohla v neděli přijít na oběd," poznamenal klidně Jared. Otočila jsem hlavou směrem k němu. Tím, že mě prakticky objímal, se stalo, že jsme zase byli příliš blízko. Proč mi to připadalo takový až teď?! Nikdy předtím mi to nevadilo!

,,Jo ráda, proč?"

,,Podle mě tě chce poprosit, abys nám vypomohla na té svatbě... Tím, že to bude malej obřad a oslava bude u nás na zahradě, tak jsme se domluvili, že nijak nebudeme řešit catering a takový ty blbosti..."

,,Takže výpomoc s obsluhou?"

,,Jo, neboj já tam budu taky a myslím, že do toho zatáhnu i Teda."

,,Kolik budou mít na svatbě lidí?"

,,No, jak jsem říkal, má to být malá svatba... Takže tam budou jejich rodiče, no pak pár známých. Nic moc velkýho," pokrčil rameny.

,,Je fajn, že se zase bavíme," usmála jsem se.

Jared se zamyšleně podíval do stolu.

,,Já vím, že jsem tě bral jako samozřejmost Sidney," zašeptal téměř neslyšitelně.

,,Co?" nechápala jsem, proč o tom zase mluví.

,,Dost jsem přemýšlel no a vážně jsem tě vynechával, když jsem s někým chodil. Nerad zraňuju lidi, a tak jsem se bál, že nějakou tu holku zraním a nejvíc možná, že zraním tebe. I ty jsi říkala, že se se mnou nerada bavíš o klucích a měl jsem pocit, že bys byla naštvaná, kdybychom se bavili o nějaké z mých holek a možná částečně proto jsem se ti vždycky vyhýbal," konečně se na mě podíval.

Moc jsem nevěděla co říct.

,,Já vím, že jsi mě nechtěl ranit a všechno už je v pohodě," kývla jsem hlavou.

,,Takhle ti to sluší víc," změnil téma. Druhou rukou zatahal za moje tričko.

Jen jsem se usmála. 

Proč mi tohle dělá?!