Zlatá Pravidla Střední Školy ✔️

-59-

,,Můžu dneska za Tedem a Jaredem?" pokusila jsem se o úsměv u snídaně. Taťka už roztál a když nebyla mamka v blízkosti, z celé situace si dělal legraci. Dost tomu pomohlo moje vysvětlení a vyjádření ohledně ředitele.

,,Sidney nezlehčuj to. Porušila jsi několikrát školní řád, kvůli tobě škola musela volat policii a ředitel říkal, že ty sama jsi ničila vybavení školy během demonstrací!"

,,To vůbec takhle nebylo! Jen jsme se s Jaredem nechtěli účastnit té hloupé demonstrace, tak jsme šli tajně do školy. Nic jsme tam neničili, jen jsme tam seděli."

,,Spolu? Sami?"

,,Jak jsme se zase dostali k téhle debatě?" zeptala jsem se vykolejeně.

,,Sidney nepřijde mi správné, že nejsi nijak potrestaná a snad to doma chvíli vydržíš!"

Taťka se do toho konečně vložil: ,,Nebude stačit, když Sidney bude trpět tím, že jí bude hrozit vyloučení ze školy? Navíc ve škole to taky nebude mít lehké a celá její letní výplata z brigád půjde na škody ve škole."

,,To se ještě nerozhodlo a je naprostá blbost, abych to platila sama!" prskla jsem naštvaně.

,,Mamí," zaprosila jsem.

,,Ne, z domu ani na krok!"

,,A k nám někdo přijít může?"

,,Musí ti stačit, že jsem to slevila jen na týden, to přežiješ!"

Potom odešli. Zbytek dopoledne jsem se dívala na filmy a psala si s klukama. Hlavně s Tedem. Jaredovi jsem odpovídala jednoslovně. Nějak jsem nechtěla podporovat to culení, které následovalo po všech jeho zprávách.

Musela jsem si doma uvařit oběd, což mě dost nudilo. Nikdy mě nebavilo vařit a už vůbec ne cokoliv jinýho s tím spojenýho. U nás byl vařícím dítětem Nick. Já ani Wade jsme na to neměli očividně vlohy. 

Někdo začal zvonit. Musela jsem jídlo odložit na stolek a jít otevřít. Vypadala jsem vážně děsně... Možná se mě ten pošťák i lekne. Volný tepláky s tím, že jednu nohavici jsem měla vytaženou ke koleni. Divný různobarevný ponožky. Oversize tričko s motivem dresu, který jsem měla umazaný od špaget. A na konec můj domácí culík. To přeloženě znamená: něco co jsem si na hlavě vytvořila ráno, když jsem se šla sprchovat a celej den si to nesundala. Vlasy mi tím pádem padaly do obličeje a z mého ráno - vysokého culíku se stal volný culík zavázaný těsně pod hlavou.

Otevřela jsem.

,,Jarede!" vyprskla jsem překvapeně. Jared zvedl obočí a usmál se. Kupodivu nereagoval na můj ohoz.

,,Čau, napadlo mě, že bych se stavil, když nemáme co dělat," pokrčil rameny. Podívala jsem se za něj. Nepřijel autem...

,,Mám to zakázaný."

,,A dozví se to někdo?" vytáhnul obočí.

Usmála jsem se a odstoupila od dveří, aby mohl vejít. 

,,Dáš si špagety? Vařila jsem," usmála jsem se hrdě.

,,Jediný jídlo, který umíš?" ušklíbl se škodolibě.

,,Dáš si nebo ne? Víš, že jídlo často nenabízím."

,,Jasně že dám," usmál se.

Během jídla jsem se snažila k němu nějak nemít. Nějak jsem se chtěla vyhnout blízkýmu kontaktu. 

,,Nechceš si pustit film?" zvedl obočí. Zrovna jsme šli do mého pokoje, protože jsem nechtěla, aby nás náhodou dole našla mamka, až přijde z práce.

,,Máš něco vybranýho?" zeptala jsem se.

,,Star Wars?"

,,Víš, že se spolu díváme prakticky jen na to?"

,,Dobře, tak něco vyber ty."

,,Víš, na co se podíváme?! Na Dobu ledovou."

Jared se zastavil a podíval se na mě.

,,Pamatuješ, jak jsme se na to jako malí dívali. Šli jsme i kvůli tomu do kina na další díly."

,,Vážně se budeme dívat na Dobu ledovou?"

,,Ale notak!" usmála jsem se a šla dál do svýho pokoje. Sedla jsem si na postel a začal na notebooku hledat.

Jared chvíli otálel a stál, protože nevěděl, jestli to myslím vážně.

Sedla jsem si a natáhla si nohy. Potom jsem si uvědomila, že to byl špatnej nápad, protože tu nebyl dostatek prostoru pro mě a Jareda. Většinou jsme seděli takhle, ale teď by to mohlo být divný. Než jsem se stihla otočit a sednout si jinak, Jared si sedl vedle.

Co nejvíc jsem se přitiskla ke stěně, abych nebyla na Jaredovi tak moc nalepená.

Pustila jsem film.

Nevím, co bylo víc divný. Dívat se na dětskej film nebo pořád přemýšlet o tom, jestli to není divný.

Jared se během filmu nějak extra nevyjadřoval. Akorát v půlce se mi hlavou opřel o rameno.

Asi bych si o něj měla opřít hlavu... Co mám dělat s rukama? Není to divný? Proč je sakra tak hezkej?

Moje pocity probíhaly celým mým tělem, pokaždé když se pohnul nebo jakkoliv se mě víc dotkl, tak jsem to cítila v celé těle. Příjemné mrazení a husí kůži.

Film skončil. Jared se o mě pořád opíral a nevypadal na to, že to hodlá měnit. Zavřela jsem notebook a nenápadně do něj strčila. Nějak jsem se nemohla hnout, pokud se o mě opíral. Normálně bych ho shodila, ale teď mi to přišlo blbý.

Proč mi to všechno najednou připadalo tak zvláštní???

Nedokázala jsem to vysvětlit. Jako by moje mysl lítala v oblacích, část mě si přála mu být tak blízko a ta další věděla, že to nemá smysl a že je to hrozná blbost.

,,Je super, že se zase bavíme," poznamenal a konečně zvednul hlavu.

,,Jo je," upřímně jsem se usmála.

,,Víš, jak jsme se bavili o těch prázdninách?"

Přikývla jsem.

,,Asi budu muset všechen svůj volnej čas trávit v brigádě, protože tak trochu mě rodiče nutí zaplatit všechny ty škody ze svýho."

,,Mě taky. Asi nebudeme moct uspořádat všechny ty věci, co jsme chtěli."

,,Scottová?"

,,Hm?"

,,Jill mě odmítla."

,,Kecáš? Proč?"

,,Kvůli Daisy. Jsou kámošky a Daisy ji řekla, proč se se mnou rozešla."

Chvíli jsem mlčela a přehrávala si několik scénářů o tom, proč se ti dva rozešli.

,,Už dlouho se mi někdo líbí," začal pomalu mluvit. Trochu jsem se od něj odsunula a otočila hlavu.

,,Víš, že o tom s tebou nesnáším mluvit!"

,,Jo, ale já ti jen chci říct, proč jsme se rozešli... No, a logicky to Daisy vadilo. Navíc jsem ji nemiloval a ani si nemyslím, že jsem byl do ní zamilovanej."

,,Jakože se ti ta holka začala líbit během toho vztahu?"

,,Ne, úplně. Já jsem si vždycky myslel, že se mi líbí a nikdy jsem to nijak nepopíral, akorát když jsem s Daisy chodil, tak jsem se na to nějak snažil zapomenout a prostě to nechat být. No a ten poslední týden, jak jsme spolu byli, tak to Daisy nějak začala vnímat... Upřímně jsem se k ní choval hnusně a to si nezasloužila."

Mlčela jsem. Nevěděla jsem, jak reagovat. Bolelo to. Nemohla jsem to být já. V tu dobu jsme se spolu nebavili a nebyla jediná šance, že bych to mohla být já.

Jared se nikdy nechoval tak, že bych se mu líbila. Bral mě jako sestru.

Nikdy jsem si nemyslela, že by mi to mohlo vadit.