Zlatá Pravidla Střední Školy ✔️

-54-

V neděli u Hansonových to bylo v pohodě. Ani jsem se tam moc nechtěla zdržet, protože trávit víc času s Jaredem asi nebyl dobrej nápad. Nenáviděla jsem se za ty pocity. Byl ani ne dva týdny po rozchodu!

Bylo tu další pondělí a další a další studentské kraviny. Znovu jsem prošla chodbou co nejrychleji, protože by mě třeba někdo mohl zatáhnout do bitky.

Ve třídě jsem se posadila do samostatné lavice a doufala, že tohle všechno rychle skončí a já zase budu moct jít domů.

,,Sidney!" ozval se někdo vedle.

Objevila se tam Miley, posadila se vedle mě a zářivě se usmála.

,,Ahoj, co se děje?" zeptala jsem se vyděšeně. Nemívala se mnou běžně tuhle hodinu.

,,No tak trochu nějakej idiot zamknul naši učebnu na protest a nikdo se tam nemůže dostat, takže musíme mít hodinu s váma."

,,Aha."

,,Už mě to strašně štve. Ty idioti by se měli přiznat! Nikdy jsem proti pravidlům nic neměla, ale tohle už všichni trochu přehání."

,,Jo, všichni to dost přehání."

,,Slečno Scottová?" ozval se někdo ode dveří. Stál tam ten detektiv.

Podívala jsem se na něj a nechápavě pokrčila obočí.

,,Půjdete prosím se mnou?"

Nebylo mi osmnáct, neměla jsem žádnou šanci se z toho vykroutit. Vzala jsem si svoje věci, podívala se na Melody trochu nechápavým pohledem a raději za tím člověkem šla. Zvonilo, takže na chodbě už nikdo nebyl. 

Detektiv Hudson mě zavedlo do jeho kanceláře. Nebo předtím to býval kabinet profesorky Grantové, která kvůli nespokojenosti ze školy odešla.

Posadila jsem se naproti jemu a v hlavě si přehrávala všechny možné scénáře.

,,Určitě víte, proč tu jsme."

Doufala jsem, že to nevím.

,,Nevím," dívala jsem se otráveně před sebe.

,,Vyšetřuji, kdo může za tyto nepokoje a zkouším najít ty, kteří mohou za celou tu věc s pravidly."

,,Upřímně si nemyslím, že ti, co to vymysleli, můžou za ty nepokoje. Myslím si, že za to může ředitel a jeho negativní postoj k názorům studentů."

,,Nebuďte drzá!"

Na to jsem nic neřekla a rozhodla se raději jen odpovídat na jeho otázky.

,,Pokud jsem si správně zjistil nemáte moc přátel."

Zase jsem nic neřekla.

,,Byla jste na plese prváků?"

,,Ano."

Čekal, že k tomu něco dodám.

Povzdechl si: ,,A co jste celou noc dělala?"

,,Nepamatuju si to. Bylo to před dva a půl rokem. Pokud si něco pamatuju tak to, že jsem asi tancovala a stěžovala si na písničky. Potom jsem asi jen seděla. Jak jste řekl, neměla jsem moc přátel."

,,Kamarádíte se s Tedem Allenem?"

,,Ano?" 

Oni podezřívají Teda?

,,Tu noc jste ho viděla?"

Teď to mohl být chyták. Jestli už ví, že to napsal Ted, tak prozradím sebe a bude jim jasný, že k nám patří i Jared. Jestli ale řeknu, že ne... Podtrhnu kámoše.