Duchové minulosti ✔ | ˢⁿᵃʳʳʸ ²

37. Záhady

,,Už víte, s kým půjdete plesat?" zeptala se zvědavě Beatrice, která se ke zmijozelskému stolu přihnala jako velká voda. Ve tvářích byla červená, v očích jí svítil fanatický lesk a zároveň náznak hněvu. Posadila se ke stolu a začala si rychle nandavat na talíř. ,,A ty dělej, Scorpiusi! Musíme ještě probrat to kluziště na Černém jezeře!"

Scorpius, jenž pomalu zvedal vidličku k ústům, se zarazil. Pak se zamračil, odložil příbor na talíř a zabodl pohled do Beatrice, která do sebe rychle házela jídlo. ,,Tak hele. V první řadě se uklidni a řekni nám, jestli je něco nového. A teď nemyslím to kluziště, s čímž zásadně nesouhlasím. Co bude s chudinkou olihní, hm?" To byl celý Scorpius. Eileen a Alex si vyměnili pobavený pohled a úšklebek. Elu to potěšilo. Alex byl poslední dobou zamlklejší víc než obvykle a příliš se s nimi nebavil. Nerozuměla tomu.

,,No tak dobře," zamumlala Bea, zhluboka se nadechla a pak na ně vychrlila: ,,Trocar je zástupce profesora Snapea a než se Eileenin táta vrátí, tak je Trocar náš kolejní ředitel!" Eileen ztuhla, Alex překvapeně zamrkal a Scorpius otevřel pusu do O. Beatrice byla očividně potěšená, že je takhle šokovala a překvapila. ,,A ještě druhá zpráva, která se týká mé otázky; Scorpiusi, ty musíš jít na ples se mnou. Jsme jedni z hlavních organizátorů a musíme dohlížet na to, zda všechno klape tak, jak má. Takže počítej s tím, že tančit moc nebudeme. Partnerku si tedy hledat nemusíš. Jo, a to mi připomíná, musíme ještě domluvit tu schůzku se Sudi-"

,,Napadlo tě někdy, že ten ples prostě organizovat nechci? Že mě nějaká blbá slavnost nezajímá?" přerušil ji ostře Scorpius a šedé oči mu potemněly hněvem. ,,Podle mě to zbytečně moc prožíváš, Beatrice. Ty nejsi hlavní organizátorka, to jsou primusové a ředitelka! My jim máme jen pomáhat, ne dělat všechno za ně! A ty nebudeš rozhodovat o tom, s kým půjdu na ples. Nazdar," vyštěkl, zvedl se od stolu a naštvaně odešel. Cestou z Velké síně zatínal ruce v pěst a skřípal zuby. Před očima měl temno, myslel jen na to, že Beatrice všechno zkazila. U dveří vrazil do Rafaela Notta, ale bylo mu to jedno. Na ten ples chtěl pozvat Kira. A ona všechno zničila.

,,Nech ho být," zarazil svou sestru Alex, když viděl, že se zvedá a chce za ním běžet. Šlehla po něm nehezkým pohledem, štěkla, ať se do toho neplete, a utíkala za Scorpiusem. Alex si potichu povzdechl, zavrtěl hlavou a pak opatrným pohledem spočinul na Eileen. ,,A co ty, jsi v pořádku? Severus bude brzy zpátky, uvidíš."

Ela potřásla hlavou. ,,Přestaň to říkat. Všichni tady vědí, že to není pravda. Nestarej se, Alexi. Stejně je to chyba vašeho -" Zarazila se. Málem už prozradila Harryho tajemství. Ne, tohle se Alex a Beatrice přece nesmí dozvědět. Smutně si povzdechla a i ona vstala. ,,Kašli na to."

,,Ehm, Eileen? Ahoj. Mohl bych s tebou mluvit?" Překvapeně se ohlédla a vykulila oči, když zjistila, že u stolu stojí Rafael Nott s obrovskou kyticí rozkvetlých bílých lilií a není za nimi skoro vidět. Tím k sobě přitahoval pohledy studentů ze všech kolejí a Eileen zrudla, když jí došlo, co Rafael asi chce.

,,Ahoj, Rafaeli. Já - ano, samozřejmě, že se mnou můžeš mluvit," souhlasila nejistě a v duchu se modlila, aby u učitelského stolu neseděl Harry. Za tohle by si ji dobíral určitě ještě dlouho.

Rafael vykoukl a vesele se na ni zazubil. Jeho úsměv byl nakažlivý a Eileen si uvědomila, že i jí škubou koutky. Nott byl opravdu milý. A pohledný, v tom měla Beatrice pravdu... Eileen! Na co to myslíš? okřikla se v duchu a zčervenala snad ještě víc. Rafael na ni povzbudivě zamrkal a ona ho kývnutím hlavy pobídla, aby mluvil. Vlastně ji tohle gesto docela dojalo...

,,Eileen, jsi krásná a podle některých možná trochu divná - u Merlina, tohle vůbec neber špatně! Mně se to líbí, vážně!" dodal rychle a v očích mu probleskla panika, že to totálně pokazil. Eileen se ale zahihňala. ,,No. Ehm. Vím, že jsi určitě skvělý člověk, a hrozně rád bych tě poznal ještě víc. Zaujala jsi mě už od prvního setkání. A abych byl upřímný, posledních pár dní na tebe nedokážu přestat myslet." Teď to byl on, kdo se začervenal, a Eileen musela uznat, že to u něj vypadá opravdu roztomile. Hluboce jí pohlédl do očí a široce se usmál.