Duchové minulosti ✔ | ˢⁿᵃʳʳʸ ²

17. I ty jsi jenom člověk

,,Nesoustředíš se," řekl ledovým hlasem Severus, když Eileen už po desáté během pěti minut skončila na zemi a držela si hlavu v dlaních. Zhluboka dýchala, aby se uklidnila, vrátila rozvířené vzpomínky na své místo a zahnala ostrou bolest hlavy.

,,Jsem unavená. Potřebuju si odpočinout," zakňourala Eileen, že ji její otec sotva slyšel. Mělce si povzdechl, ukryl svou hůlku do rukávu a založil si ruce na hrudi, sleduje svou dceru. Musel se ušklíbnout, tolik mu v tuhle chvíli připomínala Harryho, který se v jejím věku nitrobraně také začal věnovat. Na rozdíl od něj jí to ale šlo mnohem lépe, jen poslední dobou už několikrát klopýtla a zbytečně panikařila.

,,Myslím, že dnes už to můžeme zabalit. Nemá to cenu, Eileen. Je to zbytečné, když jsi myšlenkami úplně jinde," zabručel a posadil se na pohovku. Eileen si opřela hlavu o opěrku křesla a kajícně sklopila zrak k zemi. Vycítila, že je zklamaný, protože se nitrobraně pořádně nevěnuje. Nechtěla, aby si myslel, že je slabá. Ale, zatraceně, jak před ním má uhlídat svoje myšlenky a neprozradit se, když je tak dokonalý nitrozpytec?

,,Promiň. Dneska toho bylo hodně, už na to nemám sílu," špitla a opatrně vstala. Severus na to nic neřekl, jen popadl večerní vydání Věštce a schoval se za novinami. Ela nad tím protočila očima a jedním mávnutím hůlky začala ohřívat vodu na čaj, sedajíc si do křesla naproti Severusovi. ,,Tati."

,,Poslouchám tě," ujistil ji tlumeným hlasem a se zašustěním otočil stránku.

,,Mám pocit, že se něco děje. Že je něco špatně," řekla mu a vložila sáčky s čajem do obou hrnečků, do toho svého si ještě nasypala dvě lžičky cukru.

,,Co máš přesně na mysli? Něco s tvými vidinami?" Zdálo se, že to zaujalo Severusovu pozornost, protože noviny složil do klína a propálil svou dceru zamračeným pohledem. ,,Jak dlouho? Proč jsi nám to neřekla?"

Eileen zhluboka vydechla a pomalu zavrtěla hlavou, načež opatrně přelila z konvice horkou vodu do obou hrnků. Ten bez cukru přistrčila k Severusovi a teprve pak odpověděla: ,,Ne, s mými vidinami to nesouvisí. Já jsem v pořádku." Víceméně. Zamyšleně se dívala na pohupující se hladinu čaje a když objala oběma rukama teplý hrnek, až poté si dovolila na otce pohlédnout. ,,Myslím tebe, tati. Mám pocit, že... tě něco trápí." Severus sklopil pohled ke svému čaji a začal ho lžičkou pomalu míchat. Snad se bál, že by ho jeho oči mohly prozradit, protože i v případě Severuse Snapea platilo tvrzení, že oči jsou bránou do duše. Jen toho odměřeného lektvaristu musíte dobře znát.

,,Tím se nemusíš zabývat, Eileen. Není to nic důležitého," odpověděl jí prázdným hlasem a nepatrně pohlédl ke dveřím, jako by snad doufal, že už se Harry vrátí a vysvobodí ho z dceřina výslechu.

,,Sakra, tati. Očividně to důležité je, jinak bych to na tobě hned nepoznala, ne? Jsi tišší ještě víc než obvykle a taky zamyšlenější a odměřenější. Jasně, že se musí něco dít, a zřejmě tě to docela trápí. Zatraceně, jsem tvoje dcera, samozřejmě že se o tebe budu zajímat!" Severus zavřel oči. ,,Nebo jestli se děje něco s Harrym -"

,,Ne. Ne, mezi mnou a Harrym je všechno v naprostém pořádku, to se nemusíš bát," zavrtěl pomalu hlavou a podíval se na ni. ,,Je od tebe hezké, že se zajímáš, Eileen, ale není o čem mluvit, opravdu. Kdyby to bylo životně důležité, samozřejmě bych ti to řekl."

,,Životně důležité," zopakovala po něm pomalu a odložila hrneček. ,,Tati, proboha. I malé věci jsou důležité a občas vážně dokážou dost zkomplikovat život. I ty jsi jenom člověk a máš svoje potřeby. Já vím, že máš Harryho a můžeš se na něj kdykoliv obrátit, ale kdybys někdy potřeboval mluvit s někým jiným, tak, prosím tě, nezapomeň na to, že máš dceru," zašklebila se. ,,Už nejsem malá."