Mazlivý svými zlatavými parohy vrazil do dveří od stroje. Ty se ihned po nárazu uvolnily a jelen je mohl lehce jedním parohem odhodit.
Poté, co to udělal, se zlostně zadíval na člověka uvnitř.
Zprvu nebyl vyděšený. Člověk byl spíše šokovaný. Něco takového nikdy předtím nepatřil. Ten jelen měl zlaté svítící parohy.
Mazlivý se ihned po zaregistrování člověka začal rozhlížet po Skvrnce. Jeho hlava nebyla o nic těžší než předtím. Jelení paroží nevážilo ani gram.
Skvrnka ležela dole člověku u nohou. Člověk do ní musel silně kopat, když se tak svírala v bolestech. Při pohledu na ni se Mazlivý naštval tak, jako nikdy předtím.
Vyndal parožím člověka ze stroje a svalil to na zem. Poté opatrně chytil pusou Skvrnku za zátylek. Nebylo to lehké, bál se, že jí může ještě více ublížit.
Položil kočku o kousek dál na zem, kde už stála Hříva a začala Skvrnku opatrovat.
I Diamant patřil mezi ty, co se vzpamatovali ze všeho nejdřív. Přišlápl člověku obě dlaně, které mu ležely ve svícnu u hlavy.
Ohlédl se za sebe, aby zkontroloval, co je s Divočinou a Parožákem. K úžasu ti dva vyháněli tři lidi, kteří se dokázali postavit. Lidi by si normálně nejspíš poradili proti takovéto zvěři. Když však zahlédli, jak se náhle na kolouchově hlavě vytvořili zlaté parohy úplně samy od sebe, nehodlali nic riskovat.
„Odejdi.” přikázal Mazlivý člověku. „To ti přikazuje Les.”
ČTEŠ
Jelení Paroží
FantasyV okolí hustého lesa leží velká obora. Lidé, kteří tudy procházejí se dívají na jeleny jako na nadbytečná zvířata, která nemá smysl chovat, když jich je plný les a jeleni jim jejich negativní postoj oplácí. Je tady však jeden výjimečný koloušek, k...
