Krev celý den netrpělivě vyhlížela skupinku jelenů, která se vydala zkontrolovat Proklatce ohrožující Jelení Ráj. Takhle dlouho výpravy obvykle netrvají. Co když se jim něco přihodilo?
Už poslala na hlídku Leknína a Lodyhu, dva mladé jeleny, ze kterých se stal nedávno pár, aby skupinu vyhlíželi a dali jí okamžitě vědět, kdyby někoho zahlédli.
Pět jelenů a jedna kočka - tolik jich přesně odešlo. Ale přece se po nich nemohla slehnout zem! Krev by nesnesla, kdyby se jim něco stalo... Kdyby se něco stalo Divočině...
Ale teď v ní zavládl nový instinkt. Parožák. Její syn. Našel ji a ona ho ani pořádně nestihla uvítat. Než sem přivedl všechny své kamarády, stihli se jen pohádat. Copak její syn nemůže pochopit, že jí bylo předurčeno být tady, zatímco jemu být v oboře?
Parožák se měl stát Vůdcem. Měl mít na starosti všechny ty jeleny, kteří nedokázali žít bez Proklatců. Ti jeleni, kteří ztratili schopnost volného pohybu v přírodě. Mezi ně patřila i laňka Řasa. Sice to ještě nebylo vidět, ale Krev věděla, že s ní není něco v pořádku. Vypadala nemocně. Vypadala, že jí brzy něco postihne.
O malou Divočinu se Řasa starala, ale Krev v jejich očích cítila to trápení. A jednoho dne Řasu Proklatci vzali. Krev se lekla a tak vzala Divočinu sebou tam, kam měla namířeno - tam, odkud už se nechtěla vrátit. Díky kouzlům jí nestálo nic v cestě. Jedna věc tu však byla.
Paroháč. Parožákův otec, tedy současný Vůdce obory. Krev ho měla ráda, ale on se k ní přestal chovat hezky. Často do ní strkal a vůbec si jí nevážil. Krev si přála vzít sebou Parožáka, ale ten už se zdál jako silný jelen, který žít sám zvládne.
Jak jen mohla vědět, že se Řasa do večera vrátí a bude se cítit lépe? Vždyť jí ukradla dceru! Tolik toho litovala, když to zjistila přes jelena, který narozdíl od fyzických schopností ovládá ty psychické - Diamanta.
I když se snažila menší laň později přesvědčit, Divočina trvala na tom, že chce zůstat. Tenhle výrok si Krev pamatuje dodnes a udělala by cokoliv, aby ji tenkrát nechala mamince. Mamince, kterou už nikdy neuvidí.
Krvino přemýšlení přerušil Bez.
„Zahlédl jsem bílou postavu - to bude nejspíš Diamant!”
Krev se zvedla ze svého místa a rozběhla se s Bezem směrem za ním.
„Doufám, že jsou všichni v pořádku.”
ČTEŠ
Jelení Paroží
FantasyV okolí hustého lesa leží velká obora. Lidé, kteří tudy procházejí se dívají na jeleny jako na nadbytečná zvířata, která nemá smysl chovat, když jich je plný les a jeleni jim jejich negativní postoj oplácí. Je tady však jeden výjimečný koloušek, k...
