Sotva to Skvrnka dořekla, přišel k nim uprostřed noci člověk. Oba byli naprosto vyděšení.
Člověk ale vypadal jinak, čím blíž k nim přicházel. Bylo to naštěstí jenom dítě. Co jim ale chce?
„Číča!” zvolalo dítě na Skvrnku. Ta se naježila, ale dítě mířilo za kolouškem.
Mazlivý váhavě přičichl k věci, co mu dítě nabízelo. Byla to jen obyčejná tráva, co roste tady kolem. Neviděl důvod, proč by to odmítl a tak trávu zhltal. V tlamě ale ucítil i cosi jiného - omylem se totiž zakousl i do ruky dítěte.
Dítě začalo hlasitě ječet slova, kterým Mazlivý nerozuměl. Když ale k dítěti přiběhla jeho maminka, pelášil pryč. Skvrnka na dítě prskala.
„Matte, copak se ti stalo? Neměl si mi takhle utíkat. Tohle ti udělal nějaký pes?!” strachovala se matka, když uviděla oděrku na ruce dítěte.
To Mazlivý zaslechl a otočil se. To vypadá vážně tolik jako pes?
Žena se ale prudce otočila, když Skvrnka znovu zaprskala.
„Takže to byla tahle ošklivá kočka?!” zaječela žena. Vzala do rukou větší větev a silně do kočky dloubla. Skvrnka se chtěla bránit, ale proti ženě neměla šanci. Někam rychle zalezla.
Když tohle Mazlivý viděl, utekl ještě dál.
Byl z chování lidí hodně zmatený. To dítě k němu bylo hodné, ale zavolali na něho tu ženu úmyslně? A mohl za to, že se žena vrhla na Skvrnku?
Pejsek na to nechtěl myslet a doufal, že se mu tohle stalo poprvé a naposledy. Když ale běžel, zakopl a narazil do nějaké laně. Ta zvedla hlavu a Mazlivý poznal, že je to starostlivá Hříva. Čeká ho další nepříjemná situace.
ČTEŠ
Jelení Paroží
FantasiaV okolí hustého lesa leží velká obora. Lidé, kteří tudy procházejí se dívají na jeleny jako na nadbytečná zvířata, která nemá smysl chovat, když jich je plný les a jeleni jim jejich negativní postoj oplácí. Je tady však jeden výjimečný koloušek, k...
