Map Of The Soul

~4~

Uběhlo dalších pár dní a přípravy tréninků probíhali v plném proudu, už bez přestávky. Podle Hoseoka jsme si další nemohli dovolit a tak to všichni respektujeme a dřeme, teda, hlavně Jimin s Gálií.

Říkala jsem, že to nedělám, ale tentokrát jsem chtěla udělat výjimku. Připadá mi, že jsem víc u koní, než někde za zábavou, ale v podstatě mi to tolik nevadí, vždyť koně miluju a taky pomůžu své nejlepší kamarádce. Pro dnešek mám veškerou svou práci hotovou, tudíž tohle dělám ve svém volném čase. Už převlečená do krátkých černých legín a zeleném triku s krátkým rukávem s vlasy sepnutými do culíku. Obdobně oblečená vypadala i Jane, krátké černé legíny a červené tričko. Až teď jsem si všimla, že vypadáme jako semafor. Už chybí jen ta oranžová.

Byla jsem v zadní venkovní ohradě, kam normálně nechodím a spolu s Jane čistila koně, každá z jedné strany. Tento hřebec, uvázaný za ohlávku k dřevěnému kůlu, má nejoriginálnější jméno, v obráceném slova smyslu. Black Beauty, je černý jako uhel a nesmírně krásně dobře stavěný. Se svou klidnou povahou, poslušností a pílí se dopracoval na šampiona v drezůře.

V podstatě Jane o to poprosil Jianheng, stájník, jestli by mu mohla pomoct. Má toho dnes hodně a vytrhla by mu tím trn z paty. A co udělala Jane? Zatáhla do toho rovnou i mou maličkost. Ovšem, mě to ani v nejmenším nevadí. Ráda pomůžu, to mi nedělá žádný problém.

Náhle jsem zaslechla bublavý zvuk, narovnala se a podívala tím směrem, odkud tento podivný, leč známý zvuk přicházel. Před námi se z druhé strany ohrady přibližovala nějaká motorka a já hned poznala, kdo ji řídí. Bez helmy a s širokým úsměvem ve tváři, zřejmě, že nás vidí, se objevil syn pana a paní Jeonových, Jungkook.

Přimhouřila jsem oči, jelikož přímo naproti mně svítilo slunce.

,,Ten kluk se mi snad jenom zdá," promluvila jsem k Jane přes vraníkova záda. Přijelo jedno z mých největších tajemství.

,,Ne, nezdá. Já ho vidím taky," ušklíbla se na mě vtipně veterinářka, úsměv jí hrál ve tváři i v očích a já měla sto chutí ji hned za to uškrtit. Možná, kdyby věděla, tak jedná jinak a není z něho tak nadšená.

,,Hej, Carterová, nechtěla bys mě taky namasírovat?" řekl sebevědomě, hlasitým medovým hlasem, když vypnul motor, usmíval se a mnul si rukou za krkem, zakláněje tak hlavu dozadu.

,,Trhni si, Jeone. To jsi uhodl, nechtěla," odpálkovala jsem ho ostře, protože si nic jiného nezaslouží. I za ty necelé dva roky k němu chovám určitou zášť.

Jeon Jungkook, jak už jsem zmiňovala. Lásku ke koním nepodědil, za to k motorkám ano. I přes krásné slunečné počasí, byl oblečen do dlouhých černých kožených kalhot, kožené bundy téže barvy a bílého trika. Vysoký, štíhlý, lehce svalnatý brunet. Je vidět, že na sobě maká. Jeho pohledný obličej, roztomilé tvářičky a sladký úsměv jsou jako magnet, který vás přitáhne a nepustí. Dokazují to i dvě pihy krásy, jedna menší na jedné straně nosu a druhá větší těsně pod spodním rtem uprostřed. Vypadá a chová se mile, avšak je to jen pouhý klam. Poté, co dosáhne svého, začne se chovat jako kretén a ignorant. Takový potetovaný rebel, přičemž se jeho tetování táhne téměř od prstu jedné ruky až po rameno. Změť několika symbolů, nápisů a kreseb, kterým rozumí jen jejich majitel. Divím se, že mu jeho výstřelky rodina trpí. Možná to je tím, že je jedináček. Ještě nepracuje, je v posledním ročníku na nějaké umělecké univerzitě.

Když jsem tu začínala pracovat a ještě ho neznala, utáhnul mě na jeho sladké řečičky, zájem, drobné dary a podbízení. Zamilovala jsem se do něj a totálně mu propadla. Myslela jsem si, že to cítí se mnou stejně a po nějaké době se s ním vyspala. To bylo jednou a naposled, poněvadž jakmile jsem se dozvěděla, jaký je hajzl a co za tím bylo, že mu šlo jen o to jedno, okamžitě jsem toho litovala, ale to už bylo pozdě. Z mé zamilovanosti, kde jsem si létala na růžovém obláčku, byl najednou mrak černý a po něm strmý pád přímo dolů, bez jakékoli záchrany.