Map Of The Soul

~23~

Byla jsem ve stáji, kde zprvu měla ustájení Gálie a obdivovala sněhově bílého koně, který stál ve svém boxu a okusoval ztvrdlý chléb. Po včerejšku jsem se potřebovala nějak odreagovat, a kde jinde bych mohla být, než u koní.

Psychicky nalomená jsem včera dotáhla obě tašky do mé chatky a svalila se na gauč. Po všem, co mi Jungkook přiznal, mám v hlavě tak akorát zmatek a to ještě není celý. Srdce se mi svírá úzkostí při myšlence, jak budu vyslýchat Jane a co se všechno dozvím.

Jsem na vině já, nebo on? Nebo oba? Nebo za všechno může Jane? Nebýt jejích slov, kdy mě před ním varovala, bylo by vše jinak? Byla to vůbec všechno pravda? Byli bychom ještě pořád spolu? Potřebuju to z ní všechno vytáhnout, jen doufám, že mě neodbyde a řekne mi popravdě, jak to bylo.

Později, kdy jsem opět seděla za noční oblohy u Gálie, jsem Taeho řeč vnímala tak napůl. Nedokázala jsem se vůbec soustředit a taky mi nebylo moc do řeči. I když se snažil se mnou mluvit, nebyla jsem schopná mu normálně odpovídat. Byla jsem skleslá a zamlklá. Po ujištění, že budu v pohodě, mě tam zanechal samotnou. Co jiného jsem mu měla říct a proč ho tím vším zatěžovat, když to není vůbec jeho věc.

Slzy mi však samovolně stékaly proudem po tvářích celou noc a nešly vůbec zastavit. Jen tak, bezmyšlenkovitě jsem zírala na tmavou oblohu, posetou snad miliony zářících hvězd. Jediný pruh světla šel z verandy velkého srubu, ve kterém jsem občas viděla se mihnout nějakou postavu, avšak nebylo poznat, kdo to byl.

A tady toho bělouše jsem zahlédla hned první den po našem příjezdu, jen se dřív k němu nedostala. Čistě bílý s bílou hřívou i ocasem, dobře stavěný, svalnatý a co bylo na něm zvláštní, měl krásné modré oči s dlouhými bílými řasami. V životě jsem tak nádherného a tak odlišného koně nikdy neviděla.

,,Na, dej mu jabko, jestli chceš, má ho rád," uslyšela jsem hluboký hlas, při kterém mi trochu zatrnulo. Za mými zády se objevil Taehyung a s úsměvem mi podával červené rozpůlené jablko.

Otočila jsem se a s úsměvem přijala nabízené ovoce od vysokého štíhlého černovláska, kterému delší vlasy vpředu zčásti překrývaly oči. Dnes byl oděn do volného zeleného trika s krátkým rukávem, rozhaleným límečkem bez knoflíků a černých kraťas ke kolenům.

Přistoupil blíž k boxu, otevíraje ho dokořán. Já jsem však, ze zvyku od Gálie, uskočila v obavách na stranu.

,,Jeho se bát nemusíš, neublíží ti, pojď," obeznámil mě a prošel kolem mě, sám jako první vstupujíc dovnitř. Přišel až ke koni, kde ho pohladil a poplácal po krku. Odvážila jsem se tedy vstoupit taky a postavila se vedle něho.

,,Je moc krásnej, jak se jmenuje?" řekla jsem obdivně a odvážila se ho pohladit taky, nabízejíc mu v dlani jednu půlku červeného jablíčka. Koník si ode mě ovoce ochotně vzal do tlamy a začal chroupat.

Zajímalo by mě, jestli bude Gálie taky ještě někdy taková, hodná a klidná. Prostě taková, jaká byla před nehodou.

,,Cukřík," řekl Taehyung a vyslovil to tak láskyplně.

,,Cukřík? Vážně? To je roztomilý," podivila jsem se, ale to jméno mi přišlo děsně rozkošný. Na tak velkého a statného koně originální a nezvyklé jméno, jako je on sám.

,,Pravým jménem se jmenuje Sugar, ale já si ho přejmenoval na Cukříka," objasnil mi.

,,Kde si přišel k tak nádhernýmu koni?" zajímalo mě.

,,No, v podstatě úplnou náhodou, hrozilo mu utracení a tak jsem si ho vzal a nechal," osvětlil a mykl rameny.

,,Jak to? Kdo by chtěl tak krásný zvíře nechat utratit?" zděsila jsem se.