Map Of The Soul

~22~

,,Takže mi to neřekneš. Proč s tím děláš takový drahoty, zlato?" nesouhlasně pokýval hlavou, přičemž naléhal dál a nenechal se odradit.

,,Nevím, proč bych ti to měla říkat. Navíc, změnilo by se tím něco?" povytáhla jsem jedno obočí nahoru, vyčkávajíc na jeho odpověď, se kterou si dal trochu načas.

,,Co ty víš, třeba jo," vydechl a sklonil hlavu dolu.

,,Nejsem si jistá, jestli vůbec chci, aby se něco změnilo," řekla jsem popravdě. Měl to tak nechat být a už se v tom víc nehrabat. Takhle akorát otevírá staré rány, které dost bolely.

,,Někoho kreješ, Carterová? Dobře, tak jinak..... vem to z mýho úhlu pohledu. Někdo mě pomluvil, i když to nebyla žádná pravda. Někdo pošpinil mou pověst, že tě jenom využívám a mám tě jen na sex. Ten člověk lhal a moc rád bych věděl, o koho se jedná," změnil tón hlasu a mluvil dost naštvaně. Jeho slova mě ale pobouřila ještě víc.

,,Nikoho nekreju. A nad mou pověstí ses nikdy nepozastavil? Jak jsem se potom musela cítit já? Zrazená a podvedená, když jsem tě viděla opakovaně s tou holkou postávat a že si intimnostmi zrovna nešetřil!" slzy jsem měla na krajíčku a jen tak tak se mi je dařilo potlačovat. Po takové době tohle znova vytahovat nebyl dobrý nápad. Měl to nechat být a už se k tomu dál nevracet. Co bylo, to bylo. ,,Připadala jsem si, jako nějaká děvka," prskla jsem ještě jeho směrem a přeci jen se mi jedna slza skutálela po tváři dolu.

Před dvěma lety jsem ho skutečně milovala, až bláznivě. Srdce se mi vždy, když jsem ho spatřila, tak prudce rozbušilo a nechtělo přestat. A pak přišla pravda, kterou jsem viděla přímo vlastníma očima, to prozření, uvědomění, že nejsem jeho jediná, po kterém následoval tvrdý pád na zem. A slova člověka, který mě před ním varoval.

,,Nevěděl jsem, že to víš, Caroline a mrzí mě to. No, má to taky svůj důvod. S tou holkou jsem ale nic víc, než si viděla, neměl. Flirtoval sem s ní, to se přiznávám a někdy zašel trochu dál, ale nikdy jsem s ní nechtěl nic mít," obhajoval se, ale nezapíral. Jak mu ale mám věřit, že mluví pravdu.

Viděla. Viděla jsem je několikrát a to na různých místech. Před naší stájí, ve městě, v baru, na motorce. Přišlo mi, že kamkoli jsem přišla, zahlédla je spolu. Objímal ji, hladil, líbal a ona mu vše ochotně oplácela. Tak moc to bolelo. Tak strašně moc.

To bylo chvilku po tom, co jsme se spolu vyspali. Hned druhý den musel odjet do Seoulu vyřídit nějaké pohledávky ohledně školy a celý týden jsme se neviděli. Následující víkend jsem se na něj těšila, až přijede zpátky. Sice bylo divný, že mi v tu dobu už dva dny nenapsal, ale nepřikládala jsem tomu žádnou váhu. Říkala jsem si, že měl asi moc práce a trpělivě vyčkávala jeho příjezdu. Jaký byl ale pro mě šok, když jsem ho uviděla s jinou holkou. Zrovna se spolu líbali a objímali, na rohu baráku pana Jeona. Neudělala jsem žádnou scénu a v tichosti utekla. Probrečela jsem několik dní i nocí a zapřísahala se, že už ho nikdy nechci vidět. Taky se mi to i dařilo, až doposud, kdy si postavil tvrdošíjně hlavu a znovu se chce šťourat v minulosti.

,,Když ne, tak proč?! To si idiot?! To nemá cenu, je to furt dokola," dovolila jsem si znovu zvýšit na něj hlas. Jak tohle vůbec může říct přede mnou.

,,Máš pravdu, byl sem idiot, posral sem to. Už se nebudu hájit tím, že v tu dobu jsem si chtěl neustále něco dokazovat a že si to odnesla jenom ty. Odnesl sem to i já a proto chci vědět, kdo ti kurva do prdele nakecal takovou píčovinu! Protože i když si viděla, co si viděla, nebyla ani zdaleka pravda, že jsem tě chtěl využít. Tak už řekneš kdo?!" byl doslova nasraný, ale to já taky. Zlost mu koukala z očí, div z nich nešlehaly plameny. Napínal svaly na pažích a na rukách mu bělaly klouby, když je zatínal v pěst.