Map Of The Soul

~13~

Kim Taehyung, jak bych ho tak popsala. Je vysoký, štíhlý, se širokými rameny. Černé vlasy, vzadu kratší k zátylku a vpředu delší, lemující tak celé čelo a sahající až k velkým tmavým očím. U špičky nosu mu na jedné straně vyniká malá piha. Má velké plné rty, přičemž na spodním okraji, je rovněž vidět piha, která nejde přehlédnout. Uši má poněkud větší, ale tak nějak k jeho obličeji sedí.

Je oblečen do bílé košile s drobnými červenými ornamenty a bílých plátěných kalhot, přičemž u košile má dva knoflíčky rozepnuté a tím mu je na krku vidět červený kuličkový náhrdelník s ještě dalším stříbrným, na kterém visí nějaký přívěšek. Hlavu mu zdobí slaměný klobouk, přičemž si již sundané sluneční brýle drží v jedné ruce.

,,To je ten kůň, se kterým si přijela?" řekl hlubokým hlasem, ukazujíc prstem se zdvihnutou rukou směrem k zamřížovanému boxu, kde momentálně v klidu odpočívá Gálie, se skloněnou hlavou dolů.

,,Je to klisna a jmenuje se Gália Century Wellvet, zkráceně Gálie, nebo Gali," uvedla jsem zhurta na pravou míru, že to není jen tak nějaký kůň.

,,Dobře, v klidu, já se s tebou nehádám, jak se ten kůň jmenuje. Teda promiň, ta klisna. Gálie, si říkala, viď?" promluvil vlídně a na svou obhajobu dal ruce nahoru, jakože se vzdává.

,,Jo, Gálie," odvětila jsem již tišeji a svůj pohled od něho, přemístila ke klisně.

,,No, takhle se mi nezdá, že by byla nějak zlá," dál ji pozoroval a zkoušel hodnotit.

,,To ona takhle není, jen když se k ní chce někdo přiblížit," vysvětlila jsem.

,,Aha, vážně? No, tak já to zkusím," a hrnul se blíže ke dvířkům, za účelem je otevřít. Podivila jsem se, však musel být obeznámen s naší situací.

Nevím proč, ale hrklo ve mně, zřejmě ze zvyku. Přeci jen, je to už pár týdnů, co klisna změnila své chování, ne však svou vinou. Kouše, kope a my se jí svým způsobem obáváme. Ostatně je to velký těžký kůň, který může momentálně kdykoli ublížit. Toho všeho jsem si vědoma, proto jsem se naučila velké opatrnosti.

,,Počkej, nedělej to," vyhrkla jsem ze sebe, aniž bych to měla v plánu, přistoupila k němu blíž a chytla ho za rameno, tak nějak automaticky. Taehyung se zastavil v pohybu a jen na mě hleděl s pootevřenou pusou, pak přesunul zrak i na mou ruku, která spočívala na jeho ramenu. Uvědomila a zalekla jsem se své přehnané reakce a okamžitě prudce stáhla svou ruku zpět. ,,Teda... musíš to zkusit, ať víš, od toho tu vlastně jsi," promluvila jsem znovu a vydechla, jen ať si nemyslí, že mi na něm záleží. Stále je to cizí kluk, který nám má ale pomoct. Jen jsem se bála, aby neskončil ještě dřív, než vůbec měl šanci začít.

,,Tak já to tedy s tvým dovolením zkusím," uculil se a chopil se dvířek, které tentokrát už otevřel.

Se zatajeným dechem jsem sledovala, jak vstupuje dovnitř boxu. Jak natahuje ruku a snaží se klisny dotknout, přičemž volí tichá slova, aby jí nijak nevylekal.

Avšak tmavě hnědá klisna, jakmile ho zaslechla a spatřila, jak jde blíže k ní, ihned pozvedla svou hlavu, přičemž už uši měla sklopené dozadu a v očích se jí odrážela zloba. Začala hrabat předním kopytem a já věděla, že je zle. Za tu dobu už poznám, kdy je potřeba se stáhnout zpět.

,,Běž pryč!" zařvala jsem.

Naštěstí však stihl uskočit a včas zavřít dvířka, neboť by zřejmě přinejmenším okusil klisnin pevný stisk zubů, jelikož se po něm zuřivě ohnala.

,,To bylo o fous, co?" zasmál se. Ten kluk se mi snad jenom zdá a ještě si z toho nic nedělá, vždyť se mu mohlo něco stát.

,,Já tě varovala," odvětila jsem mu vážným výrazem ve tváři.