Na pokraji všeho

13. Jules

"Vážně myslím, že mu to došlo. Možná právě proto mě nechal, ať ho doučuju! Ó můj bože."
Seděly jsme s Anne v naší oblíbené kočičí kavárně a já mluvila o sto šest. "Anne, já ti nevím," zaúpěla jsem, "mně se fakt líbí! Kromě toho, že je tak krásný a sexy-" Anne si nepatrně odkašlala a já ji sjela vražedným pohledem "- je taky hodně zmatený z toho, jak lidé očekávají, že by se měl chovat, vzhledem k tomu, jaký skutečně je. A Joel..." Snivě jsem vzdychla. "Taky se mi líbí. Má hezké oči, brýle mu fakt sluší, což se moc často u kluků nestává... A je extrémně chytrý. A je hrdý  feminista."
Zakabonila jsem se do svého kapučína a pohladila jsem rezatou kočku, která se ke mně lísala. "Líbí se mi oba, Anne! Jsem v takové kaši," zvolala jsem rozhozeně. "Co mám dělat?"
Anne se mi po dlouhou dobu nedívala do očí, jenom se věnovala malému černému koťátku na svém klíně. Pak stiskla rty do jedné čárky, zamíchala si své latte a konečně se na mě podívala.
"Jules, ono to není jen o tobě, víš?" suše se zasmála. "Je to i jejich rozhodnutí. Joel tě zcela evidentně chce a líbíš se mu, ale u Jaspera to nevíš. Je to jen domněnka a není správné, že Joel je zmatený a smutný, protože ty nemůžeš rozpoznat, co je pravda a co ne."
Její jedovatý, ostrý tón mě překvapil. "Já... Joel tak nevypadal," vypadlo ze mě nakonec. Anne se zašklebila. "Je to jen člověk, Jules," pohodila hlavou. "A kluk. Věř mi, znám to... Od nevlastních bratrů leccos vypozoruješ." Mlčela jsem. Nevěděla jsem, co odpovědět... Měla pravdu, ale něco mi na tom nesedělo. Anne nikdy takhle upřímná nebývá. Takhle zlá.
***
Večer jsem se učila na test z chemie, když vtom se mým organizovaným, nerdským nepořádkem rozezněl vyzváněcí tón mého mobilu - skladba "All That Jazz" z muzikálu Chicago. Vrhla jsem se po něm, a zklamaná jsem nebyla - volajícím byl Joel.
"Ahoj, Jules!" zahlaholil vesele ihned, jakmile jsem to zvedla. "Mám na tebe dvě otázečky."
"Sem s nimi, Joele," nedokázala jsem se nezaculit.
"Zaprvé: taky té chemii tak trochu nerozumíš?" uchechtl se. "Protože jsi taky chytrá a já doufám, že nejsem úplný imbecil."
Zasmála jsem se. "Prostě se naučím všechno to, co jsme si psali, a pak se tím budu probírat tak dlouho, dokud to nepochopím. Neboj... Jestli jsi ty imbecil, tak já jsem Heathcliff z Na větrné hůrce, neboli pomstychtivý, sebestředný, nesnášenlivý sexista."
Joel se zahihňal: "Dík, Jules. Dobrý plán, mimochodem... A zadruhé: co je tvá nejoblíbenější Disneyovka?"
"Kráska a zvíře," odpověděla jsem okamžitě.
"To bylo rychlé," konstatoval Joel, přičemž bylo rozpoznatelné, že se usmívá.
"Jo," zašklebila jsem se. "Jsem stejná intelektuálka a knihomolka jako Bella. A taky je to krásně romantické. Tvoje, Joele?"
"Mulan," vypálil Joel ještě rychleji, než já.
"A proč?" nedokázala jsem potlačit úsměv.
"No, je to podle opravdové čínské legendy, Mulan je rozkošná a Li Shang je sexy bisexuál. A to mi nikdo nevymluví."
"Jasně," reagovala jsem se smíchem. Pak mě něco napadlo. "Ty, Joele... Jak ti vlastně došlo, že se ti líbí i kluci? Jsem zvědavá, pokud ti to nevadí." Nervózně jsem si skousla spodní ret.
Joel krapet znejistěl. "No, ehm... Jak to naše generace říká, měl jsem obrovský crush na Caleba z Prolhaných krásek," zamumlal rychle. "A taky na Jesse z Gilmorových děvčat."
"Ou," vypadlo ze mě. "Chápu to. Oba jsou fakt skvělí."
"Jo," odpověděl Joel. V pozadí se ozval hlas nějaké dívky... "Joele, to je Anne?" otázala jsem se nechápavě. Joel si odkašlal. "Ano... Jsme v té lepší skupině na fyziku, tak se tu spolu učíme," zadrmolil. "A... Už musím jít."
"Jasně," zamračila jsem se zmateně.
"Tak se mějte!"
"Ty taky!" ukončil telefonát Joel.
Děje se tu něco fakt divného, došlo mi.