Na pokraji všeho

6. Jules

Je čtrnáctého září a já stojím před zrcadlem ve svém pokoji, zírajíc na své malé černé šaty s bílým límečkem, hořčicovým motýlkem a svetříkem ve stejné barvě. Děje se to... Jdu k Jasperovi domů. A následně mám rande s Joelem, dodala jsem v duchu. Večer snů, to tedy ano. Bezpochyby.

"Jules?" Máma vešla do pokoje, překročila hromádku knížek na zemi a usmála se. "Vypadáš skvěle, zlato. Určitě si to s tím Joelem moc užijete... Ale ne moc," dodala rychle. Proboha.

"Klid, mami!" zasmála jsem se, abych zahnala rozpaky. "Je to jen ples. Stupidní tradice vytvořená patriarchátem."

Máma roztáhla rty v úsměvu. "Vyfoť pár fotek, jo?" Přistoupila blíž a upravila mi motýlka. "Teď jsi jediné dítě, co je doma, takže fotky jsou ceněné."

Odstoupila a já jsem přikývla. "Jasně." Do kabelky jsem si hodila balzám na rty, sbírku básní Emily Dickinson, sešity, zvýrazňovače, mobil a nabíječku.

"Táta je ocení."

"To rozhodně." Máma se posadila na postel a povzdychla si. "Zlato, všichni jste tak vyrostli... Nejdřív Clara, Luc, a teď už i ty..."

Zašklebila se. "Tvá sestra žije s přítelem v Anglii a věnuje se antropologii, táta je tam na půl roku s ní, Luc je na výšce, baví se robotikou a ty..."

"Mám rande," doplnila jsem s úsměvem. Popadla jsem tašku.

"Mami, už fakt musím jít. Joel na mě čeká na plese, spolu s Anne..."

Pokrčila jsem rameny a vyšla jsem na chodbu, přičemž máma taky vstala a následovala mě.

"Počkej, Anne? Ona...?"

"Ale jo... Pozval ji jeden hráč lakrosu, ale odmítla ho." Pohodila jsem hlavou a protože jsme byly v kuchyni, přibalila jsem si jablko.

Otočila jsem se mámě tváří v tvář. "Do jedenácti jsem tu," naklonila jsem se a dala jí pusu na tvář. "To tedy buď," zasmála se a varovně zakývala prstem. "Já totiž budu vzhůru, Jules. Pracuju na výzkumu o náctiletých."

Nedokázala jsem udžet vážnou tvář a rozesmála jsem se. Máma se přidala. "Myslím to vážně, zlato!"

No jo, sociologie... Vášeň mých rodičů.

Proto jsem mámě radši zalhala o té schůzce s Jasperem.

***

Stála jsem před onou budovou, kde se nacházel Jasperův byt, a třásla jsem se nervozitou. No tak, klid... To zvládneš, napomenula jsem se. A vykročila jsem. Pravou nohou.