Na pokraji všeho

23. Jasper

Opustil jsem tým. Myslím, že jsem měl tucha, že se to stane, ale i tak to byl pro všechny šok. Když jsem to řek mámě, beze slova na mě zírala, a pak se rozplakala, protože věděla, že to znamená, že nepůjdu na vysokou. Reggs na mě zmateně koukal a pak řek: "Myslel jsem, že tě ragby bavilo. A byls v něm dobrej... Ne?" snažil se to pochopit, zatímco máma vzlykala a mně to trhalo srdce. "No, poslední dobou jsem se zhoršil," plácl jsem, ale byla to pravda. Štvali mě mí spoluhráči, protože jsem si začal uvědomovat, že to jsou nanicovatý pitomci, stejně jako byl Kyle. A tahle nechuť se přenesla i do hry... A najednou jsem se z jednoho z nejlepších hráčů stal tím nejhorším a nejvíc otráveným.
"Vole, tys to odflák!" řval na mě Migo na tréninku. "Sereš na to," přidal se Dave, "to tě k tomu jako přinutila Hickinsonová?"
Rozzuřil jsem se a naštvaně jsem se na něj vrhl. "Do hajzlu, jmenuje se HICKINSON! Pokud to ten tvůj debilní mozek nedokáže pobrat, tak kurva mlč!" křičel jsem, zatímco mě Owen držel, abych nikomu neublížil, a Dave na mě vyděšeně zíral.
"Ty jsi fakt pošuk, Jaspere," prohlásil Bram. "Vždycky jsi byl."
Odfrknul jsem si. "Jdi do prdele, Brame. Radši budu pošuk, než bejt jako ty."
Bram zatnul čelist a ve vteřině jsme se už všichni prali. Kopnul jsem Miga do kolene, až zařval, a hned mi dal Bram pěstí do zubů. Oplatil jsem mu to ránou do břicha a omylem jsem při tom zasáhl Owena, který se nás snažil uklidnit, a to přímo do zubů. "Jaspere, co to s tebou kurva je?" vykřikl zoufale. "Je se mnou to, že jsme všichni podělaný lůzři. A já jsem se rozhod', že už nechci být populární, protože nejsem jako vy!" ječel jsem. "Nejsem privilegovanej!"
"Ty si kurva myslíš, že jsi JEDINEJ, KDO NEMÁ PRIVILEGIA?" rozřehtal se Owen hystericky. "Jsem GAY, Jaspere! Homouš! Buzna! My spolu jen tyhle věci nesdílíme." Všichni jsme najednou utichli. V hlavě mi podivně tepalo, nejspíš pocitem viny, protože Owen - normálně tak povznesenej nad všechno a nad všechny - tu teď stál a z očí mu tekly slzy.
"Kluci, to by stačilo." Trenér Crawlinger se znenadání objevil přímo za našimi zády a bylo jasné, že se budou jít věci. Byl to muž asi okolo padesátky, plešatej a krapet při těle, ale i přesto silnej a děsivej. Polilo mě horko... Bylo jasný, že byl u toho, jak se Owen vyoutoval. To nevypadalo dobře. "Kdo to tady začal?" zahřměl a všechny ruce až na tu Owenovu ukázaly na mě. "Jaspere," trenér na mě opřel svá malá, prasečí očka, "bejvals jedním z největších talentů, ale zhoršil ses tak, že by ses měl stydět. Hraješ jako holka... A teď tohle?" zakroutil masitým krkem. "Jsi venku z týmu." Zprvu jsem byl, jako by mě někdo polil kýblem s ledovou vodou, ale pak jsem vzdorně vystrčil bradu a prohlásil: "Fajn."
"Dobře, že to přijímáš tak čestně. Jo, Owene, ty jsi taky venku."
Byl jsem v šoku. Owen se zapotácel a na čele mu vyrazily krůpěje potu. "A- ale pane Crawlingere, já... Já hraju dobře!" vzkřikl beznadějně. "To ano, ale..." Trenér se oklepal. "Lidi jako ty tu bejt nemůžou." Owen vypadal, že se ještě víc rozpláče a že bude zvracet. "Sbalte si věci," prohlásil trenér. "A nezapomeňte vrátit to, co patří škole." Když on a zbytek týmu odešli, podíval jsem se na Owena. Třásl se a vůbec nevypadal jako ten naštvanej sígr, kterej se mě vyptává na Angelu, dává mě dohromady s Jules a chová se příšerně... Došlo mi, že je to jen maska. "Jsi v pohodě, Owene?" zeptal jsem se ho slabým hlasem. Trhnul sebou. "Kurva, Jaspere, jasně že ne. Fotr mě zabije."
"On to... Neví?" Owen se zasmál. "Je to zarytej homofob."
Chvíli jsme mlčeli. "Já jsem asexuál," vypadlo ze mě potom. "A mně je to u prdele," řek Owen, popadl tašku s věcmi a odkráčel.