Původní

13. Kapitola

7.9.1995

Ráno jsem se vzbudil docela brzy. Chvíli jsem jen zůstal ležet, než jsem si dal denní dávku krve. Potom jsem vstal a chtěl se jít převléknout. V tom mi to došlo. Je sobota! To znamenalo volný den, kdy jsem si mohl dělat co chci. Taky jsem přemýšlel, zda napsat dopis Siriusovi. Čekal na to, takže bych měl nějaký napsat.

Nakonec jsem ležel v posteli ještě půl hodiny, než jsem se převlékl. Potom jsem vypil krev, než jsem si vzal brk s pergamenem a vydal jsem se do společenky. Ta byla prázdná, takže jsem měl dost klidu na napsání dopisu a nehrozilo, že by si ho někdo přečetl. Chvíli jsem přemýšlel, co vlastně napsat. Upřímně, moc se mi nechtělo mu dávat nějaké informace, vzhledem k tomu, že je pravděpodobně předá Brumbálovi, nebo třeba paní Weasleyové. 

Milý Čmuchale, 

Doufám, že jsi v pořádku. První týden tady ve škole byl příšerný, jsem vážně rád, že už je víkend. Máme novou učitelku obrany proti černé magii, je to profesorka Umbridgeová. Je skoro tak milá jako Tvoje maminka a vypadá jak ropucha. Taky byla u mého disciplinárního řízení. Mám pocit, že tady je jako špionka pro ministerstvo. Co si o tom myslíš ty?

Odepiš mi prosím co nejdřív. Vše nejlepší přeje Harry

Tak to by bylo. Upřímně, dopis byl velmi krátký. Nevěděl jsem, co jiného mu napsat. Nechtěl jsem dávat více informací než už věděl od Řádu.

Vzal jsem dopis do sovince. Hedvice jsem ho nedal, protože ona je nápadná. Každý ví, že Harry Potter má sněžnou sovu. Tak jsem dopis předal školní sově a poslal ji na cestu. Už jsem chtěl opustit sovinec, ale za mnou se otevřeli dveře.

,,Ahoj." pozdravil jsem osobu, která otevřela dveře. A k mé smůle to byla Cho Changová.

,,Jejda... ahoj," odpověděla překvapeně. ,,Nenapadlo mě, že tady nahoře takhle brzo někdo bude... Zrovna před pěti minutami jsem si vzpomněla, že má dnes máma narozeniny," zvedla balíček, který držela v ruce. 

,,Aha." kývl jsem a její důvod, proč tu je, mě vůbec nezajímal. Pomalu jsem kolem ní prošel.

,,Tak zatím." řekl jsem a opustil sovinec.

Rychlým krokem jsem šel zpět na kolej. Ve společenské místnosti jsem bohužel narazil na osobu, kterou jsem vůbec nechtěl vidět. Ginny.

,,Harry!" vyjekla a skočila na mě. Zatvářil jsem se lehce znechuceně a hned ji sundal.

,,Můžeš si tyhle manýry nechat pro někoho, koho to zajímá?" řekl jsem znechuceným hlasem.

,,Jsi můj přítel!" vykřikla nahlas a začala mrkat řasami.

,,Leda by slunce spadlo k zemi a spálilo mě!" vykřikl jsem naštvaným hlasem.

,,Už přestaň lhát, Harry!" nařídila a snažila se mě zastrašit. Bohužel pro ni, jsem viděl věci daleko děsivější  než ona.

,,Pokud jsem tvůj přítel, ty jsi troll!" zakřičel jsem a okamžitě od ní odešel směrem k chlapeckým ložnicím. 

,,Okamžitě se Ginny omluv!" zavřeštěl za mnou hlas Hermiony. Otočil jsem se a viděl Ginny, jak si utírá slzy.

,,Až přestane lhát o našem vztahu! Vůbec se mi nelíbí." zavrčel jsem a opět se snažil odejít.

,,Říkáš, že moje sestra pro tebe není dobrá?!" zakřičel za mnou ještě naštvaný Ronův hlas.