25. Kapitola

225 8 0
                                    

19.12.1995

,,Brumbále!" řekl Everard.

,,Jaké máte zprávy?" zeptal se okamžitě Brumbál.

,,Křičel jsem, dokud někdo nepřiběhl," rozpovídal se čaroděj a závěsem za sebou si otíral čelo, ,,a řekl jsem jim, že jsem slyšel, jak se tam dole něco hýbe. Nebyli si sice jistí, jestli mi můžou věřit, ale šli se tam raději podívat – víte přece, že tam dole nejsou žádné portréty, ze kterých byste se mohli kouknout. No a o pár minut později už ho vynesli nahoru. Nevypadá dobře, byl samá krev. Přeběhl jsem na podobiznu Elfridy Craggové a dobře jsem si ho prohlédl, když odcházeli..."

,,Výborně," přikývl Brumbál a Ron se křečovitě otřásl. ,,Předpokládám, že Dilysa už viděla, jak dorazil na místo, a pak..." O chviličku později se na svém obrazu skutečně objevila i čarodějka. Odkašlala si, zabořila se do křesla a podala hlášení.

,,Ano, dopravili ho ke svatému Mungovi, Brumbále... nesli ho kolem mého portrétu... je to s ním zlé..." hlásila.

,,Děkuji," zarazil ji Brumbál. Ohlédl se na McGonagallovou. ,,Minervo, potřebuji, abyste šla probudit ostatní Weasleyovic děti."

,,Samozřejmě." McGonagallová po tom hned vstala a vydala se ke dveřím.

,,A Brumbále... jak to provedeme s Molly?" zeptala se McGonagallová ode dveří.

,,To bude práce pro Fawkese, až nebude muset dávat pozor, jestli někdo nejde," rozhodl Brumbál. ,,Možná už o tom ale ví... ty její vynikající hodiny..." Po tomhle McGonagallová odešla.

,,Phineasi! Phineasi! PHINEASI!" zavolal Brumbál po dalším portrétu. Ten ovšem nijak nereagoval. Po nějaké době volání jeho jména nakonec otevřel oči.

,,Volal mě někdo?" zeptal se.

,,Potřebuji, abyste znovu navštívil svou druhou podobiznu, Phineasi," sdělil mu Brumbál. ,,Mám další vzkaz."

,,Navštívit svou druhou podobiznu?" opakoval po Phineas. ,,Tak to ne, Brumbále. Jsem dnes moc unavený."

,,To je odpírání poslušnosti, pane!" ,,Zanedbávání povinnosti!" řvali portréty.

,,Jsme svou ctí zavázáni k tomu, abychom sloužili současnému řediteli Bradavic!" rozkřikl se chatrně vyhlížející starý kouzelník. Poznal jsem ho, byl to Armando Dippet, Brumbálův předchůdce. ,,Styďte se, Phineasi!"

,,Mám ho přesvědčit, Brumbále?" zavolala přihlížející čarodějka.

,,No dobrá, dobrá," zavrčel nakonec Phineas. ,,i když je docela možné, že už můj portrét zničil. Většinu naší rodiny už dal pryč..."

,,Sirius ví, že vaši podobiznu zničit nesmí," ujistil ho Brumbál. ,,Potřebuji, abyste mu vyřídil, že Artur Weasley utrpěl vážné zranění a že jeho manželka, děti a Harry Potter zanedlouho dorazí do jeho domu. Rozumíte?"

,,Artur Weasley je zraněn, manželka, děti a Harry Potter přijedou k němu domů," opakoval znuděně Phineas. ,,Ano, ano... jistě..." s tím opustil portrét. A právě ve chvíli, kdy Mcgonagallová přišla s ostatními Weasleyovými.

,,Harry – co se děje?" přiběhla ke mě Ginny a přitiskla se ke mně. ,,Paní profesorka říkala, žes viděl, jak něco ublížilo taťkovi..."

,,Váš otec utrpěl zranění, když vykonával jistou práci pro Fénixův řád," oznámil Brumbál. ,,Byl převezen do Nemocnice svatého Munga pro kouzelnické choroby a úrazy. Posílám vás zpět do Siriusova domu, který je od nemocnice méně vzdálený než Doupě. Setkáte se tam se svou matkou."

,,Jak se tam dostaneme?" zajímal se otřesený Fred. ,,Použijeme Letax?"

,,Ne," zavrtěl Brumbál hlavou. ,,Letax není momentálně bezpečný, protože celá síť je sledovaná. Použijete přenášedlo." Ukázal na starou čajovou konvici, která ležela na jeho stole. ,,Čekáme jen na to, až se vrátí s hlášením Phineas Nigellus... Chci mít jistotu, že je vzduch čistý, než vás pošlu..." přerušil ho ohnivý záblesk, když se na jeho stole objevil plamen. Když zhasl, bylo tam zlaté pírko.

,,To je Fawkesova výstraha," oznámil Brumbál. ,,Profesorka Umbridgeová už zřejmě ví, že nejste v posteli... Minervo, běžte a zbavte se jí... napovídejte jí, co chcete..." a Mcgonagallová odešla.

,,Vzkazuje, že mu bude potěšením," ozval se znuděný hlas za Brumbálovými zády. To se Phineas znovu objevil. ,,Můj prapravnuk si odjakživa vybíral podivné hosty."

,,Tak pojďte," vyzval Brumbál Harryho a Weasleyovy. ,,A pospěšte si, než se tu objeví někdo další." Všichni jsme se shromáždili kolem stolu. Nechtělo se mi s nimi jít.

,,Už jste všichni někdy s přenášedlem cestovali?" ujišťoval se Brumbál a všichni jsme přikývli, natáhli ruce a dotkli se nějaké části zčernalé konvice. ,,Výborně. Takže budu počítat do tří: raz – dva...tři!" S tím jsme zmizeli z kanceláře a objevili se v kuchyni na Grimmauldově náměstí 12.

,,Už jsou tu zase, ti spratkové zrádce vlastní krve. Je pravda, že jejich otec umírá?" ozval se hlas Walburgy Blackové.

,,VEN!" zaburácel Siriusův hlas, když přišel k nám. ,,Co se děje?" ptal se hned. ,,Phineas Nigellus říkal, že Artur utrpěl nějaké ošklivé zranění..."

,,Ať ti to poví Harry." řekl naštvaně Fred.

,,Jo, sám bych si to taky rád poslechl." přidal se George. S tím jsem jim řekl to, co jsem řekl Brumbálovi. Nechtěl jsem jim říkat nic navíc. Weasleyovi samozřejmě chtěli hned jít ke svatému Mungovi.

,,Zatím žije..." opakoval George pomalu. ,,To ale zní, jako kdyby..." To bylo napsané ve vzkazu, který jim poslala jejich matka.

A pak bylo ticho. Někdy řešili kolik je hodin, ale nakonec usnuli. A abych byl upřímný já taky.

Probudil jsem se a na hodinách bylo ukázáno deset minut po osmé. Nespal jsem tak dlouho. A když jsem se podíval po důvodu mého probuzení, viděl jsem tam stát paní Weasleyovou. Všechny je probudila, když otevřela dveře.

,,Bude v pořádku," ujistila nás hlasem zesláblým únavou. ,,Teď spí. Později ho všichni můžeme jít navštívit. Momentálně u něj sedí Bill, vezme si na dopoledne v práci volno." Všichni si úlevně vydechli. Upřímně jsem se jim nedivil.

Pak jsme udělali snídani. Neměl jsem moc hlad a navíc jsem toužil po krvi. Dneska jsem žádnou neměl, ale do zítřka to vydržím.

,,Nebýt tebe, Harry, vůbec nevím, jak by to všechno skončilo," sdělovala mi paní Weasleyová, když jsme snídali. ,,Nejspíš by to trvalo ještě celé hodiny, než by Artura našli, a to už by bylo pozdě. Ale díky tobě zůstal naživu a Brumbál měl dokonce čas vymyslet si docela slušné vysvětlení, proč byl Artur tam, kde ho našli. Nedovedeš si představit, jakou by z toho měl jinak polízanici, jen se podívej nachudáka Sturgise..." Pak ještě paní Weasleyová poděkovala Siriusovi, že tady mohou zůstat. 

,,Čím víc lidí, tím líp!" prohlásil Sirius, když mu paní Weasleyová vysvětlila, že tu budou i na Vánoce. Z té samoty mu už hrabe.

,,Přijede i ten tvůj nový kamarád, Harry?" zeptal se mě Sirius,

,,R-Henry?" zeptal jsem se a Sirius přikývl. ,,Jo přijede." a s tím jsem odešel do pokoje.

PůvodníKde žijí příběhy. Začni objevovat