15. Kapitola

230 8 2
                                    

9.9.1995

Druhý den nezačal zrovna nejlépe. Byl jsem částečně unavený z té včerejší debaty a navíc jsem si neužil ranní dávku Ricka. Vlastně, když jsem se probudil, byl pryč. Takže když jsem měl za sebou ranní rutinu, vydal jsem se do Velké síně, kde se ke mně po chvíli přidala společnost. Ron a Hermiona.

Hermiona u snídaně čekala na dnešní vydání Denního věštce, což jsem upřímně moc nechápal. Nebo mi vlastně bylo jedno, co v tom píšou. Stejně to budou nesmysly. Ale ten dnešní titulek mě upoutal, jelikož tohle jsem ve své vizi neviděl.

MINISTERSTVO ZKOUŠÍ 

VÝUKOVOU REFORMU 

DOLORES UMBRIDGEOVÁ JMENOVÁNA 

HISTORICKY PRVNÍ 

VRCHNÍ VYŠETŘOVATELKOU

,,Umbridgeová... vrchní vyšetřovatelkou? Co má tohle znamenat?" zeptal jsem se. Popravdě, tohle mě zaujalo. Nebude tady taková nuda.

,,V podstatě, že bude mít větší moc." slyšel jsem za sebou Ricka.

,,Přečtu to." řekla Hermiona a začala. ,,Ministerstvo kouzel včera večer učinilo překvapivý krok, když schválilo nové zákonné opatření, které mu poskytuje dosud bezprecedentní možnost kontroly nad Školou čar a kouzel v Bradavicích. ,,V panu ministrovi už události, k nimž v Bradavicích docházelo, nějakou dobu vyvolávaly rostoucí zneklidnění," řekl nám jeho mladší poradce Percy Weasley. ,,Jeho nynější opatření je reakcí na obavy vyjadřované znepokojenými rodiči, kteří mají pocit, že se škola ubírá směrem, s nímž nemohou souhlasit." Za poslední týdny to není první případ, kdy ministr Kornelius Popletal využil nového zákonodárství k prosazení lepšího chodu kouzelnické školy. Teprve 30. srpna letošního roku byl schválen vzdělávací výnos číslo dvacet dva, který zajišťuje, že v případě, že současný ředitel nedokáže sehnat uchazeče o volné místo učitele, může vhodnou osobu vybrat ministerstvo. ,,Právě díky tomu byla členkou bradavického profesorského sboru jmenována Dolores Umbridgeová," uvedl včera večer Weasley. ,,Brumbál nebyl schopen nikoho najít, pan ministr tam proto poslal profesorku Umbridgeovou a ta samozřejmě okamžitě zaznamenala obrovské úspěchy..." Odfrkl jsem si. Jaké úspěchy do háje? Vždyť ona to tu zničí. Ale zase na druhou stranu, nebude zábava ji sabotovat? Určitě bude. Ďábelsky jsem se ušklíbl. Výrazu si naštěstí všiml pouze Rick a hned pochopil, na co myslím.

,,...okamžitě zaznamenala obrovské úspěchy, revolučním způsobem změnila výuku obrany proti černé magii a zabezpečila panu ministrovi bezprostřední zpětnou vazbu o tom, co se v Bradavicích skutečně děje." pokračovala Hermiona. Neříkal jsem, že je špionka pro ministerstvo. Zbytek článku jsem ani nechtěl slyšet, jen ze začátku jsem získal jasnou představu. Takže místo poslouchání Hermionina čtení jsem se zaměřil na snídani.

,,Teď tedy víme, jak se sem Umbridgeová dostala! Popletal si nechal schválit tenhle vzdělávací výnos a prostě nám ji vnutil! A teď jí dal pravomoc k tomu, aby prováděla inspekce ostatních učitelů!" prohlásila Hermiona, jakmile dočetla článek ,,To je neuvěřitelné. Naprosto skandální!"

,,A co jsi čekala?" zeptal jsem se jí. Nechápavě se na mě podívala.

,,Popletal si myslí, že to Brumbál buduje armádu. A jak se mu to snažit překazit, než ho zničit? A všechno ostatní s ním." řekl jsem. Teprve teď se zdálo, že to Hermiona pochopila.

,,Máš pravdu." přitakala. Ron se v tu chvíli usmál. ,,Co je?" zeptala se ho zvědavě.

,,Nic, jen se nemůžu dočkat, až bude dělat inspekci u McGonagallové," šklebil se spokojeně. ,,U té pěkně narazí."

,,Určitě. Jenže to jí nezastaví, dokud Brumbála nezničí nebo se ho nezbaví. A pak se stane ředitelkou." prohlásil jsem.

,,V tomhle souhlasím s R-Harrym." přidal se ke mně Rick. ,,To je její hlavní cíl. A až tu bude ředitelkou, bude si moct dělat co chce. Zjednodušeně řečeno, budeme pod palcem ministerstva."

,,Tak pojďte." vyzvala nás po chvíli Hermiona. ,,Jestli přijde na inspekci na Binnsovu hodinu, nesmíme přijít pozdě..."

Naštěstí pro nás, na Binnsovu hodinu nedorazila. A naštěstí nedorazila ani na dvouhodinovku lektvarů. Na obědě si s námi Hermiona povídala o známkách na NKÚ. Upřímně, mě ty známky byly úplně jedno. Neskládám první NKÚ, takže v tom se docela vyznám. Navíc, ty zkoušky dám i kdyby mě vzbudili o půlnoci.

Bohužel po obědě jsme už takové štěstí neměli. A to proto, že se vážená ropucha ukázala no hodině věštění.

,,Dobré odpoledne, paní profesorko," pozdravila Trelawneyovou Umbridgeová, když vešla do třídy. ,,Předpokládám, že jste dostala můj vzkaz? Ten, ve kterém jsem vám sdělovala datum a hodinu inspekce?" Trelawneyová na to jen přikývla a pokračovala v tom co dělala.

,,Budeme dnes pokračovat ve studiu prorockých snů," oznámila nám a snažila se přitom zachovat svůj obvyklý tón. Umbridgeová ji rozhodně děsila. Šlo to vidět. ,,Rozdělte se prosím do dvojic a s pomocí Orákula se pokuste o vzájemný výklad svých posledních nočních vidin."

Otevřel jsem si učebnici a nenápadně jsem ropuchu pozoroval. Do svého notesu si zapisovala nějaké poznámky. Po nějaké době začala přecházet po třídě, poslouchala studenty a sem tam položila nějakou otázku. To nemá lepší věci na práci?

,,Honem si vymysli nějaký sen," pobídl jsem Rona tiše, ,,kdyby ta stará ropucha přišla k nám."

,,Já si vymýšlel posledně," protestoval Ron. ,,Teď je řada na tobě, vymysli si něco ty."

,,No já nevím...Co třeba představa Umbridgeové bez hlavy." řekl jsem potichu. Ron se tomu lehce zasmál. 

,,Fajn, teď musíme přičíst tvůj věk k datu, kdy se ti to zdálo, k tomu počet písmen příslušného hesla... to má být co?" zeptal se mě.

,,Napiš si tam co chceš." prohlásil jsem a nijak se o to nezajímal. Nechápu, proč je věštění jako předmět. To není něco, co se dá naučit, je to vrozený talent. Takže tahle hodina je pro všechny ztráta času.

Teď jsem se podíval na Umbridgeovou. Zrovna podávala Trelawneyové nějaké otázky. Třeba o tom, jak dlouho tady pracuje, kdo ji jmenoval do funkce a potom i na její předchůdkyni, která byla vědma. Znal jsem její předchůdkyni Kasandru Trelawneyovou. Milá dáma a skvělá kamarádka. Jenže to byla také podvodnice. Své předpovědi získávala pomocí obraceče času. Nikdo jí na to nikdy nepřišel.

,,Byla byste tedy tak laskavá a předpověděla něco mně?" požádala Umbridgeová. Spíše rozkázala.

,,Vnitřní oko nevěští na povel!" prohlásila Trelawneyová pohoršeně. Jakoby nějaké oko měla.

,,Ach ano..." zamumlala si ropucha a něco si stále zapisovala.

,,Myslím...myslím, že přece jen něco vidím... něco, co se týká právě vás... Ano, ano, cítím něco... něco temného... nějaké vážné nebezpečí... Obávám se... obávám se, že jste ve vážném nebezpečí!" prohlásila Trelawneyová Umbridgeové. Tak tohle si vážně vymyslela. Tohle je z jejích řečí to nejhorší.

,,Dobrá. Pokud je tohle to nejlepší, na co se zmůžete." poznamenala Umbridgeová. Trelawneyová potom ještě chtěla, ať jí ukážeme, jak jsme si začali vést deník snů a pak konečně hodina skončila. Jako první odešla Umbridgeová, takže jakmile za chvíli vejdeme do její učebny, už na nás bude čekat. 

PůvodníKde žijí příběhy. Začni objevovat