In a golden cage | Plánovaná korekce|

In a golden cage 184

Pohled Kaitlyn

Zadívala jsem se na prstýnek na své ruce a mé rty se zvlnily v úsměvu.Vybavila se mi naše svatba a následně svatební noc.

Zavřela jsem oči a vzpomínala na různé detaily.Na to,jakým hlasem řekl"Ano".

Na jeho oči ze kterých šla láska,když mi navlékal prstýnek a nebo na to,jaký měl úsměv,když přišel na řadu novomanželský polibek.

„Nad čím přemýšlíš moje paní Styles."Ucítila jsem jeho ruce obmotané kolem pasu a polibek na tváři.

Otevřela jsem oči a otočila se na Harryho.„Na naší perfektní svatbu a ještě lepší svatební noc,pane Stylesi."

Harry se usmál a přitáhl si mě k sobě.„Nevidím problém v tom si tu svatební noc zopakovat,jenom s tím rozdílem,že tohle bude svatební odpoledne."

Pobaveně jsem zavrtěla hlavou a kousek se od Harryho odtáhla.„Líbí se mi to,ale má to malý háček.Jdeme na otevření nové nemocnice."Připomněla jsem mu.

„Já na to zapomněl!Sakra!Kolik máme času?!"Pozorovala jsem Harryho,jak lítá ze šatny do ložnice a neubránila se smíchu.

„Asi půl hodiny,ale myslím,že když se trochu zpozdíme,nebude jim to vadit."Harry stál u zrcadla a snažil se uvázat kravatu,ale nějak se mu to nedařilo.

Vstala jsem a zamířila k němu.„Harry uklidni se,všechno stíháme,ano?"Uvázala jsem mu kravatu a upravila límeček od košile.

Harry mi s povzdechem omotal ruce kolem pasu a opřel své čelo o moje.„Začínám z toho všeho být unavený.

Celý tenhle týden jsme pokaždé byli na nějaké akci a takhle to je,už celý měsíc!Nemám nic proti tomu,když si tvojí rodiče zajedou za příbuznými a vezmou sebou i Darcy,ale už vůbec nemáme čas na sebe."

Harry měl pravdu.Vím,že jsme se museli začít připravovat na den,kdy na nás rodiče oficiálně hodí povinnosti,ale není nám ještě ani třicet.

Máme pětiletou holčičku a to je jediné,co nás zajímá a ne nějaké večírky s ministry.„Máš pravdu,promluvím o tom s němi."Harry se na mě usmál a já mu úsměv opětovala.

„Jdeme?"Přikývla jsem a zamířila s Harrym k autu.Nasedli jsme dovnitř a rozjeli se k nemocnici.

Všude,už byli novináři a jediný,co jsem slyšela byly výkřiky lidí a blesky fotoaparátů.Harry mi otevřel dveře a podal ruku.

Vystoupila jsem a usmála se.„Můžeme fotku!?Paní a Pane Styles tady!"Stoupla jsem si blíž k Harrymu,který mě hned chytl kolem pasu.

Chvilku jsme pózovali,udělali krátké rozhovory s několika novináři a když jsem si všimla pane Riche,jak stojí u slavostní stužky a baví se s nějakým mužem.

Zrakem jsem vyhledala Harryho a šla k němu.„Omlouvám se,že vás vyrušuji,ale Harry musíme jít."Harry ještě dopověděl otázku novinářům a potom mě chytl za ruku.

Prodrali jsme se menší hloučkem lidí a šli za panem Richem.„Pan a Paní Styles!Jsem rád,že jste přišli!Paní Styles vypadáte úchvatně!"

Pan Rich mi galantně políbil ruku a já se jen usmála.„Moc mě dojalo,že zrovna já a můj manžel budeme otvírat nemocnici."

Chvilku jsme se bavili,než k nám přišel nějaků muž a oznámil nám,že je čas začít.„Ach jistě!"Pan Rich si stoupl k mikrofonu a všechny přivítal.

Harry se na mě usmál a já mu úsměv oplatila.„Byl bych moc rád,kdyby nám udělal malý proslov i náš vzácný host pan Harry Styles!"

Harry se zaskočeně podíval na Riche a potom na mě.Pobídla jsem ho,ať jde a ještě více se usmála.

Harry mě chytl kolem pasu,lehce zaklonil a políbil.„Bez něho bych to nedal."Postavil mě zpátky na nohy a šel k pultu.

Sice,už to jsou dva roky od naší svatby,ale miluju ho čím dál víc.

Je to vůbec možné?Harry něco dořekl a podíval se na mě.„Ani nevíte,jak jsem rád,že tu můžu právě teď stát a být kousek od osoby,kterou miluju a která je náplní mého života.Miluju tě Kaitlyn Styles."

Usmála jsem se a zamrkala,abych zahnala slzy v očích.Rozhlédla jsem se do davu a neubránila se úsměvu.

Všechni kdo tam byli,doslova hltali každé Harryho slovo a já se jim ani nedivím.Chtěla jsem se otočit,když mě zaujal nějaký člověk na nedaleké protější budově.

Soustředila jsem se a všimla si,že vytáhl zbraň a miří na Harryho.„Harry pozor!"Vykřikla jsem a rozběhla se k němu.

Žduchla jsem do něj a uslyšela výstřel.Chytla jsem se těsně pod prsy a podívala se na svou ruku,která byla celá od krve.

„Kaitlyn!"Podlomila se mi kolena a já spadla do něčí náruče.„Kaitlyn!"Usmála jsem se na Harryho a pohladilo ho po tváři.

„To bude dobré Harry."Harry se na mě podíval a zavrtěl hlavou.„Ne!Ne!Ne!Ty neumřeš!Zavolejte někdo doprdele sanitku!!!"Zakřičel a pak se znovu podíval na mě.

„Oba víme Harryy,že...že..."Rozkašlala jsem se a snažila se popadnou dech.

„Oba víme,že umírám."Řekla jsem klidným hlasem.

„Ne!Neumřeš!Přežiješ!Budeš tu se mnou!Nesmíš mě opustit!!Kaitlyn,lásko prosím bojuj!"Utřela jsem Harrymu slzu a znovu se rozkašlala.

„Prosím postarej se o Darcy a dohlídni na to,aby byla šťastná a nikdo jí neublížil."

„Nikdo naší holčičce neublíží,slibuju.."

„A slib mi,že si najdeš novou přítelkyni a nebudeš sám.."

„NE!Nebudu si nikoho hledat,protože ty přežiješ,musíš přežít!Proč nechceš bojovat?!Nemůžeš nás tu nechat samotné!Nedokážu bez tebe být lásko!Nedokážu tu zůstat!"

„Buď tu pro Darcy Harry,buď tu vždy pro ní.Vyřiď všem,že je mám ráda..."Cítila jsem,že mi nezbývá moc sil.

„Harry,nakloň...nakloň se ke mně prosím."Harry se ke mně naklonil a já mu pomalu přejela po rtu.

„Byl si jediný kluk,kterého jsem v životě milovala,tak moc,že bych pro něj zemřela.Ty jediný jsi měl moje srdce.

A nezapomeň,že ani smrt nás nerozdělí.Polib mě."Na mou tvář dopadla Harryho slza a hned na to jsem ucítila jeho rty na těch mých.Byl čas.

„Sbohem Harry..."Zašeptala jsem naposled a zavřela oči.„Kaitlyn!Kaitlyn!Ne!Prosím tě otevři oči!Kaitlyn!"

Z dálky jsem slyšela Harryho hlas a zvuk sanitky.Zvuky slábnuly,až jsem nakonec nic neslyšela a ani necítila.

Vím,že moje smrt nebyla zbytečná,protože jsem tím zachránila člověka,kterého miluju a nikdy milovat nepřestanu.


---Pokračování In a golden cage se jmenuje In a love cage--Knihu najdete na mém profilu---

Poslední díl In a golden cage.Strašně moc vám všem děkuju,že jste mě v mém psaní podporovali a přežili moje nálady,kdy se mi nechtělo přidávat.Děkuju,že jste mi dovolili zrealizovat můj sen a napsat příběh,který byl jen v mé režii.Děkuju,že jste mi dovolili být Kaitlyn Beirsovou a vše s ní prožívat.Tohle je můj první příběh a vlastně jsem si na něm vyzkoušela psaní.Od prvního dílu jsem myslím udělala velký krok a to jenom díky VÁM!Moc vám děkuju.:) Ať,už jste příběh četli od začátku a nebo až od xx kapitoly,vážím si toho,že jste na něj vůbec kliky a rozhodli se přečíst,třeba jen jedno slovo.Co se týká mých plánů v psaní,tak mám pár nápadů a budu čekat jenom na vaší odezvu.Nevím,co dál napsat,ale ještě jednou..

Děkuju♥

Nell