In a golden cage | Plánovaná korekce|

In a golden cage 107

Pohled Kaitlyn

Celý večer jsem protančila s Harrym.Sice jsem chvilku tančila i s klukama,ale i to byla minutová záležitost.„Donesl bys mi vodu prosím?"zeptala jsem se,když hudba dohrála.

„Jasně za minutu jsem tu"řekl a odběhl.Šla jsem za holkami,které seděli na židlích a o něčem se bavily.„O čem je debata?"zeptala jsem se a přisedla si.„O ničem"odpověděly najednou.„Aha,takže o mně"řekla jsem a ušklíbla se.

„Jen řešíme blbosti,nic podstatného"řekla hned Laura.„Nevím,jak vy,ale asi půjdu do sprchy.Za dnešek toho mám plné zuby"řekla El.„Půjdu s tebou"řekla jsem hned.„My půjdeme taky"přidaly se hned ostatní holky.

„Tady máš tu vodu,chceš ještě něco?"zeptal se Harry a podal mi vodu.„Nic,ale už půjdu do sprch"řekla jsem a napila se.„Slyšíme slovo sprchy,co plánujete?"ozval se hned Louis,který přišel.

„Jdeme se osprchovat a pak spát"odpověděla mu Soph.„Tak to my půjdem s vámi"řekl hned Liam.„My to zvládneme sami"řekla Laura.„Co když vás někdo přepadne?Přece jen jsou sprchy na druhém konci a je tam docela velká tma.."začal nás strašit Niall.

„My se nebojíme a kdyby něco,tak Kaitlyn dělá bojové sporty,takže jsme v pohodě"zpražila ho Perrie.Chvilku jsme se tam sice dohadovaly,ale nakonec jsme vyšly z boje,jako vítězky.Zašly jsme si pro věci a zamířily do sprch.

Spustila jsem na sebe vodu a zavřela oči.Kdyby se holky nezačaly bavit,asi bych i usnula.Zavřela jsem vodu a obalila se do ručníku.Opatrně jsem vyšla ven a zamířila k zrcadlu.

Odlíčila jsem se a oblékla se do trička a kraťasů,které se staly pro tento týden mým novým pyžamem.Počkala jsem na holky a pak jsme se pomalu vydaly k chatkám.

„Holky,já nevím,jak vy,ale já mám trochu strach"řekla Laura hned před vchodem.Stály jsme venku a dívaly se na nepronuknitelnou černotu před námi.Když jsme šli do sprch,bylo ještě trošku světlo,ale teď nevidíme nic.

„Možná jsme přece jen měly říct klukům"řekla El.„Nebojte holky,to dáme"povzbudila jsem je,i když jsem na tom nebylo o nic lépe.Pomalým krokem jsem se vydala k chatkám a holky mě následovaly.„Slyšíte to?!"zeptala se Sophi a zastavila se.

„Co?"řekla jsem a poslouchala.Nic,kromě našich dechů jsme neslyšely.„Asi se mi to jen zdálo"řekla Soph.Možná bychom se vydaly na cestu,kdyby jsme nezaslechly něčí výdech.Podívaly jsme se dozadu,ale za námi nikdo nebyl.

Pomalu jsem couvaly dozadu a narazily do velkého,okrasného stromku.„Baf!"vykřikli kluci a chytli nás za ramena.Otočila jsem se a praštila jednoho z nich pěstí do nosu.Odlepily jsme se od stromku a vzpamatovávaly se z toho debilního překvápka.

Kluci vylezli s úsměvem zpoza stromku,tedy kromě Liama,který si držel nos.„Liame promiň,moc mě to mrzí"začala jsem se hned omlouvat.„Vůbec nic tě nemusí mrzet Kaitlyn,nejraději bych mu ji dala sama.Víš,jak jsem se lekla ty osle!"řekla naštvaně Soph.

„Náhodou to byla legrace"řekla Zayn.„Já ti dám takovou legraci,že o tebe omlátím všechny tvoje zrcátka!"odpověděla Perrie.„Ale holky,nevěděli jsme,že se tolik leknete"začal je obhajovat Niall.

„A co jste čekali?!Jdeme po tmě ze sprch,posloucháme každý zvuk a vy nás leknete!"řekla Laura.„Holky to nemá cenu,já už s těmito dutými bambusy neprohodím ani slovo!"řekla natvaně Perrie a šla k chatkám.Vyrazily jsme za ní a snažily se uklidnit.

„Přísahám,že se jim pomstíme!Ještě dnes večer vám pošlu sms s plánem!Za tohle budou pořádně pykat!"řekla Perrie,ještě než zašla do chatky.Šla jsem do naší chatky a uklidila věci na své místo.

„Kaitlyn,jsi tu?"uslyšela jsem Harryho hlas.Vyšla jsem ze stěny,která oddělovala ložnici od malého místa,kde byla skříň a lehla si do postele.

„Kaitlyn,my vážně netušili,že se tolik leknete.Nechtěli jsme vás vyděsit,ale když jsme to vymysleli,tak nám to připadal,jako dobrý nápad a nepřemýšleli jsme nad následky"řekl.

„A co jste asi čekali?!Opravdu jste si mysleli,že se nebudeme bát,když půjdeme sami v té největší tmě k chatkám?!"vykřikla jsem a posadila se.

Harry si přisedl na postel a vzdychl.„Jsme prostě takový tupci,že jsme si to neuvědomili...odpustíš mi to prosím?Přísahám,že už ti nikdy nic podobného neudělám"řekl a udělal smutné oči.

Vzdychla jsem a přikývla.„Tak fajn,ale tohle už nikdy nedělej"řekla jsem a přitáhla si peřinu k tělu.„Přísahám"řekl Harry s úsměvem.Počkala jsem dokud si Harry nelehne a pak zhasla lampičku.

Oba jsme se převalovali a nemohli usnout.„Spíš?"zašeptal Harry po chvilce.„Ne"odpověděla jsem.„Něco mi k tomu spánku chybí"řekl Harry,„Co?"zeptala jsem se zvědavě.

„Pusa na dobrou noc"řekl a já si i ve tmě všimla jeho úsměvu.„A bez té neusneš?"řekla jsem a usmála se.„Ne"odpověděl mi Harry.Naklonila jsem se k němu a lehce ho políbila.

Tak moc mi jeho rty chyběly!Možná bych to nechala zajít i dál,ale to by mi nemohla přijít zpráva.Odtrhla jsem se od Harryho a přečetla si zprávu.

„Zítra ráno,buď v šest hodin před chatkami.Přijď včas a nezbuď Harryho.Mám bezva plán na pomstu.Pezz."

Nastavila jsem si tichý budík a vrátila telefon na stolek.„Kdo ti psal?"zeptal se Harry.

„Matka.Přeje nám dobrou noc a s Darcy nejsou žádné potíže"zalhala jsem.I když jsme se s Harrym usmířili,tak se nemůžu dočkat zítřejší pomsty.