In a golden cage | Plánovaná korekce|

In a golden cage 179

Pohled Kaitlyn

„Jsi nervózní?"Otočila jsem se na Harryho a přikývla.„Tak nebuď,bude to v pohodě."Nechápala jsem,jak to může brát v pohodě.

Vždyť já si měla Kyle brát!Měla jsem být jeho manželka!A Harry ho nemůže vystát,nebo spíše nemohl,teď už asi může.

Zastavili jsme před panstvím,kde už čekal Kyle.Vystoupila jsem a pomalým krokem šla k němu.

„Ahoj,tak co potřebu...tak,co potřebujete?"Harry mě chytl kolem pasu a já si všimla jejich pohledů.„Kyle,nejprve bych se chtěla omluvit.Za vše."Řekla jsem.

Kyle se na mě podíval a usmál se.„Nebudu tvrdit,že mě náš rozchod,nebo jak to nazvat nevzal.Ale tak nějak sem se s tím vyrovnal."

Usmála jsem se a nadechla se,že Kylovi konečně řeknu důvod své návštěvy,ale to nás vyrušil něčí hlas.„Kyle!Nevíš,kam jsem dala...."

Ze dveří vykoukla blondýnka,která se hned zarazila,když nás viděla.Kyle jí naznačil,aby k nám přišla a pak se otočil zpátky na nás.

„Kaitlyn,Harry,tohle je moje přítelkyně Nikka a Nikko tohle..."Nikka nečekala než domluví a zničehonic mě obejmula.

„Strašně moc ráda tě poznávám,myslím si,že jsi naprosto úžasná!"Pustila mě a pak se vrhla na Harryho.

„Tebe taky strašně ráda poznávám!Musím říct,že vaše písničky jsou úžasný!"

Pustila Harryho a pak se obrátila zpátky na Kyle,který byl z toho stejně vyvedený z míry,jako my.

„Co je?Pochop,že poprvé se setkám se svým vzorem,tak se netvař,jak kdybys mě neznal.Kaitlyn,strašně ráda tě poznávám!Kyle mi o tobě hodně vyprávěl."

„Doufám,že jen v dobrém."Zmohla jsem se konečně na nějaké slovo.

„V nejlepším!Nebudu vás zdržovat,jenom Kyle,kde je prosím tě ten obrovský květináč?"Brebentila dál Nikka.

„Dala jsi ho na stůl."Nikka mu líbla pusu a odešla zpátky do domu.„Jestli jsem někdy říkal,že je Kaitlyn ukecaná beru to zpět,Nikka na ní nemá."Řekl Harry.

„Ona má spíš někdy,až moc energie."Rozesmál se Kyle a Harry se k němu přidal.Já snad sním!Jsou od sebe metr,mluví spolu a nechtějí se zabít!

„Nepůjdete dál?"Zeptal se Kyle.„Ne děkuju,ale teď konečně proč jsme vlastně tady.Na tohle panství,už nehodlám jezdit a původně jsem ho chtěla prodat,ale pak jsem dostala lepší nápad.Kyle,chci ti ho darovat."

Kyle se podíval na Harryho,jakoby nevěřil,že to myslím vážně a pak zpátky na mě.„Zbláznila ses?!Nemůžeš mi přece,jen tak darovat celý tenhle pozemek!"

„Ale ano,můžu!Nemám v plánu sem jezdit a kdybych ho prodala,je možný,že by vás odtud jeho nový majitel vyhodil!Ty jsi tu vyrůstal a strašně moc si pro mě udělal a.....prostě ti ho chci darovat!"

„Pokud mi ten dům chceš dát,tak jenom tak,že ho od tebe koupím.Zavoláme někoho,kdo hodnotí domy a..."

„Kyle,neblbni!Na tom domě si dali tvojí rodiče strašnou práci!Prosím,vezmi si ho!"

„Kaitlyn má pravdu,prostě to ber,jako poděkování,že ses o ni postaral a udělal jí znova šťastnou......Než jsem přišel já a přebral ti ji."

Otočila jsem se na Harryho a bouchla ho do ramene.„Co je?"Nadhodil Harry zraněný kukuč.„Strašně vtipný Stylesi!Kyle,prosím,prosím!Dokonce jsem,už zařídila smlouvu!"

Přemlouvala jsem ho asi pět minut a už jsem vážně nevěděla,jak ho k tomu donutím.„Tak fajn."Rezignoval nakonec.Usmála jsem se a skočila mu kolem krku.

„Děkuju,děkuju,děkuju!"Vykřikla jsem šťastně.„Hele,sice už tě nemám v plánu zabít,ale ruce pryč!"Pustila jsem Kyle a podívala se na Harryho.

„Nežárli,prosím tě."Mrkla jsem na něj a pak se otočila zpátky na Kyle.„Pojedeme s Harrym podepsat smlouvu a až budeš mít čas tak se stav v kanceláři pana Barkony,víš kde to je?"

Kyle souhlasně přikývl a pak se podíval na Harryho.„Sice jsi mě dost sral,ale myslím si,že teď,když každý máme svoje,bychom mohli mít mír ne?"

Kyle k němu natáhl ruku a Harry jí přijal.„Myslím,že jo,ale ruce pryč od Kaitlyn!"
„A ty dej ruce pryč od Nikky!"
„Domluveno."

Potřásli si rukou a pak se poplácali po zádech.„Tak my,už pojedeme.Kyle,děkuju za všechno."
„Spíše já děkuju."
„Ty víš,co myslím."

„To byla samozřejmnost."
„Ještě jedna otázka,tvojí rodiče mě ještě pořád proklínají?"
„Po našem rozchodu je to vzalo stejně jako mě,ale nevyčítají ti to.Hlavně,že jsi šťastná."

Ještě chvíli jsme si povídali a pak se rozloučili.Nastoupili jsme s Harrym do auta a rozjeli se do kanceláře pana Barkony.

Podepsala jsem tam darovací smlouvu,vyslechla jsi nějaké řeči a pak se vrátila do auta.Harry nastartoval a já se spokojeně opřela o sedadlo.

„Všechno zařízený?"Přikývla jsem a otočila hlavu k oknu.„Takže se konečně můžeme věnovat svatbě."

Podívala jsem se na Harryho a usmála se.„Ano,konečně se můžeme věnovat svatbě."

Tenhle díl není podle mě nic moc,ale co se dá dělat.Kdybych to přepsala dopadlo by to ještě hůř :D