Svatební Henna

Čtyřicátá sedmá kapitola

"Já prostě nechápu, jak nám to Alia mohla udělat! Vždyť ještě v pondělí se jí váš otec ptal, jestli si je svatbou jistá! To mu to nemohla říct, že si zatím našla někoho jiného?" Kannagi Kapoor rázovala po svém pokoji, z jedné strany na druhou, občas chytla nějaký kus oblečení jen proto, aby jej o pár okamžiků později někde položila, pokud možno tak do kufru i když velká část z nich končila na místě odkud jej předtím sebrala.

"Proč se na to nezeptáš přímo Alii? Myslím, že ta k tomu má taky co říci," podívala se na matku Jaya a střelila pohledem po zbylých dvou sourozencích.

"Ta ať mi neleze na oči! Takto zostudit celou naší rodinu! Víte co si o nás budou sousedi všechno šuškat? Pozvali jsme na svatbu celou ulici! A já teď kvůli vaší sestře nebudu moci jít ani nakoupit na trh! A to vůbec nezmiňuji kolik ta svatba stála! Měla jsem se držet více při zemi. Pozvat méně lidí. A pořádat to doma a ne v pronajatém hotelu. Váš otec říkal, ať tolik nerozhazuji. V tomto měl pravdu. Jenže já ji chtěla vystrojit pěknou svatbu. Moje poslední dítě se vdává! A ty si nás raději na svatbu ani nepozvala," otočila se nejstarší dceru," a pak si mi jen poslala oznámení, že jste se s Viswamitrou vzali. Na radnici! Vaše sestra je nevděčná. Co já bych za takovou svatbu dala!" 

Tři z jejích čtyř dětí se na sebe bezbranně podívali. Pokud matka někdy řekla, že jejich otec má v něčem pravdu, tak to bylo vážné. To ji jen tak neuklidní. Protože pokud si přiznala, že udělala chybu a ke všemu, že měla ještě někoho poslechnout -a obzvlášť jejich otce (ne že by vždy měla opačný názor než on, ale strašně ráda se považovala za ten krk, co hýbe hlavou), tak to znamenalo, že je v koncích a bezradná a to neměla ráda. Jejich úkol - uklidnit ji- byl díky tomu o dost těžší. Potřebovali ji dostat za Aliou. Nebo mi možná mohli místo matky přivést otce.

"A kde je pitha ji?" zeptal se Prakash.

"Nevím. Někam odešel. Přišli jsme sem, chvíli se tu motal, jako ztracený kozel a pak zmizel. Znáte ho. Když je nějaký problém, tak se jde schovat. Vsadila bych všechny své šperky na to, že je zalezlí někdy na zahradě a kouří." Takže otec byl v jednom ze svých apatických stavů v kterém mohl zůstat i půl dne. Toto se stávalo jen málokdy. Když jej něco opravdu naštvalo, nebo se vyskytl problém s kterým si nemohl poradit, tak se odřízl od světa a s nikým nekomunikoval, dokud jej nezpracoval, nebo dokud jej nevyřešil. Jediná osoba s kterou mluvil byla jeho žena. A i tato komunikace byla většinou jednoslovná. Nejdéle, co si jeho děti vybavily, že nemluvil tak to bylo, když jim Jaya zavolala z Anglie, že se skončila se školou. Tenkrát nemluvil s nikým doma skoro týden.

"Mami, myslím, že by si měla s Aliou promluvit. Poslechnout si její verzi," začala se za starší sestru přimlouvat Divya, na kterou Kannagi dala nejvíce, protože to byl její malý andílek. Nejen, že byla ze všech dětí nejmladší, ale považovala ji i za nejpovedenější. Ve svých třiadvaceti letech byla provdána za chlapce, kterého ji rodiče vybrali (to, že jej původně vybrali pro Aliu, v tomto případě nehrálo roli), a navíc studovala na doktorku, tedy na rozdíl od svých starších sester bude mít normální, zodpovědnou práci (to, že se její syn také oženil podle přání rodičů a pracuje pro mezinárodní farmaceutickou společnost brala za samozřejmost) a jako jediné její dítě zůstávala svým rodičům nablízku a tady když ji chtěla vidět stačilo říci řidiči a nemusela se s nimi spojovat jen přes Skype a ještě přemýšlet nad nějakým časovým posunem, aby je náhodou nebudila.

"A jakápak bude její verze? Že jsme ji do manželství přinutili i když má ráda někoho jiného?"

"Mami, prosím."

"Dobře, ale doprošovat se jí nebudu, aby byla tak laskavá a mluvila se mnou. Jestli se mnou chce mluvit, tak ať za mnou sem přijde."

"Hned pro ni zaběhnu." Jaya se okamžitě zvedla a šla pro svoji sestru. Po cestě potkala několik příbuzných a svatebních hostů. Domů se zjevně většina z nich nechystala. Proč taky? Hotel byl zamluvený až do druhého dne a stejně tak měli všichni letenky a lístky na vlak či autobus zamluvený až na druhý den, takže kam by spěchali?

Uběhly zhruba dvě minuty, než se dívky společně dostavily do matčina pokoje. Ta mezi tím přestala pochodovat po pokoji, shrnula hromádku oblečení z postele do kufru a posadila se na jedno ze dvou křesílek stojícího u konferenčního stolku v jednom z rohu pokoje. Alia si tiše, se sklopenou hlavou sedla do toho druhého. Její tři sourozenci místnost bez jediného slova opustili.

"No tak co mi chceš říci?" ozvala se po neskutečně dlouhé chvíli ticha Kannagi své nepovedené dcery.

"Omlouvám se. Nechtěl jsem, aby to takto dopadlo," pronesla tiše Alia, "bála jsem se, že to všechno špatně pochopíte, ale teď..."

"Že to špatně pochopíme? Za koho nás máš holčičko? Ono je to jasné jak facka! Ale za to všechno může tvůj otec! Vůbec tě neměl nechat studovat v Evropě! Byla jsi moc mladá na to, aby si žila bez dohledu. Nejdříve si Jaya žije několik let jen tak, bez jakéhokoliv svazku s Viswamitrem a teď ty! Chytáte si ty svoje západní móresy a vůbec nemyslíte na svoje rodiny!"

"Prosím mami, poslouchej mě. Já na vás myslela. Vždyť se svatbou jsem souhlasila jen kvůli vám. Nech mě to..."

"Jo tak kvůli nám! No to je pěkné! Takže vlastně si za to můžeme sami, že si na nás teď budou všichni ukazovat!" Kannagi už to nevydržela a od rozčílení si opět stoupla a začala rázovat po pokoji.

"Mami, prosím, já to takto nemyslela!" Alia se taky zvedla, aby ji matka více vnímala. "Já sem ani na okamžik proti vaší volbě neprotestovala, naopak. Kush splňoval všechny podmínky. A dokonce jsme si i rozuměli."

"Tak mi řekni, proč si jej měla potřebu podvádět. A ke všemu ještě před svatbou."

"Mami, já jej nikdy nepodvedla."

"Já vím, že na západě se za podvádějí bere jen to, když s chlapcem skončíš v posteli." Kannagi pomalu přistoupila ke své dceři a zadívala se ji do očí. "Ovšem podvádět můžeš člověka i když s nikým jiným nespíš. Stačí s ním sdílet svoje nejniternější pocity. Ty by si měla sdílet jen se svým manželem. Víš, na manželství se musí pracovat. Musíte si k sobě najít cestu, komunikovat spolu, sdílet spolu to dobré i to zlé. Jenže pokud to sdílíš s někým jiným, tak si tu cestu k svému muži nenajdeš a budeš nešťastná. Víš možná je lepší, že to dopadlo takto. Je lepší svatbu zrušit, než mít pak doma rozvedenou dceru." Pohladila svoji dceru po pažích a poté se od ní pomalu odvrátila.

"Mami, já..."

"Prosím, už nic neříkej a nech mě balit." Ani se na dceru nepodívala. I přes to cítila, jak ta na ni chvíli upírala svůj pohled, než za ní zaklaply dveře pokoje. Pomalu se posadila na postel. Nakonec to takto asi bude lepší. Tak moc chtěla, aby její dcera byla šťastná, ale nikdy ji neposlouchala. Alia ji to řekla několikrát, ale ona to nechtěla slyšet. Věděla, že její dcera miluje svůj život a nechce se vdát, zatím ne. Jenže ona byla, stejně jako generace před ní, tak přesvědčena, že žena může být šťastná jen s mužem po svém boku, že zapomněla, jak silné umí ženy být. Její dcery toho byly důkazem. 

Zvedla se a začala znovu balit. Nedokázala si představit, že se teď bude muset vrátit do Díllí a čelit všem těm řečem a pohledům. Třeba přesvědčí Amitabha, aby si vzal delší dovolenou. Nebo ještě lépe, aby se přestěhovali. Do penze mu sice ještě pár let zbývalo, ale třeba by se mohl nechat přeložit. V Bombaji se pro něj jistě nějaké práce najde. Nebo v Chennai. Nebo by se mohli přestěhovat za Prakashem do Ameriky.

Z myšlenek na stěhování a plánování toho, co vše by to znamenalo ji vytrhlo dvojí cinknutí telefonu. I když rozhodně ne jejího. Vzápětí se telefon ozval znovu. Rozhlédla se po místnosti. V křesle, kde před tím seděla Alia, ležel telefon. Již z dálky podle nálepek poznala, že je to dceřin telefon. V tu chvíli se ozval potřetí. Prostě jej z křesla zvedla a podívala se na displej. Ten ji ihned oznámil, že Alia má tři nepřečtené zprávy. Svědomí a slušné vychování ji říkalo, že by je neměla číst. Jenže Alia byla její dcera a dnešek byl mimořádný den a její povinností jako matky bylo vždy na svoji dceru dohlížet, aby neudělala další chybu, nebo aby ji někdo neubližoval ať se stane cokoliv. Přejela prstem po obrazovce a ta se odemkla. Jen se koukne od koho jsou. 

Jméno odesilatele bylo Siddharth.

film: Gaddalakonda Ganesh

Pitha ji - táta