Svatební Henna

Dvacátá druhá kapitola

*smoking killing*

"Tady máš," Alia podala Kushovi malou skleničku s mléčně hnědou tekutinou a oba se posadili na stářím zašedlé, ale kdysi bílé plastové židličky u stánku. Přiťukli si a zatím, co mladík položil svůj nápoj na vratký stolek dívka si jej přiložila k nosu a zhluboka nasála teplý kouř, co z něj stoupal.

"Miluji tu vůni. Je pravda, že mámin voní víc po skořici, ovšem nejlepší čaj dělá moji dhadhi ji*. Dává tam hodně kardamonu. Když jsem byla malá a zakopla jsem a spadla, nebo dostala ve škole špatnou známku, tak dhadhi ji za mnou vždycky došla, udělala mi sklenku čaje a sevřela mě v náručí. A najednou bylo všechno v pořádku. Proto miluji vůni kardamonu. Připomíná mi dětství a ten pocit bezpečí."

Po celou dobu, co mluvila, si ji Kush tiše prohlížel a užíval si její blízkost. Snažil se naplno si vychutnat každou minutu s ní, co mu osud hodlal nabídnout, protože se neskutečně děsil toho, že se mu nepodaří dívku přesvědčit, že se mu před lety nesmazatelně zapsala do srdce a neuplynul den, kdy by na ni od té chvíle nemyslel.

Alia se ještě jednou zhluboka nadechla a ještě teplý čaj ochutnala. Dala si jeden doušek, položila skleničku na stůl a začala se přehrabovat v kabelce, kterou měla na klíně a která měla rozměry menšího kufru. Nakonec, odněkud ze dna, vyštrachala, co hledala. Krabičku cigaret a křiklavě zelený zapalovač. Vytáhla z krabičky jeden hřebík do rakve, zbytek položila na stůl a posunula směrem ke Kushovi. Ten měl sice vlastní, zpola vykouřenou, krabičku v zadní kapse jeansů, ale rozhodl se tohoto vstřícného gesta ze strany nevěsty využít a tak si od ni jednu nabídl. I přes to, že to nebyla jeho značka cigaret.

"Moji rodiče nevědí, že kouřím," pronesla Alia, když z úst pustila první obláček bílého dýmu a podala Kushovi i zapalovač, "Proto jsem nechtěla kouřit před dvojčaty. Jsou to strašný slepice. Poví i to co neví." Znovu se nadechla směsice čtyř tisíc chemických látek.

"Jak to, že už tvým nejoblíbenějším filmem není Sholay?" narušila po dalším potáhnutí dívka mlčení.

"Cože?" vydechl Kush oblak dýmu.

"No, když jsem se tě do telefonu ptala, tak jsi říkal, že tvým nejoblíbenějším filmem je dvojka Bahubaliho. Jenže ve Španělsku si říkal, že tvým nejoblíbenějším filmem je Sholay."

"Na což ty jsi mi odpověděla, že tě to ani nepřekvapuje. Že je to, jako když Američan odpoví, že jeho nejoblíbenějším filmem je Nová Naděje."

"A není to tak?"

"A to mi říká NRI, která miluje Harryho Pottera."

"Na Harryho mi vůbec nešahej! A teď zpět k mé otázce. Co tě přimělo vyměnit Amitabhu Bachchana za Prabhase?"

"Hlavně se mi na tom líbí, jak to Rahamouli pojal. I přes to, jaká měl film očekávání se nevzdal svého stylu vyprávění. Dokonce ustál i ty útoky feministek. A podařilo se mu vytvořit nádherný epický film zachovávající si indického ducha. To už dneska dokáže málokdo. Všimla jsi si, jak jsou strašně současné Bollywoodské filmy poevropštěné?"

"Jenže Bahubali je Tollywoodský*."

"Přesně! O to je to úžasnější. Když si jen vezmeš, že druhým nejvýdělečnějším indickým filmem historie je Telugský bájný epos! Vždyť ten film měl premiéru v několika zemích světa! Byl to nejúspěšnější a nejnavštěvovanější film v roce, kdy měly v kinech premiéru filmy s Shahruk Khanem a Salmanem Khanem."