Svatební Henna

Dvacátá Čtvrtá Kapitola

*smoking killing*

Svatebčané, v čele s nevěstou a ženichem, se vrátili z prohlídky hrobky a pevnosti zpět na hotel krátce po páté hodině odpoledne, když už se slunce blížilo k obzoru. Během odpoledne, které skupina strávila příjemnou vycházkou se do hotelu dostavili další hosté. Byli mezi nimi Kushovi přátelé ze školy a z práce z Bombaje i Aliiny kamarádi a kamarádky z Paříže a Londýna- všichni dorazili jedním letadlem, protože na letence z Londýna byla o tolik nižší cena, že i při připočítání nákladů na vlak vyšla cesta o dost levněji.

Mezi novými příchozími byla i Charlène. Dívka díky které se před lety Alisha a Siddharth setkali, protože právě ona přesvědčila Aliu, aby se La Tomatina zúčastnila. A na rozdíl od jiných lidí měla paměť na obličeje a proto Kushe okamžitě poznala i přes to, že jej viděla před tím jen párkrát a velmi krátce, hned jak za Aliou vstoupil do átria hotelu a zůstala na něj němě zírat s otevřenou pusou, kterou tedy poté jako malá rybka několikrát naprázdno zavřela a zase otevřela.

Nevěsta, která si toho všimla ji nahlas a možná až moc nadšeně skočila kolem krku, zašeptala ji do ucha ať se uklidní a jala se všechny nově příchozí představovat všem ostatním, co byli také v místnosti. Samozřejmě, jak praví povinnost a vychování začala od ženicha, čímž u své kamarádky vyvolala další parodii na rybku. Ihned po představení Francouzka spustila zmatený a zároveň rozhořčený projev ve své mateřštině a to takovou rychlostí, že ji ani Deepika, která se francouzsky učila na škole nerozuměla ani spojky.

"Klid," přiskočila k ní slečna Kapoor a rukou ji zacpala ústa, než si ostatní návštěvníci z Paříže uvědomí o čem je řeč. "Zhluboka se nadechni. Tak je to pěkně. Všechno ti vysvětlím neboj. Ale teď jen dýchej. Tak dobrý?" 

Dívka se zacpanými ústy jen kývla hlavou a nevěsta ji pomalu pustila. Všichni okolo nich, kteří je sledovali, rychle odvrátili pohled někam jinam. Kush s Rajkumarem se dali na ústup, aby dívce nezpůsobovali další traumata dokud se s překvapivou situací nesrovná. Stále si pamatovali, jak ve Španělsku zaútočila na jednoho chlápka, který do ni jen nedopatřením narazil a neomluvil se (tedy ne že by mu dala šanci) a když na něho začala řvát, tak zvolil nejhorší možnou variantu a tedy dělal, že ji neslyší načež se snažil nenápadně ji utéci a následně se teprve slovně bránit, když po něm začala házet vše, co ji přišlo pod ruku, což k jeho smůle byla směs pomerančů a rajčat, trvalo celkem dlouho než ji zklidnili a nakonec pomohlo jen to, že ji její tehdejší přítel obmotal rukama v sevření svěrací kazajky. 

Po této malé příhodě, bez které se prostě svatba neobejde a která slouží jako předzvěst nadcházejících a daleko větších a snad i peprnějších rodinných hádek provázející životy rodin se všichni rozešli do svých pokojů, aby se přichystali na večer, který měl suplovat rozlučku se svobodou jak pro ženicha, tak pro nevěstu.

Ovšem ještě před osvěžující sprchou se Alia rozhodla vychutnat si z plna plic čerstvý vzduch a zamířila tedy s krabičkou cigaret na střechu hotelu. Sotva vystoupala do schodů vložila si váleček tabáku do úst a zapálila jej. Udělala pár kroků po rovné ploše, když si všimla u kraje stojícího Kushe a Rajkumara. Nejraději by se ihned otočila a vrátila do stínu hotelu, jenže mladí muži si jí všimli. 

"Nechám vám trochu soukromí," nečekal na reakci ani jednoho ze dvou snoubenců kameraman a než stihli cokoliv říci zahodil svoji cigaretu na zem, zašlápl ji a odešel. Alia si zhluboka potáhla a sledovala Kushe, než jen pokrčila rameny a sedla si na římsu o kterou se opíral nohou.

"Ta tvoje kamarádka mě asi nemá moc ráda, že?"

"Myslíš Charlène? A ty se divíš?" podívala se na něj dívka úkosem.

"Vlastně ani ne. Hele víš, že na to že má asi jen metr a půl z ní jde celkem strach?" posadil se vedle své snad budoucí ženy.

"Jo vím. Jednou zpohlavkovala kluka, co měl dobře dva metry."

"A co ji provedl?"

"Víš, že ani nevím? Potkali jsme jej po cestě z baru." A zase to trapné ticho. Jedno potáhnutí, druhé potáhnutí.

"Chybí mi naše rozhovory," promluvil mladík a zamáčkl cigaretu do omítky.

"Cože?"

"Za těch posledních pár týdnů jsem si strašně zvyk na to, že si pravidelně voláme nebo píšeme. Ta osoba na druhé straně linky, kterou jsem neznal, se pro mě stala kamarádkou. Říkal jsem si, že si se svoji budoucí ženou alespoň neskutečně rozumím a budeme si mít o čem povídat. Vznikne mezi námi silné přátelské pouto, když nic jiného. A na tom už se dá stavět manželství."

"Ty jsi opravdu romantik," dívka také odhodila cigaretu na střechu.

"Hele nedělej se," žďuchl do ni bez rozmyslu ramenem, "je mi jasné, že ty jsi taky nevěřila, že se do sebe někdy zamilujeme. Já miloval někoho jiného. Nebo jsem si to alespoň myslel. A ty jsi byla odhodlána si znovu nenechat ublížit."

"To jsem nikdy neřekla."

"Nemuselas, bylo to poznat. A teď je to už víc než jasné." Alia se jen usmála, plácla jej po rameni a zamířila do sprchy.

Když za sebou zaklapla západku pokoje došla ji zpráva od Siddhartha- během dopoledne si v telefonu změnila Kushovo jméno- rozklikla ji a z displeje na ni začal nevině a bezradně mrkat Shahid Kapur v neustále se opakujícím GIFu. Ihned ji vykouzlil na rtech úsměv.

Ještě než došla až do koupelny poslala v odpověď odhodlaně si cestu razící Kareenu Kapoor.

Film: Kdyby tisíc klarinetů