Svatební Henna

Epilog

Po nějaké době

Cítil se, jako by jej přejel parní válec. Třeštila mu hlava, žaludek měl jak na vodě a k tomu všemu ten hluk kolem něj a to hnusný světlo, který proniklo i přes sluneční brýle. Už aby byl v tom zatraceném klimatizovaném autě. Držel Aliu za ruku a nechal se jí (a částečně i ochrankou) vést přes letištní halu ven, kde na ně čekal zástup paparazzi. Sice jich tam bylo velmi málo (co by taky v Kalkatě dělali), ale i tak by jim za to jejich hulákání ať se na ně podívá a za to cvakání foťáků a blesky nejraději utrhl hlavu. I tak se rozhodl na chvíli zastavit a zamávat jim v pozdrav

Alia naproti tomu mířila přímo do auta a vzhledem k tomu, že ji odmítal pustit, jej strhla sebou, takže se zakymácel a narazil do auta. Bezva. I po takové době se odmítala alespoň před těma parazitama přetvařovat, když na ně neměla náladu. Když na ně náladu měla, tak rozdávala úsměvy na všechny strany, ale když ji zrovna něco přelítlo přes nos, tak se pak ve všech bulvárech psalo o tom, že jediné dohodnuté manželství v indickém filmovém světě se rozpadá. Dle různých webů se rozcházeli minimálně jednou měsíčně a několikrát už dle "blízkých rodinných přátel" byly u rozvodového soudu, v manželské poradně, nebo se již dávno scházeli s někým jiným. Ano, Alia měla na veřejnosti příjemnou náladu jen málokdy. Stále nesnášela, jak za ni pořád běhají a snaží se něco vyšťourat. Možná by to nebylo tak hrozné, kdyby ji asi tři měsíce po svatbě nenafotili, jak se opíjí s Josephem v jednom baru a tančí spolu a pak ji veřejně neobvinili z toho, že snoubenec jejího bratrance je její dlouholetý milenec s kterým Kushe podvádí a že se svatbou s Kushem souhlasila jen kvůli jeho popularitě. 

"Narazil jsem si ruku, nemohla si na mě počkat?" Kush se zhroutil na sedačku vedle Alii, která se již poutala.

"Můžeš si za to sám." Úkosem se na něj podívala.

"Takže tichá domácnost už skočila?" Stáhl si z očí brýle a zamžoural na ni.

"Ani zdaleka ne." Vytáhla si telefon a začala pročítat zprávy. Kush se jen se zaskučením ještě více zabořil do sedačky a napil se Coca-coly, kterou mu podal jeden z členů ochranky předtím, než za ním zabouchl dveře auta.

"Vím, že jsem to včera podělal, ale kolikrát se mám ještě omluvit?" Nesnášel, když byla potichu. Normálně mu řekla, co jí vadí. Cokoliv jí vadilo, tak mu to rovnou řekla. A trvala na tom, že pokud ona udělá něco, co se nelíbí jemu, tak jí to taky má říci. A když ji něčím naštval neměla problém mu to vmést do obličeje. A musel přiznat, že on ji taky ne. Nehádali se často a když už ano, tak byly jejich hádky rychlé. Během pár minut ze sebe dostali vztek a pak všechno v klidu probrali. Nebo vybili svoje emoce v posteli. Tyto hádky měl nejraději. 

Ovšem ticho bylo něco úplně jiného. Zaprvé ticho nesnášel a ona to věděla, takže jej tím trestala. A zadruhé to znamenalo, že je na něj opravdu naštvaná. Tak moc, že s ním nechce mluvit. Za tu dobu, co byly manželé se stalo jen dvakrát, že by vydržela takto dlouho potichu. I to mlčení ji totiž vydrželo jen pár minut, než mu řekla co se stalo. Ovšem dvakrát ji naštval natolik, že s ním nemluvila několik hodin. 

Poprvé to bylo asi rok po svatbě. Když uviděla na internetu fotky z Rajkumarovi rozlučky. Ani ji tak nenaštvalo, to co na těch fotkách bylo. Tedy to ji naštvalo, jak mu později řekla. Ale víc ji naštvalo to, že se to vůbec všechno stalo a on ji nic o tom neřekl a ona se to musela dozvědět z fotek. Což znamená, že v tom stripbaru s tou tanečnicí, která se mu plazila po klíně něco měl a nechtěl, aby se to ona dozvěděla. Nemluvila s ním dva dny. Byla zavřená v atelierů, nebo dělala, že jej neslyší, či že spí. Dva dny trvalo, než mu řekla, co ji tak naštvalo. A dalších několik hodin jemu trvalo, než ji přesvědčil o tom, že je přeci normální, že se o tom, co se děje na rozlučce nemluví. Což jak pochopil asi o dvě vteřiny později byl ten nejhorší argument, jaký mohl zvolit. Ale hlavně ji přesvědčit, že se tam opravdu nic víc nestalo a že si ani pořádně nevybavuje, že by mu nějaká z těch tanečnic seděla na klíně. Vzhledem k tomu, že mu věřila, že jí nikdy nelhal, tak mu uvěřila i tentokrát. A on ji za to miloval ještě více. Věděl, že jiné ženy by chtěli jistě i důkaz. Nejlépe místopřísežné prohlášení od oné tanečnice. Ji stačilo jen jeho slovo.