Svatební Henna

Třetí kapitola...

*smoking killing*

Pomalu došla na střechu hotelu, která byla stejně jako u většiny indických domů rovná a sloužila jako prostorná terasa s několika altány, na níž se v době veder dalo spát, kde se posadila na zábradlí. Z černé kabelky, co se jí vůbec nehodila k hráškově zelenému sárí, vytáhla krabičku cigaret se zapalovačem, jednu cigaretu si strčila do pusy, zapálila a zhluboka se nadechla nikotinu. Přesně to teď potřebovala.

Když měla spálenu zhruba třetinu cigarety, tak přehodila nohy přes římsu, otočila se zády ke střeše a pozorovala nádhernou zahradu hotelu, která ještě díky nedávným monzunům překypovala zelení, kterou za pár dnů až týdnů spálí tropické teploty. Cigareta i tráva jí uklidnily rozběhlé myšlenky a ona se mohla zabývat poznáním, že Alia si měla vzít Kushe. Možná, kdyby se už dříve lépe soustředila na detaily, které jí kamarádka sdělovala, místo toho, aby se snažila pochopit, proč to dělá, tak by jméno jejího ženicha znala dávno a celý tento nápad by mohla Alii vymluvit. Tedy ne, že by se o to i přesto nepokoušela, ale tohle by pro ni byl ještě pádnější důvod, proč je ta svatba špatný nápad.

Stejně byla přesvědčena, že to celé bylo jedno velké nedorozumění. Co Aliu znala, bavily se o tom, že se rozhodně nenechají prodat jako kus dobytku, ale že se vdají z lásky. Dokonce několik posledních let Alia tvrdila, že se nevdá nikdy, protože mít muže je, jako být přivázána k vrbě mlátičce. Brání ti v pohybu a když si nedáš pozor, srazí tě k zemi – ublíží ti.

Navíc, když před více jak rokem Alia zjistila, že rodiče pro ni začali bez jejího svolení hledat ženicha, byla tak naštvaná, že málem ani Divyi nepřijela na svatbu. Přesvědčilo ji až několik sestřiných ubrečených telefonátů, že bez ní se nevdá a že potom bude nešťastná a všechno to bude jen Aliina chyba.

A pak jí před půl rokem zavolala, že se bude vdávat. Deepika tomu nemohla uvěřit, myslela si, že si z ní dělá srandu. Obzvlášť, když Alia zmínila, že si bude brát někoho, koho ji vybrali rodiče.

"Vždyť jej pořádně ani neznáš! Kolikrát jsi jej viděla? Jednou? Možná dvakrát?" zeptala se jí tehdy nevěřícně.

"Ani jednou," dostala tichou odpověď ze sluchátka.

"Co?"

"No, Kush odjel do Venezuely nebo Brazílie, nebo tam někam. Jen jsem s ním telefonovala. Ani jeho fotku jsem neviděla. A tak mě napadlo, že by mohlo být zajímavé se potkat až na svatbě."

"Víš, že Apríl už byl?" Byla jejím sdělením natolik šokována, že ani pořádně nevnímala jméno budoucího ženicha, protože kdyby ano, tak už si tenkrát mohla spojit dvě a dvě dohromady a přijít na to, že Alia si bude brát Toho Kushe. Sice vůbec netušila, k čemu by jí bylo to vědět, ale nyní se jí zdálo, že to byla pro ni informace opravdu důležitá.

Najednou za sebou zaslechla zvuk kroků a polekaně sebou trhla.

"Co tady děláš Devdasi? Víš, jak jsem se tě lekla?" Podívala se na Aamira, který se posadil na zábradlí vedle ní. Nohy nechal položené na střeše.

"Nech si toho, jo?" naštvaně se na ni kouknul.

"Čeho? Jsi dokonalá ukázka klasické tragické postavy." V očích jí trochu jiskřilo, když zkoumala jeho profil. Bylo to již šest let, co se naposledy viděli na oslavě Aamirovy promoce uspořádané Aliou, která kvůli tomu utekla na víkend z Paříže zpět do Londýna. Deepika čekala, že Aamir konečně sebere odvahu a řekne její kamarádce, co k ní cítí, ale než ten se k tomu rozhoupal, Alia seděla ve vlaku zpět na kontinent.

Prohlížela si jeho pěstovaný, a pěkně střižený černý plnovous (upřímně by se nedivila, kdyby, díky delším vlasům a barvě pleti, při návratu do Spojených Států neprošel důkladnější prohlídkou). Nakonec si musela přiznat, že mu to opravdu sluší. Konečně vypadal jako chlap, za což kromě vousů mohly nejspíš i ramena dospělého muže, a ne rachitického chlapce.

Několik metrů pod nimi se otevřeli dveře a od budovy rychle vyšla Alia, stále ještě v zdobené sukni polosárí a v čoli, ovšem již bez dupatty. Oba dva pozorovali, jak rázně došla k rozložitému stromu, kolem kterého byla postavena dřevěná lavička a začala naštvaně přecházet sem a tam. Asi po minutě se zastavila a stejně jako před chvílí Deepika si i její kamarádka zapálila cigaretu a zamyšleně se zadívala k hotelu.

"Proč jsi jí to nikdy neřekl?" Zeptala se nakonec Deepika muže vedle sebe.

"Co jsem jí měl říci?" Snažil se Aamir dělat nechápavého, ale hned to vzdal. "Že ji miluji od prvního okamžiku, co jsem ji spatřil?" Na chvíli se odmlčel. "Že láska k ní se stala mojí součástí a že si nedokážu představit, jaké to je nemilovat ji?"

"Jo, přesně to."

"Já chtěl. Několikrát. Jenže jsem pokaždé dostal strach. A potom, co se stalo naposled v Londýně... Cítil jsem se, jako bych ji zradil. Měl jsem pocit, že si ji nezasloužím." Deepika se zhluboka nadechla, poté vzduch pomalu vypustila a jen tiše kroutila hlavou, jako by tím chtěla říci Ty se mi snad jen zdáš.

"Navíc teď už je pozdě."

Alia, kterou oba mladí lidé po celou dobu pohledem sledovali, se zadívala k západnímu křídlu hotelu vyhrazenému pro ženicha a jeho přízeň, poté zahodila již skoro dokouřenou cigaretu do trávy, zadupla ji podpatkem a stejně rychle, jak přišla, se vydala zpět do hotelu. Deepika s Aamirem se podívali směrem, kterým se před tím dívala ona a zjistili, že z hotelu vyšel Kush a běžel přímo k Alii, kterou chytil za ruku, aby ji zastavil, vypadalo to, že si s ní chce promluvit. Ovšem bylo znát, že Alia s ním vůbec nechce mluvit, protože se mu ihned vytrhla a pokračovala v odchodu. Kush se nepokoušel ji znovu zastavit a místo toho se vydal ke stromu, pod kterým dívka předtím stála a posadil se na lavičku.

"Nevěsta je toho, kdo si ji přivede domů,"* pronesla tiše Deepika a zajiskřilo jí v očích.

"Cože?" Aamir se na ni nechápavě podíval.

"Něco mě napadlo! Podívej se na ně. Znají se zhruba hodinu – když nepočítám těch několik telefonátů a zpráv – a už spolu nevyjdou. Co je ušetřit nešťastného manželství?"

"To myslíš, jako že jim překazíme svatbu?"

"Přesně tak! Hele, když už žiješ láskou jak z filmu, tak o ni bojuj jak ve filmu. Navíc, jak jsme právě viděli, nikomu tím neublížíme. No a jak bude svatba zrušená, tak se konečně chopíš své příležitosti a řekneš Alii, co k ní cítíš."

"A co z toho budeš mít ty?"

"Já? Nic. Jen si budu moci udělat čárku za dobrý skutek. A trochu si vylepšit svědomí. Za ten Londýn. Víš jak."

"Dobře. Ale jak to uděláme?" Souhlasil nakonec Aamir po krátkém zaváhání.

"To nevím. Musíme to vymyslet. Ale teď jdeme za Aliou." Deepika se ještě jednou ohlédla po Kushovi a poté společně s Aamirem zamířila ke schodům vedoucím ze střechy.

Film- Devdas

*citát je z filmu Dilwale Dulhania Le Jayenge