Devátá kapitola...

77 6 5
                                    

Alia se, stejně jako Kush, dala do korzování po zahradě a příbuzných, kdy nejdříve ze všeho zamířila za Deepikou, na které začínalo být znát, že v sobě měla několik sklenek šampaňského. Z velké části za její aktuální stav nejspíš mohlo i pálící slunce.

"Co ty tady? Neměla jsi už sedět v letadle do Paříže?" podívala se na ni kamarádka trochu kousavě.

"Víš, jaká jsem. Došla jsem k názoru, že mi Paříž neuteče," usmála se na ni na oplátku Alia.

"Takže teď se vdávat budeš?"

"Ne nebudu. Jen sem nemohla takto utéct."

"To se budeš tvářit, že je všechno naprosto v pořádku a vezmeš nohy na ramena až během obřadu? Chceš, aby všechny kleplo?"

"Nech toho, Deep," teď už se Alia cítila trochu uraženě, ale ovládla se. Měla totiž starost o kamarádku, která normálně byla ta zodpovědnější. A rozhodně by se jen tak neopíjela uprostřed odpoledne a před tolika lidmi z nichž ji velká část zná.

"Je všechno v pořádku?" Deepika ji odpověděla pouhým indickým pokýváním hlavou, které mohlo znamenat ano, ale stejně tak i ne. Jeden nikdy nevěděl. I když většinou to znamenalo obojí. Ano i ne. Něco, co ovládali jen Indové. Alia se to snažila naučit kamarády v Londýně i v Paříži, ale nikdo z nich to neuměl. Kromě Deepiky, která se snažila vždy tvářit jako dokonalá Angličanka, ale tyto jemné detaily ji prozrazovaly.

"Kde je tvůj plus jedna?" Položila svoji ruku na její, aby nemohla utéci.

"Už před čtrnácti dny jsem ti do telefonu říkala, že nemůže, protože musí do práce."

"Před třemi měsíci jsi mi potvrdila, že přijede, že si už domluvil volno."

"To jo, ale ukázalo se, že s poslední projektem jsou nějaké problémy. Musel odjet do Edinburghu."

"Vážně?" Alia se ji podívala do očí.

"Vážně... Vlastně... víš... my jsme... my jsme se rozešli. Už to bude skoro měsíc. Vyhodila jsem ho z bytu."

"Co se stalo? Myslela jsem, že jste spolu byli šťastní."

"To já taky," Deepika se smutně usmála a napila se ze skleničky šampaňského. "Milovala jsem ho. A myslela jsem, že i on miluje mě. Jenže se ukázalo, že Connor nemiluje jen mě. Jednou jsem přišlo domů dřív, chtěla jsem ho překvapit večeří, víš," znovu se napila a Alia si v předtuše toho, co ještě uslyší zakryla ústa rukou. "No rozhodně jsem ho překvapila. Zrovna byl v naší posteli s nějakou zrzavou krávou! Co v naší? V moji posteli! Všechno v tom bytě bylo moje. Vše jsem tam kupovala a zařizovala já. Ještě před tím, než on se tam vůbec nastěhoval. Bydleli jsme spolu jen půl roku a on už si tam vodil nějaký cizí fuchtle!" Deepika do sebe nalila další skleničku šampaňského.

"A jak ti je?"

"Už dobře."

"Vážně? Vím, jak dlouho jsi se dostávala z ..."

"Opovaž se zmiňovat jeho jméno. Jo už jsem v pohodě. Dokonce už mám vyhlídnutého někoho jiného," mrkla Deepika na Aliu.

"A koho?"

"To je jedno."

"Ale no tak! Nenapínej mě."

"Víš, nechci to zakřiknout."

"Tak jo. Ale hned jak ti to klapne, chci být první, kdo o tom bude vědět. Je ti to jasný?" ukázala Alia prstem na kamarádku.

"Samozřejmě. Teď jestli mě omluvíš, se půjdu podívat za našim mlčícím Manitouem. Takhle sám u toho stolku vypadá jako sériový vrah," usmála se Deepika a vratkým krokem zamířila k Aamirovi a ne moc obratně se snažila vyhýbat překážkám v podobě stolů a židlí, co ji stály v cestě.

Alia se nakonec rozhodla, že v té opilosti nenechá kamarádku samotnou a objednala si další sklenku rumu, přeci jen už bylo pozdní odpoledne a na ten den už v plánu nic nebylo, tak proč se trochu neuvolnit. Svatbu nemá člověk každý den.

Zrovna do sebe otočila skleničku pálivé tekutiny a chystala se znovu ponořit mezi příbuzné, když k ní zvesela dohopsala Maya, Kushova mladší sestra, kterou si nešlo neoblíbit. Bylo to takové sluníčko celé rodiny. Někdo by o ní i řekl, že je rozmazlená a nejspíš by ani nebyl daleko od pravdy, protože opravdu vždy dosáhla svého a měla cokoliv na co si vzpomněla. Ovšem nic z toho si nikdy na nikom nevynucovala, nevyřvávala ani se nesnažila to vybrečet, kdepak. Stačilo, aby jen pomyslela, že něco chce a všichni se mohli přetrhnout, aby její přání splnili a vykouzlili na jejím líbezném obličeji úsměv. Vlastně všichni při pohledu na ni roztáli a to, že pro ni cokoliv mohli udělat, brali jako svatý úkol a ve chvíli, kdy jim poděkovala, a poděkovala vždycky, se cítili jako nejšťastnější lidé na světě.

A díky tomuto přístupu si Maya ve svých dvaceti letech myslela, že je naprostou samozřejmostí, že dostane cokoliv, co chce. Že dosáhne všech svých cílů. Alia ji vůbec nezáviděla chvíli, kdy se z tohoto snu probudí, protože věděla, že probuzení to bude tvrdé a její pád do reálného světa, kdy nebude pod otcovou ochranou a v bezpečí jeho domu, bude bolestivý. I když na druhou stranu se dalo počítat s tím, že pan a paní Malhotrovi se postarají o to, aby k tomuto pádu nikdy nedošlo a po nich péči o jejich dceru převzal nějaký hodný a zámožný manžel.

"Kdo to je?" pokynula Maya bradou směrem k Aamirovi.

"Kamarád."

"A...?" Upřela na ni Maya tázavý pohled.

"A?" Alia vůbec nechápala, o co její skorošvagrové jde.

"No je svobodný? Jak se jmenuje? Kolik mu je? Odkud je? A tak?"

"Cože? Tobě se Aamir líbí?"

"A tobě snad ne?" Divila se Maya.

"Ale vždyť je... je tak... je na tebe starý," našla nakonec důvod, proč se Aamir Maye nemůže vůbec líbit.

"Starý? Kolik mu je? Pětadvacet? Šestadvacet?"

"Dvacet osm."

"To je ideální věk. To už ví, co chce."

"Ty bys chtěla o osm let staršího muže? "

"A to je jen číslo. Důležitý je, aby byl hezký a hodný. A aby měl smysl pro humor. A vlastně ani peníze nejsou na škodu. No a pokud mohu soudit, hezký on opravdu je," Maya si stáhla sluneční brýle na špičku nosu a podívala se na Aamira jako mlsná kočka na misku se smetanou, "podle oblečení nebude ani úplný chudák. Takže zbývá jen otázka, jestli je hodný a vtipný. No a na to mi musíš okamžitě odpovědět ty."

Alia absolutně nechápala, co Maya na Aamirovi vidí, ale pokud se ji líbí, neměla nic proti. Tedy pokud by ho nebrala jen jako povyražení.

"Aamir je hodný kluk. Mám jej opravdu ráda. Žije v Americe."

"No to je úžasné! Vždycky jsem se chtěla podívat do Ameriky. A kde přesně tam žije?"

"Tím jsem myslela, že by sis měla uvědomit, že on má povinnosti a práci tam. Zatím co ty ještě studuješ a dokud nedokončíš studia, musíš zůstat v Kalkatě."

"Ale jo prosím tě," odbila ji netrpělivě Maya. "Však se ještě nebereme, ne?"

"Mayo!" Alia už to nevydržela, chytla mladší dívku za ramena a zadívala se jí do očí. "Prosím, nic si s ním nezačínej. Aamir je opravdu citliví a nechci, abys mu zlomila srdce."

"To si o mě myslíš? Že bych mu chtěla ublížit?" Maya byla naprosto šokována Aliiným názorem na ni. Měla pocit, že ji ještě nikdo neřekl nikdy nic horšího.

"Ne, to ne. Jen občas člověk zlomí srdce, aniž by chtěl. Dobře, tak já vás představím."

"Děkuji ti, didi."

Film- Om Shanti Om

Svatební HennaKde žijí příběhy. Začni objevovat