Učebnicový kluk

Nahrávání

Znovu jsem se vytratil, abych nevzbudil Lily, ale předtím jsem jí udělal snídani se vzkazem 'Přijdu v pět, nevař, mám plán.' S klukama jsme se sešli v hale a vyrazili nahrát svůj první singl v pravém  nahrávacím studiu, co nezahrnovalo garážové vrata, kompresor v rohu místnosti nebo sadu nářadí. 

Když  jsme přišli, John už na náš čekal.
"Čau kluci, tak jak jste se na dnešek vyspali?" dali jsme nějaký ten small talk. John nám všechno vysvětlil a mohli jsme začít. Byl to zvláštní pocit stát tam, mít na uchu sluchátko, před sebou profesionální mikrofon a  dívat se přes zvukotěsné sklo na Johna, který vibuje na naše písničky.  Potom jsme si sedli a jen jamovali a kecali u toho. Potom přišel jeden kluk. Jako bych ho odněkud znal. 
"Čau všichni, Johne hele dneska to kluci nestíhají, ale já jsem tady, tak můžem třeba skočit na pivko."
"Čau, jo jasný. Zítra ale ještě nahrávám tady s klukama. Tak buď potom nebo až pozítří."
Koukám na něj a vím, že ho znám, ale on kouká na mě a očividně mě nezná.
"Jo sorry. Já jsem Michael Clifford a moje kapela taky děláme s Johnem." taky jsme se představili. S tím jménem mi to došlo všechno. To je ten týpek, o kterém mi říkala Lili, z její oblíbené skupiny. Měl jsem si ho pamatovat. Říkala, že je to její druhý oblíbený Michael. Chvíli s námi poseděl a celkem jsme si sedli. Ukázal nám nějaké svoje triky na kytaru a pobavil nás jejich příběhy z první tour.
"Tak  co kluci a co vy, nechcete ten pokec přesunout jinam?" zeptal se John a kluci souhlasili, já se houknul na hodiny a bylo za pět minut půl páté.
"Rád bych, ale někdy jindy."
"Ale kam se ženeš?" zeptal se Michhael.
"Musí za svou vyvolenou." odpověděl Max.
"Nemusí, ale chce. To je rozdíl. No nic, mějte se chlapy. Ty Michaeli, co děláš dneska později večer?"
"No nic proč?"
"Myslíš, že bych tě mohl o něco poprosit?"

Lili's POV

Probudila jsem se a uslyšela jsem cvaknout kliku. Být trochu rychlejší, vyběhla bych za ním a aspoň se rozloučila. Vstala jsem a dala si sprchu. Když jsem houbičkou jezdila po svém těle,  jako bych cítila každý jeho dotek. Od rána ho mám na své mysli. Dala jsem kolem sebe ručník a šla jsem do kuchyně, kde na stole ležel vzkaz 'Přijdu v pět, nevař, mám plán.' a vedle něj byla snídaně. Smála jsem se od ucha k uchu. Zajímalo by mě, co má v plánu. Jelikož je to Mike, nevím, co mám čekat a jak se obléct. Jednou je to večeře, potom zase výlet. Možná doveze večeři on a uděláme si hezký večer. 

Snědla jsem snídani a šla se obléct, abych mohla jít ještě nakoupit. Budeme tady ještě dva dny a mohla bych ještě něco uvařit, abychom pořád nejedli venku. Mohlo by toho být tolik, že budeme jíst všichni společně. 

Když jsem přišla, vybalila jsem nákup. Nakoupila jsem toho tolik, jako na nějakou party. Tak s námi kluci budou jíst i dneska, pokud to nějak Mikemu nezkříží plány. Podívala jsem se na hodiny a byla jedna hodina odpoledne. To stihnu ještě upéct aspoň buchtu a pak  se půjdu připravit na cokoliv. 

Odbyla pátá a já byla připravena v černých šatech, které jsem si koupila pro Mika, ale ještě je neviděl. Slyšela jsem jak cvakla klika a ve dveřích stál Mike. Jak si mě všiml, zůstal tam chvíli jen tak stát.
"Já mám naplánovaný celý večer, ale teď ..." přišel ke mně a políbil  mě. "teď se mi nechce vůbec nikam jít."