Učebnicový kluk

Nejkrásnější večer

*Lili's POV
Políbila jsem ho zpět a on zase mě. V tu chvíli bylo hodně věcí špatně, jen tohle bylo dokonalé.
"Co se to děje?" řekla jsem, když jsme přestali. "Jak je tohle vůbec možné?" byl tak blízko, že jsem cítila, že se usmál.
"Já tě mám rád. A to jako fakt hodně. Mohl bych dokonce říct i že ...., ale víš jak, známe se týden." nemohla jsem mluvit. Místo toho jsem ho políbila.
"Znamená to, že ty mě taky?"
"Už od té chvíle, co jsem stála ve dveřích."
"Viděla si mě na tom parkovišti?"
"Co? Na jakém parkovišti?"
"Kdybych byl rychlejší zastavím tě, aby si nenastoupila do toho auta a neodjela mi."
"Už ti nechci odjet znova."
"Ale za chvilku ti přijede autobus."
"Já vím. Nenávidím autobusy."
"Co kdyby jsme zítra šli na opravdové rande? Třeba do kina?"
"Budu moc ráda." už bylo vidět autobus. Objala jsem ho. A to fakt pevně. Nic není krásnějšího než ten pocit, když mě objal zpět.
Nasedla jsem do autobusu. Celou cestu po schodech, i když jsem si sedadla, se na mě díval. Furt se smál. Vypadal u toho sice jako magor, ale teď už můj magor. Poslal mi vzdušnou pusu. Chytila jsem ji a schovala do kabelky. Tohle byla jedna z nejdivnějších věcí, co jsem kdy udělala, ale bylo to strašně krásné. Odjížděla jsem. Zamávala jsem mu a on mi zamával zpět. Pustila jsem si hudbu a usmívala jsem se. Kdyby mě někdo viděl, přísahám, že by si myslel, že jsem mentál nebo bych měla nějaký tik. Jela jsem sama skoro celou cestu. Vždycky někdo nastoupil a vystoupil. Byl večer, takže moc lidí nejelo.Přijela jsem domů a taťka na mě čekal v obýváku.
"Bavila ses dobře?"
"Jo bylo to super, mají fakt dobrou kapelu."
"To jsem rád."
"Proč na mě čekáš tati?"
"Víš zlatíčko, já jsem tvůj otec a musím dohlédnout na to, aby sem nepřišel nějaký kluk. Přece jen je ti 16 a ... No však ty víš."
"Tatiii."
"No dobře. Běž spát. Dobrou noc."
"Dobrou noc."
Odběhla jsem do pokoje vzala si pyžamo, hodila sprchu, vyčistila zuby a šla si lehnout. Ráda bych řekla, že jsem šla spát, ale nemůžu se dočkat zítřka.