Učebnicový kluk

Rob

* "Dobře." přišli jsme ke škole rozloučili se a začali mých osm hodin utrpení bez něj."

Přišla jsem do třídy. Sedla si do lavice vedle mého spolusedícího.
"Ahoj Lili. Jak je?"
"Čau Robe. Jo fajn, co ty? Jak bylo včera?"
"Jo taky fajn. Jsem včera přišel domů až v devět."
"Co si dělal?"
"Byl jsem s Kate venku."
"O romantika?" usmála jsem se na něj provokativním pohledem.
"Jako vždycky." zasmál se taky. Do třídy vešla učitelka Watersová první hodina angličtina.
"Tak děcka já jsem Paní Watersová a budu vás učit angličtinu. Teď bych vás poprosila, aby jste se mi po jednom představili. Pojedeme po řadě. Začne slečna u dveří." podívala se na mě. "Řekněte nám něco o sobě. Co jste měla z angličtiny na základní škole, nějaké koníčky a co máte ráda a tak dále." postavila jsem se.
"Takže moje jméno je Lili Davisová z angličtiny jsem měla jedničku. Ráda sportuji, čtu no a to by bylo vše."
"Děkuji. A mladík vedle."
"Mé jméno je Robert Dolan z angličtiny jsem měl taky jedničku. Rád sportuji, hraju na počítači a dívám se na filmy."
"Děkuji. Slečna za vámi." a tak to pokračovalo celou hodinu. První dny jsou těžké, protože furt děláte to samé. A já přemýšlím nad Mikem. Kdy ho zase uvidím?
"Hej Lili?." vžduchl do mě Rob. "Nad čím přemýšlíš?"
"Nad ničím já .... Jen jsem unavená."
"Měla si dneska kafe?"
"Jo, ale jsem nějaká přetažená."
"Měla by ses pořádně vyspat. Běž domů řeknu, že ti bylo špatně."
"Díky, ale zvládnu to."
"Jak myslíš, ale kdyby si něco potřebcovala jsem tu pro tebe. OK?"
"Ok."
Zazvonilo. Začala ubíhat další hodina představování a já už chtěla domů. Ne proto, že bych si mohla psát s Mikem, jen chci domů, do své postele a odpočívat. Včera jsem šla spát brzo, ale usla pozdě. Musela jsem přemýšlet nad Mikem. Chtěla jsem vidět jeho obličej znovu a znovu. Dokola a dokola se mu dívat do oči. Nikdy nebudu mít dost jeho krásných modrých oči. Jak se na mě dívají z té strašné výšky. Až sem dolů na mě.

Další dvě hodiny ubíhali pomaleji než nejpomalejší šnek na světě. Konečně s domů. Konečně postel. Konečně spánek.

Probudila jsem se asi o půl deváté. Jdu na instagram.
15:10
"Ahoj Lili jsem doma. Můžeme zajít ven?."
15:20
"Lili jsi tu?"
15:30
"Lili ty se se mnou nebavíš?"
"Lili stalo se něco?"
16:03
"Lili?"
Ještě byl online.
21:36
"Promiň spala jsem. Ne nejsem na tebe naštvaná. Všechno je v pohodě. Omlouvám se, že jsem nepodepsala."
"OH ahoj. Dobře. Jak ses vyspala?"
"Dobře jen teď už asi neusnu."
"Tak si můžeme psát."
"To zní dobře."
"A víš co by znělo ještě líp? Skype."
"Vypadám příšerně."
"Tomu nevěřím."
"Tak dobře. Já tě přesvědčím."