Temy

2.7K 154 0
                                    

Přišla jsem domů celkem unavená. Pořád jsem nemohla zapomenout, jaké je to být mu blízko. Jako dotýkat se samotného nebe. Když jsem otevřela počítač, uviděla jsem zprávu od Temy, no vlastně hned několik.
"Ahoj."

"Kde lítáš pořád?" 
"Není ti nic?"
"Lili komunikuj!" měla jsem zaplé data ... sakra byla jsem celou dobu online.

"Ahoj, promiň byla jsem venku." byla online, ach ta závislačka jedna.
"S kým?"
"Se tvým spolužákem..."
"Co ?? S kým??"
"S Michaelem."
"Aaaaa???????"
"Aaaaa? Co?"
"Bude z toho něco?"
"Nebude." 
"Co? Proč?"
"..... No víš.... Už je..."
 "Si děláš srandu ne?"
"Ne."
"Jsi ve škole ani ne 3 týdny a už máš kluka?"
"To není moje vina!"
"Co děláš zítra?"
"Nic proč?"
"Můžu se stavit? Pokecáme a tak." 
"Jasně že jo." 
"Dobře jdu se na to vyspat, abych vstřebala ty informace." 
"No jasně, nevím sice jestli jich čekáš tolik, ale dobrou." 
"Dobrou." já jsem samozřejmě neusla, jako já bych fakt ráda, ale můj mozek si řekl že Mike je lepší než spánek a tak jsem usínala s myšlenkou na Mika a kdy ho zase uvidím. 

*Odpoledne
Crrrr
"Jdu otevřít." řvala jsem, když jsem běžela ze schodů.
"Ahoj Temy."
"Ahoj." přišli rodiče. 
"Mami, tati to je Temy. Temy rodiče."
"Těší mě." stydlivě se pousmála. 
"Nás také." 
"My půjdeme ke mě." otočila jsem se na Temy "Jdeme?"
"Jasně." jen co klapli dveře od pokoje a Temy si sedla na postel tak to začalo
"Takže Mike jo?"
"Ano."
"A jak to začalo?"
"No teoreticky už první den, když jsme navázali oční kontakt."
"A prakticky?"
"Den po tom."
"A dál?"
"No a ten den jsme si dali instagram."
"Dál??? Člověče z tebe to musí člověk tahat jako z chlupaté deky."
"No a psali jsme si. A pak mě čekal na autobusáku, jen aby mi řekl, že se nemůžeme vidět a pozval mě na zkoušku kapely, no a pak jsme další den volali na skypu. Po zkoušce kapely mě vzal na jídlo, víš jak já miluju jídlo. A po jídle jsme šli na autobusák. No a tam to tak jako začalo. Stáli jsme tam. Sami. Blízko sebe. Potom sklonil hlavu a já už věděla co příjde, a i kdybych chtěla tak už to nešlo zastavit. Jak se mu začali zvedat oči já jsem si stoupla na špičky no a .... Políbili jsme se. A potom řekl, že mě má rád a zeptal se mě jestli já jeho taky a tak jsem mu dala pusu, protože jsem byla neschopná vydat jedinou hlásku, chtěl se ujistit a tak se zeptal jestli to znamená ano a tak jsem se musela trochu vzpamatovat a řekla jsem, že od té chvíle, co jsem ho viděla ve dveřích. No a pak mě pozval do kina, které zaplatil, za což jsem mu koupila velkej popcorn no a ještě před kinem jsme byli v parku, kde jsme se vlastně jen objímali a líbali a bylo to strašně krásné a už moc mluvím." 
"O můj bože!!!!" dívala se na mě s otevřenou pusou "to je tak strašně krásný." 
"Jo a to vynechávám ty detaily jako ty úsměvy a to všechno." 
"Já to chci slyšet ještě jednou." 
"Pustíme si radši film jo?" 
"Vy už o sobě máte i film?" a začala se strašně smát. 
"Ne, ale jednou náš příběh bude nezapomenutelný." pustila jsem tam nějaký film, ani nevím, co to bylo Temy se furt culila a ptala se na ty detaily. No a v tu dobu napsal Mike. 
"Ahoj, copak dneska děláš? Nechceš se sejít? Chybíš mi."
"To je Michael???" už jsem viděla ty její hladové oči na obrazovce mého mobilu. 
"Ano je."
"Ahoj Mikey, promiň mám tu Temy. Dneska ne."
"Aha. Tak to je v pořádku. Bav se. Zavoláme si večer?" 
"Jak to myslí večer?" vyhrklo z ní "nechcete jít volat už teď? Chci být u toho aspoň jedou. Ten film je stejně nuda, ani nevím o čem to je."
"Můžeme i teď, ale nemusíme jestli nechceš, když je tady Temy."
"Chodíme spolu do třídy, já to přežiju."
"No ale nebyla bych si tím tak jistá i z mé strany." Jenže už bylo pozdě už se objevila ta ikonka na příjmutí hovoru. 
"Ahoj." 
"Ahoj." 
"Miku?? Proč si mi to neřekl?" Temy už začala klást otázky. 
"Jako co? Měl jsem za tebou přijít a říct: Jsem zamilovaný do tvé kámošky, ale nevyžvaň jí to?" 
"No třeba." 
"Nemyslím si, že by to byl dobrý nápad." 
"Jo taky si nemyslím, že by to byl dobrý nápad. Já jsem tu taky." ozvala jsem se. Celý rozhovor nedopadl tak špatně, jak jsem si myslela. Temy potom odjela a my jsme s Mikem ještě volali. Jen já jsem potom usla a on byl tak milý, že to vypnul. 



Učebnicový klukKde žijí příběhy. Začni objevovat