Učebnicový kluk

Londýn part 2

Stáli jsme tam, když už všichni odcházeli. Doopravdy to byla ta nejlepší chvíle, a nejlepší věc, co mohl udělat. Vážně se čas zastavil, možná jen na sekundu, možná na dýl, nebyla jsem si jistá. Vlastně v tu chvílí jsem si nebyla jistá vůbec ničím, jen Mikem. Museli jsme už jít. Proč vždycky v těch nejlepších a nekonečných chvílích, to musí skončit? Tohle bylo to nejdivnější na nekonečných chvílích. Znovu jsme procházeli okolo šaten a celou arénou zpátky ven. Mike se snažil si pamatovat všechno, co viděl. Byl stále nadšený a já ho úplně chápu. Je to jeho velký sen. Jen popravdě já se toho trochu bojím. Přece jen, co když jednou bude vážně slavný a já budu jen ta v davu. Vím, že on nechce, aby se to stalo. Jen je to má noční můra, to abych o něj přišla. Teď je tady a je to skutečné. A je to jen má blbost o tom přemýšlet. Mike si všiml že nad něčím přemýšlím.
"Zlato, co tě trápí?"
"Nic já, jen jsem se zamyslela."
"Nad čím?Nade mnou?"
"No to taky."
"Tak nad čím? Mě to můžeš říct."
"Teď to nech být. Vždyť jsme tady teď spolu." usmál se a vzal mě kolem ramen. Vyšli jsme ven a čekali než přijede náš autobus. Mezi tím jsme kecali s Temy, Robem a Jackem. Temy si očividně sedla s Jackem, celou dobu se sním smála. Ti dva jsou spolu celkem roztomilí. Třeba jim to klapne a půjdeme já 3 rande i s Robem.
Autobus přijel, my nastoupili a jeli do Londýna. Vystoupili jsme kousek od Buckinghamského paláce a šli jsme k němu. Prošli jsme si potom i půlku Londýna a dostali jsme rozchod u Big Benu. Rozhodli jsme se jít s Temy na oběd a že se potom sejdeme s klukama, kteří šli do nějakého sportu či co. Políbila jsem Mika a zašeptala mu do ucha
"Chovej se slušně a nezlob." potom jsem se usmála a on taky.
"Dobře mami." políbil mě a s úsměvem mi ještě zamával. S Temy jsme šli do Mc Donaldu. Zase.
"Takže .... jak to teď mezi váma je? Myslím s Michaelem?"
"Detaily?"
"Samozřejmě."
"No tak už se zná s našima. Jednou mi mamka řekla ať ho pozvu na večeři k nám a tak jsem ho pozvala a řekl že jo. Šla jsem mu naproti na zastávku a snažila se ho připravit na nějaké taťkovi otázky, ale on to nebral vážně. Jako všechno bylo v pohodě a potom naši dovolili, že u nás bude spát." nedokončila jsem ani větu a Temy už měla jiskřičky v očích, že jsem se bála, že se udusí hranolkama. "No a tak jsme se ještě dívali na film a já jsem usla, nevím jestli se on do díval, ale spal v obýváku. A jak jsem ho šla probudit ještě spal. On je tak roztomilý, když spí. No a potom ve škole jsem pořád myslela jen na něj a ten den ještě jel ke mně. Byla to dost vtipná konverzace, protože on nechtěl vypadat, že se vnucuje a já jsem nechtěla vypadat, jako že ho pořád zvu k sobě. No a ten den večer se mi zdál absolutně příšerný sen, že jsme se rozešli a byla jsem celá divná no. No a potom jsme několikrát skypovali a byli venku a teď jsme tady spolu všichni a je to dokonalé."
"Awwww."
"A co ty a Jack? Vypadáte hoooodně přátelsky."
"Nech toho. Jsme kamarádi."
"Joooo.... kamarááádi?"
"Lili nech toho."
"Ale líbí se ti nebo ne?"
"Jako jo no." jedla jsem hranolky a dívala jsem se jí přímo do očí, protože jsem věděla, že ji to bude znervózňovat. Z kapsy mi začalo hrát X-Kid od Green Day. Volá mi Mike.
"Ano?"
"Kde jste?"
"V McDonaldu, ale za chvilku už půjdeme. Kde jste vy?"
"My vás počkáme u McDonaldu už jsme skoro tam."
"Dobře." už jsem myslela, že to položí
"Lili?"
"Ano?"
"Víš..... chybíš mi."
"Ty mě taky zlato." uslyšela jsem jak se pousmál.
"Už jsme skoro tady." položil mi to a já se koukla na Temy.
"Půjdeme taky pomalu? Budou nás čekat venku."
"Dobře." Vzala si kabátek a šli jsme. Kluci už nás čekali. Mike mě objal a šli jsme ulicemi Londýna zpět k místu srazu. Nevím jestli jsem se víc těšila na tu cestu a nebo na to, až zase budeme u Mika. Chtěla jsem spát v jeho náručí. Zase a už napořád.

Toto je 25 díl a chtěla bych hodně poděkovat Terezka6801, Viky4321, Sayuriki, a akitaky, které vidím při každém přidání nového dílu, už od začátku. :) -Rosie xx