Osůbko, osůbko ztracená,
Jakého cíle zachtěly tvé kroky?
A hle, ty sama nevíš...
Svou duši bezcílnými kroky zatratíš.
Osůbko, osůbko ztracená,
Stín se vplétá v stín a oba mizí v temnotě noci.
Nenásleduj jejich tanec.
Nenásleduj, nepoznáš konec.
Osůbko, osůbko ztracená,
Květ černé krve prorůstá tvou hrudí.
Ty již nejsi ztracená...
Tvá duše byla dávno zatracená.
Ach, ty tvore prohnilý,
Kdes nalezl semeno zlého květu?
Sám se rozhodl jej pozřít?
Jakým stínem jsi jej nechal pokřtít?
Ach, ty tvore odporný,
Z tvého srdce vyrážejí trny.
Květ černé krve tě svázal a zadusil.
Již nebude klidu, o němž jsi snil.
Ty zrůdo zkrvavená,
Chladnoucí krev stéká z tvých spárů.
Stín se stále vplétá v stín a oba mizí v temnotě.
Rozumíš jejich rytmu, ale navždy uvězněna v samotě.
Pozvedni zrak temnoto,
Pohleď na svou shnilou volbu.
Konce již nenalezneš, konce více není.
Pouze krutá nekončící staletí.
Zatracenče temnoty,
Stal ses stinným tanečníkem.
Stín se vplétá v tebe a oba mizíte v temnotě.
Avšak neunikneš samotě.
Ach, ty květe obludný,
Ty již světla nežádáš.
ČTEŠ
Poupě
FantasyExistuje svět skrývající se za dosahem našich omezených, lidských smyslů. Hned vedle nás, hned vedle našeho hmotného, živého a barevného světa existuje stinná dimenze tvořící zrcadlový odraz našich existencí, našeho prostoru. Poupě je příběh, který...
