Iluminace

Rozhovor z nejvážnějších

Severusovi bilo srdce až v krku. Co vlastně chce slyšet? Lucius vypadal, že má situaci zcela pod kontrolou. Věci mezi nimi se včera změnily. Od Luciuse je statečné, že před tím nezavírá oči. Severus si nervózně pohrával s rukama, přesně tak, jak to dělal Harry, když neznal odpověď na otázku ve výuce.

Lucius se na něj něžně podíval.

„Seve, to, co se včera stalo..."

„Omlouvám se za svoji smělost," hlesl Severus.

„Necháš mě laskavě domluvit?"

Provinile přikývl.

„To, co se mezi námi včera stalo, rozhodně nebyla náhoda. Už celé měsíce tě mám rád. Myslím opravdu rád. Rozumím si s tebou, máme si co povídat, sdílíme podobný náhled na svět... Prostě jsem se do tebe zamiloval a chtěl bych, abys byl můj se vším všudy." Lucius mluvil čím dál tím tišeji, poslední slova už pronášel téměř šeptem.

Severus se zachvěl. Odvážná slova si zasluhovala přímou odpověď, ale nebyl ze sebe schopen vydat ani hlásku. Pozoroval, jak se v obličeji muže sedícího proti němu zrcadlí zprvu očekávání, pak nervozita a nakonec zoufalství.

„Nemusíš mi odpovídat hned," řekl Lucius neskonale smutně.

Severus už nemohl déle s odpovědí otálet. Čeho se mu nedostávalo na jazyku, dostávalo se mu jinde, a tak vášnivě skočil Luciusovi do náruče a agresivně se mu vloupal do úst. Cítil živou reakci muže pod sebou. Lucius otevřel ústa a Severus se s ním spojil ve vášnivém polibku, který jen aktivoval další mechanismy v jejich tělech. Severus, kterému se včera nedostalo uspokojení, nyní odmítal dále čekat.

„Luci, včera jsi mluvil o svých tajných přáních. Tak na co sakra čekáš?"

Lucius už na nic nečekal. Chvatně jej odstrojil, svlékl i sám sebe a začal Severuse něžně líbat.

„Chtěl jsem tě od první chvíle, co jsem tě spatřil," zašeptal. Ač se to mohlo zdát neuvěřitelné, byla to pravda. Severusova inteligence a zajímavý vzhled ho fascinovaly od jejich prvního setkání. Když viděl, jak blahodárný vliv má přítomnost Severuse a jeho syna na malého Draca, jeho cit to jenom prohloubilo.

Severuse překvapila jeho něžnost. Připadal si milovaný, rozmazlovaný. On, cynik, který dávno rezignoval na lásku, byl jemně laskán od někoho, komu podle svého názoru nesahal ani po kotníky. Bál se tomuto vztahu uvěřit. Příliš už v životě trpěl, neunesl by další ztrátu. Bál se poddat, ale jeho srdce už se dávno vzdalo. A tak se stalo, že v tom okamžiku vyslovil něco, o čemž se domníval, že nikdy víc nevysloví.

„Zapomněl jsem ti něco říct. Mám tě taky rád."

Mírně vyplašeně se podíval na muže, který se nad ním skláněl, aby viděl jeho reakci.

Lucius se na něj tak něžně usmál, že vypadal v záplavě blonďatých vlasů téměř andělsky. Chvíli ještě leželi spoutáni v objetí, pak bylo třeba vydat se na cestu domů. Kdyby nebylo jejich dětí, které mají bezpochyby strach, snad by si byli pronajali hostinský pokoj na několik dní dopředu. 

Ještě si počkáte, než vyrostou Harry a Draco, tak snad se vám budou líbit i Sev a Luci :-)