Iluminace

Poslední bitva

Severus ze sebe vydal srdceryvný, téměř zvířecí zvuk. Sotva se mu vrátil syn, měl by přijít o svou životní lásku?

Luciusovo vojsko bez velitele bylo bezzubé a rychle se dávalo na ústup. Voldemort se s vítězným úsměškem vracel zpět k zajatým mužům. Teď došla řada na Harryho. Voldemort ho mohl probodnout mečem okamžitě, tak jak to udělal jeho otci. To se mu ovšem nezdálo dost zábavné, chtěl svou oběť ještě chvíli mučit. Odpoutal neozbrojeného chlapce a vedl ho do svého stanu, aby hoch zakusil před smrtí ještě většího ponížení. Harry měl kolem krku omotaný provaz a svázané ruce, takže nemohl uniknout. Draco, který to vše sledoval, byl naprosto bezradný. Přece nemůže nechat Harryho té zrůdě napospas!

Harry ovšem nebyl tak bezbranný, jak se mohlo na první pohled zdát. Jeho zápěstí byla tak útlá, že se vysmekla z provazů, jimiž měl ruce za zády spoutané. Využil jediné zbraně, kterou měl. Vyndal z kapsy ostrý stylus, kterým si linkoval pergameny před iluminováním, a jedním hbitým pohybem jej vrazil Voldemortovi do hrdla.

Muž vydal hrůzostrašný zvuk, něco mezi zaječením a zachroptěním, a Harryho pustil, ovšem ještě se po něm naposled ohnal mečem. Harry si instinktivně chránil krk a hruď, takže meč ho  zasáhl pouze na ruce. Voldemort už žádného dalšího útoku nebyl schopen, po přesně cíleném Harryho zásahu z něj pomalu unikal život. Hrstka Smrtijedů se rychle rozprchla a Harry se rychle vydal na pomoc Severusovi a Dracovi. Oba muže odpoutal a spolu s nimi se vydali za Luciusem. Draco si ovšem všiml, že Harryho zranění na ruce je vážnější, než to zprvu vypadalo. Ovázal ho alespoň provizorně látkou ze svého oděvu, aby Harry neztratil příliš mnoho krve.

Za chvíli už se skláněli na Luciusem. Severuse čekal nejtěžší úkol, zjistit, jestli žije. Draco byl ale rychlejší.

„Dýchá," řekl s nadějí v hlase. Společně odstranili z jeho hrudníku brnění, aby zjistil vážnost zranění. Byla to bodná rána v hrudníku, ale nezdála se příliš hluboká, vypadalo to, že žádné vnitřní orgány nejsou zasaženy. Lucius byl ale stále v bezvědomí. Společně vytvořili z látky vojenského stanu improvizovaná nosítka a vraceli se na Malfoy Manor. Byl to krutý, temný návrat. Byla už tma, jen louče osvětlovaly jejich malou skupinu. Radost ze shledání a z přemožení Voldemorta byla zakalena paralyzujícím strachem o Luciuse. A Draco si uvědomoval ještě jednu věc. Harry měl devastující zranění na pravé ruce. Ano, na té ruce, kterou kreslil.

---

Severus si nechal zavolat pana Grangera, aby mu pomáhal s ošetřováním zraněných. Luciusovo zranění bylo vážnější, vyžadovalo rychlejší zásah. Harryho dlaň ale také krvácela. Severusovi i Dracovi bylo jasné, že Harryho pravá ruka už možná nebude nikdy schopná jemných pohybů, které jsou potřeba ke kreslení. Bude mít omezenou hybnost i cit, pokud se jim vůbec povede ji zachránit. O Harryho ruku se tedy staral Draco s panem Grangerem, Severus jim byl nápomocný aspoň radami, sám se věnoval Luciusovi.

Lucius měl velmi silné krvácení. Severusovi se ho sice podařilo zastavit, ale ránu bylo třeba zašít. Naštěstí se nezdála hluboká. Severus jako by na okamžik zapomněl, že je to tělo muže, kterého nade vše miluje, a připravil si catgut, vlákno vyrobené z kozích střívek. Pan Granger mu byl nápomocen a za chvíli byla rána odoperována. Lucius však ztratil příliš mnoho krve a Severus si byl jistý, že by ji bylo třeba doplnit. Něco o tom četl – ve starověku se už někteří lékaři pokoušeli o transfuzi krve. Sám s takovou metodou přirozeně neměl žádné zkušenosti. Znovu byl postaven před volbu, kdy se musel v bezvýchodné situaci rozhodnout k riskantnímu zákroku, který byl úplnou novinkou. Pokaždé jej musel zkoušet na svých nejbližších.

„Potřebuju krev někoho z vás," řekl nakonec rozhodně.

„Dracovu krev," poznamenal Harry. „Musí to být Dracova krev. Je to jeho syn, má s ním nejvíc společného. Luciusovo tělo ji nejlépe přijme."

Severus se na Harryho láskyplně podíval. Jeho bystrost ho nepřestávala udivovat. K odebrání krve použil přístroj na pouštění žilou. Získanou krev potom injekčně vpravil Luciusovi do žíly.

Teď musel jen čekat, zda jeho zákrok bude mít kýžený účinek.

Severus šel zkontrolovat pořezanou Harryho dlaň. Ostrá rána meče přeťala šlachy a nervy dlaně. Krvácení Draco a pan Granger zastavili, ale šlachy zůstaly nespojené.

„Ta ruka potřebuje sešít." Severus s tímto typem zákroku neměl zkušenosti, ale několikrát už rány na ruce sešíval. Nikdy ovšem takto komplikované zranění šlach.

Harry se na něj vylekaně podíval. Představa, že do už tak bolestivého zranění ještě budou píchat jehlou, byla hrozivá.

„Neboj se, uspím tě," slíbil Severus.

Připravil uspávací lektvar z opia a mandragory. Harrymu stačilo jen malinko a s blaženým výrazem usnul.

Draco a pan Granger drželi Harryho ránu otevřenou, aby v ní mohl Severus pracovat. Dracovi bylo z pohledu na zakrvácenou dlaň mdlo a na chvíli zauvažoval, zda byla pro něj medicína správnou volbou. Je to snad tím, že je to zranění jeho nejdražšího přítele? Je vyčerpaný ze strachu o otce, který leží v bezvědomí jen kousek od nich? Nebo je oslabený po odběru krve?

Severus pracoval rychle a precizně, spojoval každou šlachu catgutem, snažil se obnovit všechna nervová spojení. Ještě že mu Lucius daroval vzácný rukopis Chirurgia Magna, v němž se s podobným typem zranění seznámil aspoň teoreticky. Konečně měl hotovo a mohl propustit nebohého Draca ze svých služeb.

Poděkovali panu Grangerovi za obětavou pomoc a společně se usadili do křesel poblíž postelí svých zraněných druhů. Severus vždy miloval Draca jako syna, ale v poslední době si ho vážil čím dál víc.

„Děkuju ti, Draco, že jsi to všechno vydržel."

„Chci být lékařem, musím něco vydržet."

„Budeš dobrým lékařem, protože jsi dobrým člověkem, Draco."

Už zase trápím Harryho, zlatíčko naše malý :-(