Iluminace

Beauxbatons

Na cestu do Beauxbatons se vydali pouze Draco a Severus. Lucius musel dohlížet na panství, přece jen si nebyl jistý, jak dlouho ještě vydrží křehké příměří s Parkinsonovými a Voldemortem za podivných okolností, v nichž nyní fungovalo jeho manželství. Draco byl ve skutečnosti raději, že ho doprovází muž, který mu byl oporou v celé té nešťastné záležitosti se svatbou. Uvědomoval si, že je pevnější a rozhodnější než jeho otec, a v případě, že by nastaly problémy, pravděpodobně by také vymyslel nějaké originální řešení. Během dlouhé cesty se ještě více sblížili. Severus Dracovi vyprávěl o zajímavých případech ze své praxe.

„Stále ještě se chceš stát lékařem?"

„Jistě," odtušil Draco. „Je to smysluplná práce. Nikdy jsem o svém rozhodnutí nepochyboval."

Jak by Severuse nepotěšilo, že Draco o světě smýšlí jako on, že je pro něj vzorem. Teď, když ho tak dlouho znal a pozoroval jeho jednání v různých situacích, si byl jistý, že by byl Harrymu skvělým partnerem.

„Jste s otcem pořád spolu?" zeptal se Draco otevřeně. „Myslím po té svatbě... Promiň, že se tak drze ptám."

„Máš právo znát odpověď. Jsme spolu. Lucius nikdy s Pansy nezačal žít. Prostě to nedokázal. Vážím si toho, ale jak chápeš, balancujeme na hraně. Neplnění manželských povinnosti může vyvolat další válku."

„Proč musí být všechno tak těžké?" vzdychl Draco.

---

Klášter v Beauxbatons byl architektonicky daleko modernější než Verruca, předznamenával již nový směr, renesanci. Působil světlejším, veselejším dojmem. Opat je přátelsky pozval dovnitř a nabídl jim ubytování. Draco byl celý rozechvělý při představě, že po obílených chodbách tohoto místa chodí jeho milovaný, že zde strávil poslední měsíce.

„Kdo kreslil tyto iluminace?" otázal se Severus přímo a ukázal opatovi kresby anděla a lékaře.

„Lilian. Nejtalentovanější iluminátor, kterého jsme tu měli."

„Měli? On tu už není?"

„Bohužel, je to pro náš klášter nenahraditelná škoda. Dokončil postulát a rozhodl se nepokračovat v noviciátu. Necítil se povolaný k duchovnímu životu."

Lilian. Draco byl zmatený, ale Severus hned věděl, že Lilian musí být Harry. Jméno, které si zvolil, se pouze tvářilo, že nechce být odhaleno. I jeho iluminace... Předpokládal snad, že se dostanou právě do jejich rukou? Jako by chtěl být nalezen, a přesto nyní opět uprchl, když pocítil osten strachu, že prozradil svými iluminacemi příliš.

Draco byl nešťastný. Tak moc nešťastný, že ho musel Severus podepírat, jinak by snad nebyl schopen jít po chodbách, od nichž si sliboval, že ho dovedou k jeho lásce. Potáceli se rezignovaně směrem k východu, když tu najednou se proti nim postavil mladý muž v bělostném řeholním rouchu. Vypadal nevinně, ale pohled, který upřel na Draca, byl doslova vražedný.

„Ty jsi Draco!"

„Odkud mě znáš?"

„Lilian o tobě často vyprávěl." Neville se díval na Draca s otevřenou nenávistí.

„Zničil jsi mu život. Jak jsi jen mohl, ublížit někomu, jako je on?" Nevillovy výčitky přestávaly mít verbální povahu. Jako by neviděl, že Draca doprovází druhý, velmi urostlý muž, vrhl se na něj, povalil ho na zem a začal do něj kopat. Draco zavyl bolestí, jak Nevillova noha narazila do jeho žeber, ale to už se Severusovi povedlo útočníka zpacifikovat. Jediným rychlým pohybem ho zaklekl. „Nevíš o tom vůbec nic."

„Vím dost na to, abych ho mohl nenávidět. Oženil se a na Liliana zapomněl, zlomil mu srdce."

„Nikdy jsem na Harryho nezapomněl. A není pravda, že jsem se oženil, utekl jsem přímo od oltáře," zalykal se Draco směsicí emocí, z nichž nejsilnější bylo stále zoufalství, že Harryho nenalezl.

Severus naznal, že už může Nevilla pustit.

„Promluvíme si o tom," řekl novic rázně, ale už smířlivěji.

---

Vyposlechl si Dracovu verzi, a ač trochu pochyboval, byl ochotný uvěřit, když viděl svědectví druhého muže, ze kterého vyzařovala autorita.

„Bohužel opravdu nevím, kam odešel. Nechtěl, aby ho někdo hledal. Abyste ho vy hledali." Neville jim ukázal další iluminace. Když viděl Dracův láskyplný pohled, za nímž se leskly slzy, rozhodl se mu je darovat, sám si nechal jen jednu. „Snad vám pomůžou jej nalézt." Neville byl nyní smířený se skutečností, že Lilian, vlastně Harry, nikdy jeho nebude a on sám je povolán k duchovní cestě.

„Víte, co si myslím," řekl s nadějí v hlase, „on přesto všechno doufá, že ho najdete. Udělá všechno proto, aby se před vámi skryl, ale ve skrytu duše to cítí jinak. Určitě udělá nějakou chybu v té své strategii." 

Chudáček Draco, je mi ho líto. Ale Neville má pravdu.