Iluminace

Návrat na Malfoy Manor

Harry a Draco si byli jistí, že na nich Brumbál musí poznat, čemu se v noci věnovali, ale bylo jim hloupé odejít bez rozloučení, zvláště nyní, když je čekal odjezd domů.

Nebyli ani příliš opatrní při likvidaci stop, z oblečení jim padaly chuchvalce sena. Brumbál se tomu v duchu pochechtával. Seník! Taky tam s Grindelwaldem chodili, ovšem ještě před jeho vysvěcením na kněze. Pak už se Brumbál vzdal všech světských radovánek a Grindelwald... kde je mu konec, vzdychl Brumbál. Naposledy se o něm doslechl, že se neúspěšně pokoušel o politickou kariéru. Snad budou mít tito dva chlapci, které měl před sebou, větší štěstí v lásce.

Obdaroval je klášterními rohlíčky, několika lahvičkami lektvaru Felix Felicis a oba je vroucně políbil na čelo. Přirostli mu k srdci, právě tak jako jejich otcové. Vážil si Severuse pro jeho odvahu a nekonformnost, Luciuse pro jeho umírněnost, Draca pro jeho houževnatost a otevřenou mysl. Nejraději měl ale Harryho pro jeho dobré a obětavé srdce. O něj se také nejvíc bál.

---

Harry, Draco a Hermiona se vraceli domů téměř bezstarostně a neočekávali, že by mohlo jejich vytoužené prázdniny cokoliv pokazit. Celý rok se chovali poměrně zodpovědně a těšili se, že celé léto nebudou dělat nic, jen lenošit na pohodlném panství. Na první pohled vypadalo všechno normálně, ale přesto si všimli jistého napětí. Lucius a Severus je přivítali s upřímnou radostí, ale přesto bylo vidět, že jim něco působí starosti. Lucius byl stále jakoby duchem nepřítomný, hluboce zadumaný, na jeho čele se usadila hluboká vráska. Hermioně, která byla bystrou pozorovatelkou, také neušlo mírné ochlazení vztahu mezi oběma muži. Ne že by byli přímo odtažití, tak daleko to ještě nedošlo, ale už mezi nimi nepanovala ta láskyplná atmosféra jako dříve. Něco se muselo stát a trojlístek studentů neměl ponětí, co za tím vězí.

---

„Luciusi, snažně tě prosím, nedělej to." Byl to poslední z rozhovorů na téma Dracova domluveného sňatku, kterému se snažil Severus za každou cenu zabránit. Teď, co se jejich synové vrátili domů, byl o své pravdě skálopevně přesvědčen. Stačilo se na ně podívat. Harry přišel o brýle a Draco se mu snažil nahrazovat oči. To, s jakou něhou se k němu choval, jak se k němu tiskl, když ho doprovázel po schodech, ho nenechávalo na pochybách. A jeho malý Harry byl tak zamilovaný, že se Severus nutně musel obávat, co by naplnění Luciusova plánu způsobilo. A co Dracovy plány? Byl tak nadějným studentem. Má se vzdát své lásky k Harrymu i k filosofii a medicíně?

Avšak i Lucius měl svou pravdu. Lord Parkinson přišel s jasně vymezenými podmínkami. Buď bude smlouva naplněna a jeho dcera Pansy se stane manželkou Draca Malfoye, nebo se Parkinson spojí s lordem Voldemortem a zaútočí na Malfoy Manor. Všichni dobře věděli, co Voldemort dokáže. Sídlo by nejspíš lehlo popelem, mnoho lidí by bylo povražděno, možná i Lucius a Severus... Chlapci by nemohli bez peněz dostudovat a jejich láska... Stejně by ji museli skrývat. Lucius toužil po dědici a Draco byl jeho jediným synem.

Severus se přesto nechtěl tak snadno vzdát. Věřil, že Harry a Draco by se dokázali o sebe postarat. On sám byl žádaným lékařem, se svou praxí by dokázal uživit sebe a Luciuse. Všechno mu připadalo snesitelnější než Harryho zlomené srdce.

„Jsi naprosto pošetilý, Severusi," odvětil Lucius. „Je to Dracova povinnost. Vždycky věděl, že se jednou bude muset oženit a mít děti."

„A co jeho studium? Slíbili jsme mu, že smí dostudovat."

„Okolnosti se změnily. Ano, předpokládal jsem, že se ožení až po dokončení studia, ale copak nechápeš, že rozhoduje Voldemort?"

„Jestli se necháš zastrašit, jsi obyčejný zbabělec, Luciusi Malfoyi!" Severusovi se rozčílením třásl hlas.

„A co bys dělal na mém místě? Co bych řekl poddaným? Že všechno obětuju kvůli tomu, že synáček chce do postele syna svého učitele?"

„Nic víc pro tebe neznamenáme? Luciusi!" Severusův hlas se zlomil a do jeho očí se draly slzy.

„Promiň, to jsem nechtěl." Lucius Severuse pevně objal. „Samozřejmě že tě miluju a Harry je jako můj vlastní syn. Ale právě proto chci jejich dobro. Nechci z nich udělat štvance bez majetku, společenské vyvrhele. Vždyť ten sňatek je jen formalita, mohli by spolu být jako my dva."

Severus na něj nevěřícně zíral.

„Tvoje žena zemřela, kdyby žila, nikdy bych ti nedovolil, aby ses mě jen dotkl!"

„Tvoje zásadovost je imponující, ale já na rozdíl od tebe mám zodpovědnost za to všechno tady. Za svoji rodinu, za panství, za poddané, za vojáky. I za tebe, Severusi. Kde bys byl beze mě? Nemůžu se podřizovat nějakým romantickým vrtochům sedmnáctiletých kluků."

„Je to tvoje poslední slovo?" řekl Severus chladně.

„Ano."

„Nepočítej, že ti odpustím, jestli Harrymu a Dracovi ublížíš." S tím odešel Severus do své dávno opuštěné ložnice. Cestou viděl Draca, jak se plíží do Harryho ložnice. Draco se na něj provinile podíval.

„Jenom jsem chtěl Harrymu dát dobrou noc," špitl.

Severus ho pevně chytil za bradu.

„Nesmíš mu zlomit srdce. Zapřísahám tě, nikdy Harryho neopouštěj."

Draco na něj překvapeně pohlédl. Tohle nevěstí nic dobrého.

„Nikdy ho neopustím, slibuju," řekl, jak to cítil.

Zase jsem jim to zkomplikovala, a bude to jen horší :-(