Iluminace

Malé zatemnění kreativní mysli

Večer se Harry uvolil jít s Ronem na malou oslavu závěru studia. Draco a Hermiona s nimi odmítli jít, protože slíbili odevzdat ještě dobrovolný úkol, a museli tak sepsat jakési pojednání. Draco si vyčítal, že se tak neprozřetelně zavázal k nedůležitému úkolu. Bál se pustit Harryho do společnosti. Co kdyby se Harry připojil k ostatním studentům a zavítal s nimi někam, kde bude dámská společnost? Harry takový přece není, snažil se uklidnit. Nakonec pověřil Rona zodpovědným úkolem, aby na něj dával pozor.

Celý večer seděl jako na trní, a kdyby nebylo Hermiony, snad by svoji práci ani nedokončil. Poté, co měl hotovo, už s ním teprve nebylo k vydržení. Nejraději by byl šel Harrymu naproti, ale ve městě se vůbec nevyznal, takže raději nervózně přecházel po místnosti sem a tam. Zvony vyzváněly půlnoc a Harry a Ron stále nikde?

„Uklidni se, Ron se často vracel až po půlnoci a nikdy se mu nic nestalo," snažila se ho utěšit Hermiona. „Na studentech si nikdo nic nevezme, přinejhorším přijdou opilí."

Na Hermionina slova došlo. Harry se sotva držel na nohou, a jakmile ho Ron pustil, bezvládně se sesunul na podlahu.

„To ti pěkně děkuju," sjel Draco Rona. „Neříkal jsem ti, že na něj máš dát pozor? Já tě přetrhnu, Weasleyi."

„On se ztříská pod obraz a ty vynadáš mě? To bych chtěl vidět tebe, jak bys ho uhlídal," začal se urážet Ron.

„Tak mi s ním pojďte pomoct," poprosil Draco a snažil se napůl spícího Harryho dopravit do postele. Hermiona se k němu sklonila a snažila se ho zvednout spolu s Dracem. Harry se jí ale chytil za košili, ta se roztrhla a Hermiona zůstala stát obnažená, její bílá ňadra se na okamžik ukázala v plné kráse konsternovanému Ronovi.

Ten na ten neuvěřitelný výjev chvíli koukal s otevřenou pusou, než se zmohl na duchaplný komentář.

„Granger má kozy? Hermes je holka? No ty vole!"

„Jasně že je holka, a moc hezká," škytl Harry. „Ale víš co, Rone, klidně ti ji přenechám," smál se opile. „Já miluju Draca Malfoye."

Draco ztuhl.

„Ty bys fakt neměl chlastat," uchechtl se Ron, který Harryho průpovídce nepřikládal sebemenší význam. Stále ještě nemohl uvěřit tomu, co se právě dozvěděl o Grangerové.

Hermiona se chvatně převlékala do náhradního oblečení. Prosebně se podívala na Weasleyho. „Neprozradíš to, že ne? Musela bych odsud pryč."

„Za co mě máš, Herme... Teda, jak ti mám říkat?"

„Hermiona," špitla dívka.

„Neprozradím, slibuju. Jestli si někdo zaslouží tady dostudovat, tak jsi to ty," řekl s mírnou dávkou obdivu.

Dracovi se konečně povedlo dostat Harryho do postele. Měl by na něj mít vztek, ale nějak to nedokázal. Harryho vyznání, byť pronesené v silně podroušeném stavu, ho vyvedlo z míry.

Díval se do těch zelených očí, které měly dost velký problém zaostřit, a uvědomil si, že Harry nemá brýle.

„No jo, on si je totiž rozšlápnul," vzpomněl si Ron.

„Weasleyi, já tě zabiju," rozčiloval se Draco.

„Já jsem mu je nezničil," hájil se Ron. „A s ním už jaktěživo nikam nejdu. Není s ním žádná zábava, jen sedí, mlčí a kouká do blba. Asi vymýšlí zas nějakou praštěnou teorii. Nic nevydrží, po pár pohárech vína byl namol. Příště si s ním jdi do kláštera a pijte si tam svěcenou vodu." Ron se zachumlal do peřiny, a dal tím najevo, že pro něj rozhovor skončil.

„Draco, mně je strašně špatně," škytl Harry a důkaz na sebe nenechal dlouho čekat.

„Hermi, pomoz mi přece," zaprosil Draco. Hermiona vstala a ihned se dala do práce. Převlékla Harryho postel, zatímco Draco jen seděl na druhé posteli, podepíral Harryho a sledoval její počínání.

„Fakt to bylo dobrý, když jsem byla chlap," zlobila se Hermiona, když viděla, že veškerá likvidace kalamity zůstala na ní.

„Vy si to teda umíte usnadnit. A ty na něj nekoukej jak na svatý obrázek, nezaslouží si to," napomenula ještě Draca.

„Jestli tě dojalo to jeho opilecké vyznání, tak máš asi vážně dlouhé vedení. Já vím už dávno, že tě Harry má rád, a ty jeho."

„Ty to víš?" zeptal se Draco překvapeně.

„Ano, nejsem přece hloupá. A taky tvůj táta má rád jeho tátu."

Draco na ni nevěřícně koukal. Myslel si, že tohle tajemství tuší jen on sám, protože často vídal Severuse odcházet z Luciusovy ložnice. Hmmm. Grangerová je vážně nedostižná.

Možná na té Harryho teorii s předáváním kousků duše něco bude, napadlo Hermionu, když si vzpomněla na romantické preference obou Malfoyů, a zachichotala se. Vlastně se jí docela ulevilo, že se Ron dozvěděl pravdu.

Souhlasím s Dracem – Harry je roztomilý za všech okolností :-)