Nepodléhej mi

19.

Vystoupil jsem z auta a podal ruku dívce. Už v letadle jsem si vyslechl, že je zvyklá na luxus, a ne smrad z pole. Podkroví, které jsem obýval bylo luxus samo. Přece si jí sem nevezu na procházení se po poli, ale na sex. I když, je tu hlavně proto, že mi jí její boss nacpal jako projev přátelství.

"Marianne." přivítal jsem svojí hospodyni v kuchyni.
"Pane Agreste." vlídně se usmála, ale při pohledu na Lilu nepatrně ztuhla.

Po rychlém obědě mezi hromadou papírů na mém stole jsem se rozhodl s Ninem udělat obchůzku po statku. Z těch papírů jsem toho zrovna dvakrát nepobral. Vše šlapalo, jak mělo. Sklizeň plodin už započala a úroda se letos mimořádně vydařila. K mému překvapení se ke mně připojila i Lila. Prý, aby věděla v jak velkém zapadákově je. Byl to zapadákov, v tom měla naprostou pravdu. Až to tady dám do pořádku vrátím se do USA, to je hotová věc. Překvapilo mě, že i vinice čeká dobrou úrodu. Vůbec mi to nedošlo a chtěl jsem to vidět na vlastní oči.

Po procházce vinicí jsme přišli k půdě, která se měla příští rok proměnit na další prostor pro pěstování zeleniny. Pracovali zde převážně muži, už jen kvůli tomu, jak těžká práce to byla. Vykopávali se zde kameny, rovnala se půda, betonovali rámy pro nové skleníky. Mezi nimi byla i jedna dívka, kterou mé oči našly skoro okamžitě. Klečela na kolenou a vrtala se v zemi mezi kameny. Oblečení celé od hlíny, zástěra jakbysmet. Výjimečně měla vlasy rozpuštěné a přední prameny sepnuté sponkou. Byla krásně opálená a možná i malilinko od mého odjezdu přibrala. Společně s ostatními vyhrabávala šutry a ryla půdu.

"Kdo to je?" ukázala prstem Lila na Marinette.
"Vězeň?" zašeptal jsem.
"Tak proč není s ostatními a je tady mezi muži." přeměřila si mě pohledem.
"Protože nechci, aby byla na statku." pokrčil jsem rameny.

Tuhle odpověď jsem řekl víc nahlas než tu první. Marinette okamžitě zvedla hlavu mým směrem a zadívala se mi do očí. Přísahal bych, že byly ještě chladnější než ten den, kdy jsem jí poslal sem a sám si nechal odvést svoji prdel do Itálie.

"Odcházím, hrozně to tu smrdí." řekla Lila a vydala se pryč.

Černovláska vstala a s ochrankou za zády došla ke mně. Nic neřekla, jen sklonila hlavu a kývla. Ještě před pár týdny bych na ní promluvil, teď mi byla ukradená. Tak dokonale mi od ní Lila pomohla. Jediné, co teď v jejím případě bylo důležité, aby žila, dokud si to otec bude přát.

"Ať si jde po svém." řekl jsem muži z ochranky a vydal se za Lilou, která mi mezitím utekla.

Koutkem oka jsem zahlédl, jak jí muž z ochranky strčil až spadla. Chtěla to, má to. Sice jsem se jí nechtěl ukazovat, ale stejně by se dozvěděla, že jsem se vrátil. Pořád je ve svém pokoji jen změnila pracovní prostředí. Podvědomí si to připustit odmítalo, ale srdce moc dobře vědělo, proč jsem tam šel. Stesk je hrozná věc. Ne, už se tím pohltit nenechám. Je to za mnou.

Seděl jsem s Lilou u stolu a čekal na večeři. Marianne si pro nás připravila prý něco speciálního. Tak moc mi chybělo její kuchařské umění. Moji chuť k jídlu uzemnil příchod Marinette. Nesla dva talíře, nejprve jeden položila před Lilu a pomalým tempem došla ke mně. Jako by se bála, položila přede mě talíř s večeří a poodstoupila do rohu místnosti.

"Nejdřív vězeň, co pleje záhonky a teď služka u večeře?!" zvedla obočí brunetka.
"Výmysl mého otce." neměl jsem sebemenší tušení proč je tady.
"Tak určitě." zaprskala a nechala si dolít víno.

Marinette se z jídelny nehnula a celou dobu nás obsluhovala. Zuby nehty jsem se bránil pohledu na ní, ale moc mi to nevycházelo. Mýlil jsem se, nepřibrala, její vyhublé tělo se mi hnusilo víc než to umělé, které měla moje společnice z Itálie.

"Doufám, že ti nestele i postel." vyšla Lila z koupeny.
"To opravdu ne." odfrkl jsem si.

Stál jsem u okna vzpomínal, jak jím černovláska proskočila. Kdyby tam nebylo tehdy to auto, zabila by se. V ruce jsem držel nedopitou skleničku s whisky a díval se dolů na dvůr. Bylo chvilku před půlnocí, všude ticho a klid. Jen hlídky obcházeli svá stanoviště. Dole na schodech jsem spatřil Marinette. Šla jen v tričku a kalhotách za jedním z hlídky. Venku touhle dobou bylo už poměrně chladno. Muž jen kývl a dal jí cosi do ruky.

"Je tam něco zajímavějšího než já?" zašeptala mi Lila do ucha.

Otráveně jsem se k ní otočil a koutek mi nepatrně vystřelil vzhůru, když jsem viděl její nahé tělo. Kopl jsem do sebe panáka a nechal jí, aby si klekla. Prostě si nechám Marinette z hlavy vyšukat stejně jako se mi to povedlo v Itálii. 

Krásný čtvrtek všem. 😘