1.

332 8 20
                                    

Postavy: Kája(Já)
Viki- vikinka678
Vitaa- Náš brácha
Mattem- Náše maminka
Dejzr- Náš tatínek
___________________________________________

Matyho pohled:

Je krásný slunný den... Musel jsem uklidit celý barák. No to tak prostě je když si usmyslíte že si adoptujete s youtuberem malého kluka... Jmenuje se Vitaa... Vlastně už není tak malý... A můj milý se jmenuje Dominik ale já mu říkám Dejzřiček... I když jsme už v roce 2845, tak furt není možné aby jsme mohli mít s mým dejzřičkem dítko... Po nocích mívám sny o tom že si pořídíme holčičku... Nebo dvě... Jsme moc nároční, vařili by nám, dělali masáže... Dneska bych mohl zfetovat Dejzřička aby kývl na to že by jsme si adoptovali malé holčičky...

.

Sedíme v s mým milovaným v obýváku a máme žízeň a tak zakřičím na toho haranta.

,,Vito! Udělej čaj! Máme s tátou žízeň" křiknu na mého adoptovaného syna... Zase hraje Minecraft.... Kdyby aspoň něco dělal doma... To už ale nemusíme řešit. Jestli můj plán ovšem vyjde.

Vitaa donese čaj na stůl.

,,Hele zlato, nechtěl by jsi opravit tu skříň" nakrčím na Dejzříčka obočí a ukážu prstem na místo za ním.

Jak on tak i Vitaa se otočí aby se koukli na tu skříň. Takže rychle hodím do čaje jak Dejzříčkovi tak i synovi prášek.

,,Vždyť je úplně v pohodě" odfrkne si Vitaa

,,Tak to mám asi jenom halucinace" úsměju se a pustím se do snídaně.

.

Můj plán vyšel. Takže teď sedíme v autě a jedeme do Havlíčkova Brodu do dětského domova. Sedím za volantem, vedle mě Dejzříček a vzadu Vitaa. Dojeli jsme na místo a vystoupily. Vydali jsme se do budovy

.

Vituv pohled:

Takovou euforii jsem snad ještě nikdy nepociťoval, no právě stojíme před dveřmi odpočinkové místnosti kde by měli být děti.

,,Pobavte se s nimi, poznejte je a pak možná najdete vaše vysněné děti" usměje se na nás ta paní ředitelka, ještě než odejde poplácá frajerský tátu po rameni, po čemž se táta lekne a udělá bojovou pózu. Ta paní se jen nervózně zasměje a už odejde.

,,Fajn tak já půjdu s tátou, a ty sám... Chceme dvě holčičky, aby jsme nevypadaly jak usvědčení pedofilové" řekne Mattem, z nějakého důvodu se mi nechce říkat chlapovi máma.

Já si jen odfrknu a vcházím do místnosti. Je tu opravdu moc děti, celkem smutné.

Uvidím v křesle sedět menší holku. Má tak maximálně 164 cm, má tmavě hnědé až skoro černé vlasy, na sobě černou mikinu a černé tepláky. Jelikož se moji adoptivní primitivní rodiče vytratili, tak se vydám k té dívce

,,Čus já jsem Vita" usměju se na ní. Ona na mě jen pohledné. Asi mě poznala protože se na mě dívá jak na vyjevení světa

,,Viki" usměje se

.

Dejzrův pohled:

Jdeme s Matym ruku v ruce mezi dětmi. Koukám se dokola. Vtom mi pohled spadne na jednu holku. Může mít tak max. 160 cm, má tmavě hnědé vlasy, na sobě zelenou mikinu a šedé rifle. Kopnu do Matyho.

„Au, co ti je? Zašeptá Maty

Ukážu na tu holku. Maty se na ni podívá a my se za ní vydáme. Dojdeme k ní a postavíme se.

Mattemovi děti🥹💅🏻Kde žijí příběhy. Začni objevovat